Raxalpe, rakouské Východní Alpy a vysokohorská turistika aneb přechod přes Jakobskogel a Otto Haus

Víkendové putování v rakouských Alpách

Tak se nám to opět skoro po roce podařilo a vyrazili jsme za "kopečky" nadýchat se trochu čerstvého horského vzduchu, který nám všem už po té letošní dlouhé zimě chyběl. Všichni - hlavně děti - jsme již byli nedočkaví a konec pracovního týdne byť o den kratší se neskutečně táhl.

Konečně ale sedíme v autě a směřujeme směrem na Prahu. První dopravní informace v rádiu nás, ale varují před průjezdem Prahou, protože ta je úplně zasekaná, a tak nám nezbývá než polevit na rychlosti, sjet z dálnice a Praze se obloukem vyhnout.

Cesta dál přes Benešov, Tábor, Třeboň a České Velenice ubíhá rychle, a tak ještě daleko před půlnocí opouštíme republiku a pokračujeme napříč Rakouskem do malé obce Kaiserbrunn, kde na tábořišti u silnice po druhé hodině ranní rychle stavíme stany a uléháme do spacáků, abychom ještě dospali alespoň těch několik málo hodin, než ráno vyrazíme do kopců.

Ráno se probouzíme překvapivě brzy. Obloha je jako malovaná a možná právě proto je pěkně chladno, určitě něco kolem 4 °C. Děti nedobrovolně vylézají ze spacáků a je vidět, že i když skoro celou cestu spaly, tak je noční přejezd docela utahal. Ale všechny chmury brzkého vstávání jsou hned ty tam, jakmile se zmíníme o cestě lanovkou na vrcholovou plošinu Raxu. Rychle tedy snídáme a vyrážíme k údolní stanici lanovky do Raichenau, abychom stihli první kabinku.

K našemu překvapení jsme ve stanici, mimo obsluhy lanovky a personálu, který směřuje na Otto Haus, úplně sami. Až těsně před odjezdem přicházejí dva Rakušani. Nechápeme, proč mají na nohách skialpinistické boty a na batozích připnuté lyže, když všude kolem vše kvete, louky jsou pomalu na posečení a po sněhu tady není ani památky. Jen vysoko na úbočí Schneebergu je vidět několik firnových polí. Trošičku nás to ale nutí k přemítání, jestli na nás hoře nečeká nepříjemné překvapení v podobě několikametrových závějí nebo něčeho podobného.

Připadám si osobně maličko komicky v kraťasech a krátkém tričku vedle těchto skialpinistů v plné zimní výbavě. Za nemalou sumu bezmála 50 Euro vystoupáme přibližně 1 000 výškových metrů během několikaminutové jízdy. Když vystupujeme na horní stanici, dětem spokojeně svítí oči a už řeční o tom, jak se těší na zpáteční cestu.

Počasí je opravdu nádherné, ze sněhu zde naštěstí vidíme jen několik zbylých ploch ve stínu lesa. Tak nám pro zatím spadl kámen ze srdce. Nálada je ještě veselejší při vzpomínce na poslední návštěvu zde, kdy jsme touto cestou procházeli minulý rok na podzim a Rax nás uvítal mlhou "co by se dala krájet" a o tom, že jsme na horách, jsme věděli jen díky tomu, že nám v kopci docházel dech. Ale dnes si vše vybíráme i s úroky. Nádherně čisté obzory, úžasný klid.

Jak během dne zjišťujeme, jsme zde, mimo snad deseti lidí, úplně sami. Hned pár metrů nad lanovkou se v klidu popásá kamzík a naše přítomnost ho nijak nevzrušuje ani potom, když se k němu opatrně přibližuji s fotoaparátem v ruce. V té chvíli mi bleskne hlavou vzpomínka na Tatry, kde jsme kamzíky pozorovali z obrovské dálky, popřípadě jsme jen zaslechli, jak někde v protějším úbočí spadlo pár kamínků od jejich kopýtek.

Cestou k Otto Hausu se ještě zastavuji, abych udělal několik fotek kvetoucích hořců jarních, prvosenek nejmenších a dalších kytek, které jasně svými krásnými barvami dávají najevo, že jaro je opravdu tady. Před chatou na lavičkách na mě už nedočkavě čeká zbytek naší rodiny. Naštěstí mají pro mou fotografickou vášeň pochopení a tak ani nikdo neremcá. Ono zase na druhou stranu slunění před chatou asi taky není k zahození.

Jakobskogel (1 737 m n.m.)

Od chaty potom pokračujeme dál vzhůru po značené cestě vinoucí se nad skalními stěnami až k vrcholovému kříži na Jakobskogel (1 737 m n.m.). Odtud poprvé zahlédneme, že s tím jarem se tady musí přeci jen opatrně, protože cesta pokračuje kosodřevinou a vyúsťuje ve sněhových polích.

