Vodopády Štolpichy z Liberce, hezká horská túra v Jizerských horách

Túra z Liberce na Štolpichy a zase zpět, turistika v Jizerských horách

Na dnešní, téměř volný, ale plně slunečný den jsem narychlo naplánoval… již dávno naplánovanou trasu. Z Liberce-Lidových sadů vyrážím po zelené přes Mlynářův kříž, Rudolfovskou elektrárnu k Černé Nise a kolem přehrady na Závory.

Již na Mlynářově kříži se dočítám, že jdu jakousi Novou poutní cestou, která vedla z Liberce do Hejnic. Lidé tudy chodili, jelikož možnosti dopravy v té době byly omezené, již od konce 18. století na věhlasné hejnické poutě.

Dále cesta pokračuje po modré přes Olivetskou horu a Bílou kuchyň roklí Bílého Štolpichu k vodopádu Malý Štolpich. Odtud klesám do Ferdinandova.

Čtěte také: Nejen po jizerských tisícovkách, turistika v Jizerských horách

Mám chuť na zlatavý nápoj s pěnou. Hospůdky jsou otevřeny až odpoledne, ale je zde obchůdek, ve kterém mě vítá, k mému překvapení, bývalá kolegyně z práce. Doplním tekutiny a pokračuji po zelené na rozcestí Pod vodopády.

Dále pokračuji po žluté na vodopády Velký Štolpich. Zde jsem původně chtěl odbočit na červenou a přes Ořešník dojít do Hejnic a odtud vlakem zpět do Liberce. Jenomže si to rozmýšlím a vracím se zpět na rozcestí Pod vodopády a šinu si to táhlým kopcem na Hřebínek.

Cestou míjím křížky a k nim se váže vždy nějaká zajímavost. Např. Webrův kříž je vystaven jakýmsi lesníkem Webrem, který se zde schoval za kámen před pytláky a to mu snad prý zachránilo život. A když se došel domů, žena mu porodila dítě. Nebo jiný lesník, jakýsi Hirschmann se také schoval do skal, ale před bouřkou. Zariskoval a vyšel za hrůzného lijáku domů. Neušel ani 30 kroků a do místa, kde se skrýval, uhodil blesk.

Další zajímavost této cesty je, že se nejdřív jde listnatým bukovým lesem a najednou se člověk objeví na typické smrkové "náhorní plošině" Jizerských hor.

Nad tím, ani nad Webrem ani nad Hirschmannem ale moc nepřemýšlím a spíše se sám se sebou hádám, co si v kiosku na Hřebínku dám. Pivo je jasný, ale odbudu se jen párkem, nebo si dám alespoň guláš? Už mám docela hlad a výraznou chuť na pivko, asi proto mi tři kilometry připadají jako padesát.

Konečně jsem u kiosku. Veškerá má hádka byla zbytečná. Je zavřeno. Stojím tu jako opařený. Dopíjím zbytek minerálky a spěchám další tři kiláky na Šámalku na Nové louce. Tady již uhasím žízeň jedním oroseným a dávám si i teplé jídlo.

Cesta po žluté mě celkem bez větších problémů přivádí do Bedřichova. Tady jsem se chtěl ještě stavit na chatě Dolina, ale světe div se je tam zavřeno. Tak jdu dále po červené přes Maliník do Rudolfova na Českou chalupu. Tady se ještě na chvíli zastavím a pak už jen z kopce zpět do Lidových sadů.

Štolpichy na turistické mapě

Mám za sebou slušných 36 km po cestách krásných Jizerských hor a vodopádech Štolpichy.