Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 21.10.2024
Treking > Treky, turistika > Výstup na Kościelec (2 155 m n. m.) v polských Vysokých Tatrách skrz sedlo Karb

Výstup na Kościelec (2 155 m n. m.) v polských Vysokých Tatrách skrz sedlo Karb

Gasienicowou dolinou za výhledy na Kościelec v Tatrách

20.2.2012 | Otakar Brandos

Kościelec je nápadným skalním hrotem v dlouhém hřebeni, který rozděluje Gasienicowou dolinu na dva samostatné ledovcové kotle. Z vrcholu se otevírají pěkné pohledy k severu, směrem k jihu a východu jsou rozhledy stíněny blízkými hřebeny s vrcholy jako Svinica, Kozi Wierch či Wierch pod Fajki.

Hřeben do sedla Karb

Výstup na Kościelec je oblíbenou túrou, kterou lze absolvovat od jara do podzimu, jen co sněhové podmínky dovolí. I mimo sezónu tady bývá poměrně rušno, protože výstup na Kościelec je bez vážnějších technických problémů (ve srovnání s blízkou Orlí stezkou) a navíc se řadí ke středně dlouhým túrám.

Na tuto túru je rozumné nastoupit v Kuźnicích na jižním okraji Zakopaného. Druhou z možností je využití lanovky na Kasprov vrch, ze kterého sejdeme na rozcestí se zelenou TZ do Ľaliového sedla.

Čtěte také: Orla Perć, chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (1) - polské Tatry

Závěr Gasienicowe doliny

Od spodní stanice lanovky na Kasprov vrch se vydáme po žluté TZ do krásné krasové doliny Jaworzynka, jejíž vstup střeží velké skalisko zvané Cyganka. V závěru doliny chodník mění prudce směr a začíná strmě stoupat k jihu (vpravo) po svahu vrcholu Kopa Magura (1 704 m).

Po zhruba 70 minutách se dostáváme na rozcestí s modrou TZ, po které pokračujeme vpravo přes sedlo Przelecz miedzy Kopami (1 499 m) po široké polaně s kolibami k chatě Murowaniec (1 500 m). Značně frekventovaná trasa.

Od chaty Murowaniec budeme pokračovat po zelené a žluté TZ po západním okraji Gasienicowe doliny pod hřebenem Uhrocie Kasprowe. Kousek za posledním z malých ples po pravici, zvaným Dwoiśniak, se vydáme po černé Kościelec spojce kolem malých plísek zvaných Troiśniak k mnohem většímu plesu zvanému Litworowy Staw po levici a Zielony Staw Gasienicowy po pravici.

Přicházíme na rozcestí s modrou TZ v blízkosti malých ples zvaných Czerwone Stawki, na kterém se musíme vydat vlevo k východu po modré TZ k většímu plesu nepravidelného tvaru s podivně znějícím jménem Kurtkowiec. Z předchozího rozcestí je to sem asi 1/2 hodiny. Dno doliny pokrývají husté porosty kosodřeviny, přesto je tato trasa krásná s velkým množstvím nádherných panoramat. Fotografové si přijdou skutečně na své.

Chodník se začíná strměji zvedat do sedla Karb (1 853 m), kterým vede jediný turistický přechod přes hřeben vrcholu Kościelec (2 155 m).

Po půlhodinovém výstupu se nám otevřou fantastické pohledy do Czarne Gasienicowe doliny s čtvrtým největším plesem polských Tater a šestým největším plesem celých Tater vůbec, které se jmenuje Czarny Staw Gasienicowy. Je jen o něco málo menší než Štrbské pleso na slovenské straně Tater.

Czarny Staw Gasienicowy Czarny Staw Gasienicowy v plné kráse

Ze sedla Karb (1 853 m) vede vpravo po skalním hřebeni černá značka - významová odbočka na vrchol Kościelec (2 155 m), který poskytuje sice zčásti omezené, přesto nádherné rozhledy a výstup na něj patří ke skutečným zážitkům. Výstup nám zabere zhruba 3/4 h, i s návratem zhruba 1 a 1/2 h.