K našemu štěstí je sníh ještě pořád zmrzlý, a tak cesta po něm je příjemným zpestřením, nejvíce si jí samozřejmě užívají děti. Po necelé hodince přicházíme k dalšímu kříži, Prainerwand Kreuz, který se tyčí nad mohutnou skalní stěnou, kterou prostupuje oblíbená zajištěná cesta Prainerwandsteig.

Po svačině sestupujeme do sedla, kde se rozhodujeme pokračovat dál po červeně značené Seeweg na Höllental Ausicht, abychom využili neskutečně krásného počasí a vychutnali si ze zmíněné vyhlídky pohled do hlubokého Höllentálského údolí, které je rájem horolezců a vyznavačů zajištěných cest.

Po pár stech metrech se jakoby vracíme v čase, neboť kam jen oko dohlédne, všude leží sníh, jen stromy se díky slunečním paprskům uvolnily z jeho sevření. Trošičku mi zdejší pohledy připomínají krásné fotografie z kanadské přírody, panenské hory s nekonečným mořem sněhu, stráně porostlé štíhlými smrky …, ale zpět do reality. Takovými výhledy bychom se přeci jen nemohli kochat po necelých sedmi hodinách jízdy autem z domova.

Otto Haus

Ale jak vstupujeme do lesa sněhu ještě přibývá, značení je po skromnu a i když jsme tudy již na podzim procházeli, není se čeho "chytit", protože v mlze nebylo vidět dál než na pět metrů. Tak nám nezbývá než se držet zbytků stop ve sněhu a doufat. Asi po hodině docházíme k rozcestníku turistických cest a domlouváme se, že pro dnešek si Höllentálskou vyhlídku necháme ujít, protože se tvoří mraky a v dáli už začíná být slyšet bouřka. Odbočujeme tedy zpět směrem k Otto Hausu, abychom pokud možno včas dorazili k lanovce dřív než se bouře přižene.

Bohužel cesta tímto směrem není prošlapaná a tak nám po chvíli dochází, že už jsme z ní asi trochu sešli, a proto nabíráme "azimut" a jdeme přímo napříč sněhovými poli. Naštěstí zdejší reliéf svým rázem spíš připomíná Šumavu než Alpy, a tak se nemusíme bát, že bychom skončili před nějakou neprůstupnou strží.

Cesta se lehce vlní, a tak asi po půl hodince docházíme k Deinzerovu kříži odkud je to už jen kousek na modře značenou cestu, po které jsme procházeli již ráno. Po modré se vracíme pod vrcholem Jakobskogelu k chatě Otto Haus. Ještě pár fotografií, protože atmosféra záběrů se oproti ránu změnila, modré nebe vystřídaly těžké bouřkové mraky a potom pokračujeme rychlou chůzí ke stanici lanovky. Odtud už sledujeme mraky převalující se přes vrchol naproti se tyčícího Schneebergu a posloucháme bouřku, která se odráží v okolních kopcích. Chvíli na to začíná pršet.

Z kabiny lanovky už jen sledujeme, jak se údolím přehání déšť, který je doprovázen kroupami a tak, když vystupujeme po několika minutové jízdě v údolní stanici, všude se třpytí bílé kuličky v záři slunečních paprsků, které se prodírají drobným deštěm. Usedáme do auta s příjemným pocitem správného rozhodnutí, vždyť stačilo se o chvíli zdržet a z krásného výletu by se rázem stala cesta rozmoklým sněhem bez jediného výhledu, s věčnou otázkou: "Kdy už tam konečně budem?"

Info

Pohoří Rax je jedním z posledních výběžků Alp na východě. Jako mohutný horský masiv se rozprostírá na celkové ploše 34 čtverečných kilometrů v nadmořské výšce 1500 až 2000 metrů. Díky pohodlnému výstupu lanovkou Rax Seilbahn na Hirschwang je náhorní planina Rax dostupná také pro průměrné rekreační turisty, popř. rodiny s dětmi. Pro horolezce a vyznavače zajištěných cest nabízí potom vyžití při výstupech v exponovaných skalních stěnách, z nejznámějších míst v oblasti jmenujme Groß Höllental nebo Preiner Wand.

Příjezd

Nejkratší trasa vede asi z Prahy přes Tábor, Třeboň, České Velenice, Gmünd, Zwettl, Krems, St. Pölten, Treisen, St. Veit, Kleinzell, Kalte Kuchel, Swarzau im Geb. do Kaiserbrunnu, cca. 7 hod.

Literatura

• Klettersteig-atlas, Kurt Schall, Schall-Verlag, Vien, 2006

Mapa

• WK 022 Semmering – Rax – Schneeberg - Scheealpe, 1:50 000, Freitag&Berndt

Web

• www.raxalpe.com
• www.reichenau.at/reiwandern

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.