Vysoké Tatry se rozkládají na území o ploše 341 km2, z čehož 260 km2 připadlo Slovensku. Délka hlavního hřebene Vysokých Tater činí asi 26 km. Průměrná výška Vysokých Tater činí asi 1 700 metrů, přičemž průměrná nadmořská výška štítů dosahuje hodnoty 2 357 m, střední výška jejich hlavního hřebene činí 2 279 m, přičemž střední výška sedel tohoto hřebene je 2 198 m. Střední vertikální členitost hřebene tak dosahuje pouhých 159 m.

Určitě byste tuto krásnou túru včetně této odbočky k vrcholu neměli vynechat, dostanete se na dosah Orlí stezce. Výhledy z vrcholu jsou určitě velkolepé, já se jimi však nepokochal, přestože jsem byl na tomto vrcholu dvakrát. Jednou v létě to bylo již moc pozdě a oblačnost z tepla zahalila okolní vrcholy, podruhé jsem tam byl na podzim, bohužel zase příliš brzy, kdy byl vrchol zahalen v ranních mlhách. Tak snad to vyjde do třetice…

Trasa k vrcholu vede po skalních plotnách a v hromadách suti. Je nutno překonat dva výraznější a poměrně obtížně zdolatelné skalní prahy. Je s podivem, že alespoň tyto úseky Poláci nezajistili, neboť zde na turistu číhá poměrně vysoké objektivní nebezpečí. V těchto partiích se chce pohybovat s maximální obezřetností.


Zobrazit místo Kościelec, Vysoké Tatry na větší mapě

Z vrcholu se stejnou cestou vrátíme do sedla Karb a začneme sestupovat mírně napravo po zeleně značeném turistickém chodníku po hřebeni k vrcholu Maly Kościelec (1 863 m) Czarny Staw Gasienicowy, rozcestí a pak velice strmým sešupem po travnatém úbočí hřebene k rozcestí u plesa Czarny Staw Gasienicowy.

V těchto místech bývá obvykle velké množství turistů, jejichž zástupu sem proudí od nedaleké chaty Murowaniec. Okolí a vůbec celá dolina jsou neobyčejně krásné. Na chatu Murowaniec je to od Czarneho Stawu Gasienicoweho slabá půlhodina po široké lesní cestě. Trasu výstupu lze samozřejmě volit obráceně, avšak v opačném případě vás bude čekat velice prudké stoupání již do sedla Karb.

Od chaty Murowaniec se nazpátek vydáme po stejné cestě dolinou Jaworzynka po žluté TZ. Nebo zvolíme druhou variantu a pokračujeme do Kuźnic po modré TZ po hřebeni Skupniów Uplaz přes vyvýšeniny Wysokie (1 287 m) a Boczań (1 209 m).

Výstupová trasa do sedla Karb Malá plesa v jižním kotli Gasienicowe doliny
  • Obtížnost: Středně těžká túra
  • Délka túry: minimálně 6 - 7 hodin
  • Převýšení: 1 100 m
  • Základní trasa: Kuźnice - Schronisko Murowaniec - Zielony Staw Gasienicowy - sedlo Karb - Kościelec - Czarny Staw Gasienicowy - Murowaniec - Kuźnice

Tuto trasu, stejně jako velkou řadu dalších, naleznete popsánu v turistickém Průvodce Tatry a trekovém průvodci Vysoké Tatry a polské Tatry.

Jde o III. doplněné a zcela přepracované vydání průvodce Vysoké Tatry, které je tentokráte doplněno o polskou část Tater. Ta je logickou a nedělitelnou součástí tohoto horského celku. Protože celkový objem informací v knize obsažených podstatně narostl, museli jsme přikročit ke zvětšení formátu knihy z tradičního kapesního formátu A6 na formát 114 × 188 mm, podobně jako např. u publikace Ukrajinské Karpaty.
Objednat

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Svinické s. - Zielony Staw (Libor, 21.02.2012, 09:48 )
Ahoj. Chtěl bych se zeptat: Jaký je charakter chodníku mezi Svinickým sedlem a Zielonym Stawom (dle mapy černá značka)? Dá se to projít i s dítětem?
Tato černě značená (-OB-, 21.02.2012, 11:04 )
spojka není sice příliš využívaná, ale je bez nějakých výraznějších obtíží. Ze Svinického sedla se na rozcestí k Zelenému plesu dá sejít za nějakých 30 - 40 minut. Některé úseky jsou však poměrně strmé. No a dovednosti vašich dětí posoudit nedokáži, pokud jsou zvyklé na pohyb v horách, pak by to zvládnout měly.
Koscielec (Lukáš Lenon, 20.02.2012, 11:11 )
Poláci tomuto vrcholu údajně říkají tatranský Matterhorn, a můžu ho vřele doporučit. Jen ty řetězy tam opravdu chybí..
Koscielec (Aleš, 21.02.2012, 15:14 )
Budu souhlasit, řetězy by tam určitě být mohly. Za horšího počasí může nastat problém, jsou tam docela strmé plotny. Ale vrchol je to krásný...
Řetězy (Honza83, 06.10.2015, 11:36 )
Je sice pravdou, že na té turistické trase na Koscielec občas někdo zařve (hlavně při náledí a sněhu), ale zase tak strašné to není, jen to nechce být zmlsaný slovenskou částí Tater, kde je na značených trasách "přeřetězováno". V polské části Tater se najdou i mnohem horší úseky bez řetězů než je Koscielec, např. sestup Źlebem Kulczyńsiego na Orle Perći a další pokračování sestupu do Kozi dolinky je i za sucha hodně nebezpečný a přesto tam je jeden řetěz až skoro v dolině v jednom komínu, jinde nikoli. Být to na slovenské straně Tater, je celý sestup zajištěn řetězy. K samotnému výstupu - vhodnější je to absolvovat opačně, přece jen většina lidí jde raději strmé úseky nahoru než dolů, navíc v případě časové tísně sestup z Karbu k Czarnemu Stawu moc urychlit nejde, na druhou stranu tomu tak je díky mírnějšímu profilu. Své zážitky z výstupu na Kościelec jsem sepsal do samostatného článku http://www.honza83.bluefile.cz/?p=337


Další související články:

+ Orla Perć, chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (2) - vysokohorská turistika v polských Tatrách
+ Orla Perć, chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (1) - polské Tatry
+ Vysoké Tatry, túra do Doliny Pieciu Stawów Polskich a na Szpiglasowy Wierch
+ K největším a nejhlubším tatranským plesům
+ Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
+ Orlí stezka - horská kráska polské části Tater, Tilak Treking 2006; soutěžní článek č. 11
+ Tatranské putování, polské Tatry
+ Vysoké Tatry, nejvyšší karpatské pohoří; ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách
+ Tatranská plesa, největší a nejhlubší - žebříčky
+ Výstup na Predné Solisko (2 093 m), Vysoké Tatry
+ Cez Baranie sedlo, Vysoké Tatry
+ Gerlach s vodcom, Vysoké Tatry
+ Vysoké Tatry - Východná Vysoká (2 429 m)
+ Podzimní toulky po Vysokých Tatrách, soutěžní článek č. 8, Treking s Tilakem 2008
+ Mlynická a Furkotská dolina přes Bystré sedlo
+ Tatranské doliny, Vysoké Tatry
+ Vysoké a Belianské Tatry, Polské Tatry; Nakladatelství SKY 2008
+ Opomíjený Furkotský štít? Vysoké Tatry
+ Výstup na Slavkovský štít, Vysoké Tatry
+ Výstup na Kôprovský štít, Vysoké Tatry
+ Slavkovský štít odměňuje širokým výhledem
+ Výstup na Kriváň (2 494 m), Vysoké Tatry
+ Výstup na Predné Solisko (2 093 m), Vysoké Tatry
+ Výstup na Rysy (2 499 m), Vysoké Tatry
+ Monkovou dolinou z vápencového světa do žulového
+ Vysoké Tatry - Kriváň (2 494 m)
Reklama
Výběr článků
Hory Hřebenem Rychlebských hor, pravá toulačka pro vlky samotáře
Hory Ortleské toulání (3), Monte Cevedale
Hory Orla Perć, chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (1) - polské Tatry
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist