Treking > Treky, turistika > Výstup na Kościelec (2 155 m n. m.) v polských Vysokých Tatrách skrz sedlo Karb
Výstup na Kościelec (2 155 m n. m.) v polských Vysokých Tatrách skrz sedlo KarbGasienicowou dolinou za výhledy na Kościelec v Tatrách20.2.2012 | Otakar Brandos
Kościelec je nápadným skalním hrotem v dlouhém hřebeni, který rozděluje Gasienicowou dolinu na dva samostatné ledovcové kotle. Z vrcholu se otevírají pěkné pohledy k severu, směrem k jihu a východu jsou rozhledy stíněny blízkými hřebeny s vrcholy jako Svinica, Kozi Wierch či Wierch pod Fajki. Výstup na Kościelec je oblíbenou túrou, kterou lze absolvovat od jara do podzimu, jen co sněhové podmínky dovolí. I mimo sezónu tady bývá poměrně rušno, protože výstup na Kościelec je bez vážnějších technických problémů (ve srovnání s blízkou Orlí stezkou) a navíc se řadí ke středně dlouhým túrám. Na tuto túru je rozumné nastoupit v Kuźnicích na jižním okraji Zakopaného. Druhou z možností je využití lanovky na Kasprov vrch, ze kterého sejdeme na rozcestí se zelenou TZ do Ľaliového sedla. Čtěte také: Orla Perć, chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (1) - polské Tatry Od spodní stanice lanovky na Kasprov vrch se vydáme po žluté TZ do krásné krasové doliny Jaworzynka, jejíž vstup střeží velké skalisko zvané Cyganka. V závěru doliny chodník mění prudce směr a začíná strmě stoupat k jihu (vpravo) po svahu vrcholu Kopa Magura (1 704 m). Po zhruba 70 minutách se dostáváme na rozcestí s modrou TZ, po které pokračujeme vpravo přes sedlo Przelecz miedzy Kopami (1 499 m) po široké polaně s kolibami k chatě Murowaniec (1 500 m). Značně frekventovaná trasa. Od chaty Murowaniec budeme pokračovat po zelené a žluté TZ po západním okraji Gasienicowe doliny pod hřebenem Uhrocie Kasprowe. Kousek za posledním z malých ples po pravici, zvaným Dwoiśniak, se vydáme po černé spojce kolem malých plísek zvaných Troiśniak k mnohem většímu plesu zvanému Litworowy Staw po levici a Zielony Staw Gasienicowy po pravici. Přicházíme na rozcestí s modrou TZ v blízkosti malých ples zvaných Czerwone Stawki, na kterém se musíme vydat vlevo k východu po modré TZ k většímu plesu nepravidelného tvaru s podivně znějícím jménem Kurtkowiec. Z předchozího rozcestí je to sem asi 1/2 hodiny. Dno doliny pokrývají husté porosty kosodřeviny, přesto je tato trasa krásná s velkým množstvím nádherných panoramat. Fotografové si přijdou skutečně na své. Chodník se začíná strměji zvedat do sedla Karb (1 853 m), kterým vede jediný turistický přechod přes hřeben vrcholu Kościelec (2 155 m). Po půlhodinovém výstupu se nám otevřou fantastické pohledy do Czarne Gasienicowe doliny s čtvrtým největším plesem polských Tater a šestým největším plesem celých Tater vůbec, které se jmenuje Czarny Staw Gasienicowy. Je jen o něco málo menší než Štrbské pleso na slovenské straně Tater. Ze sedla Karb (1 853 m) vede vpravo po skalním hřebeni černá značka - významová odbočka na vrchol Kościelec (2 155 m), který poskytuje sice zčásti omezené, přesto nádherné rozhledy a výstup na něj patří ke skutečným zážitkům. Výstup nám zabere zhruba 3/4 h, i s návratem zhruba 1 a 1/2 h.
Vysoké Tatry se rozkládají na
území o ploše 341 km2, z čehož 260 km2 připadlo Slovensku. Délka
hlavního hřebene Vysokých Tater činí asi 26 km. Průměrná výška Vysokých Tater činí asi
1 700 metrů, přičemž průměrná nadmořská výška štítů dosahuje hodnoty 2 357 m, střední
výška jejich hlavního hřebene činí 2 279 m, přičemž střední výška sedel tohoto hřebene
je 2 198 m. Střední vertikální členitost hřebene tak dosahuje pouhých 159 m.
Určitě byste tuto krásnou túru včetně této odbočky k vrcholu neměli vynechat, dostanete se na dosah Orlí stezce. Výhledy z vrcholu jsou určitě velkolepé, já se jimi však nepokochal, přestože jsem byl na tomto vrcholu dvakrát. Jednou v létě to bylo již moc pozdě a oblačnost z tepla zahalila okolní vrcholy, podruhé jsem tam byl na podzim, bohužel zase příliš brzy, kdy byl vrchol zahalen v ranních mlhách. Tak snad to vyjde do třetice… Trasa k vrcholu vede po skalních plotnách a v hromadách suti. Je nutno překonat dva výraznější a poměrně obtížně zdolatelné skalní prahy. Je s podivem, že alespoň tyto úseky Poláci nezajistili, neboť zde na turistu číhá poměrně vysoké objektivní nebezpečí. V těchto partiích se chce pohybovat s maximální obezřetností. Zobrazit místo Kościelec, Vysoké Tatry na větší mapě Z vrcholu se stejnou cestou vrátíme do sedla Karb a začneme sestupovat mírně napravo po zeleně značeném turistickém chodníku po hřebeni k vrcholu Maly Kościelec (1 863 m) a pak velice strmým sešupem po travnatém úbočí hřebene k rozcestí u plesa Czarny Staw Gasienicowy. V těchto místech bývá obvykle velké množství turistů, jejichž zástupu sem proudí od nedaleké chaty Murowaniec. Okolí a vůbec celá dolina jsou neobyčejně krásné. Na chatu Murowaniec je to od Czarneho Stawu Gasienicoweho slabá půlhodina po široké lesní cestě. Trasu výstupu lze samozřejmě volit obráceně, avšak v opačném případě vás bude čekat velice prudké stoupání již do sedla Karb. Od chaty Murowaniec se nazpátek vydáme po stejné cestě dolinou Jaworzynka po žluté TZ. Nebo zvolíme druhou variantu a pokračujeme do Kuźnic po modré TZ po hřebeni Skupniów Uplaz přes vyvýšeniny Wysokie (1 287 m) a Boczań (1 209 m).
Tuto trasu, stejně jako velkou řadu dalších, naleznete popsánu v turistickém
a trekovém průvodci Vysoké Tatry a polské
Tatry. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Ahoj.
Chtěl bych se zeptat:
Jaký je charakter chodníku mezi Svinickým sedlem a Zielonym Stawom (dle mapy černá značka)? Dá se to projít i s dítětem?
spojka není sice příliš využívaná, ale je bez nějakých výraznějších obtíží. Ze Svinického sedla se na rozcestí k Zelenému plesu dá sejít za nějakých 30 - 40 minut. Některé úseky jsou však poměrně strmé. No a dovednosti vašich dětí posoudit nedokáži, pokud jsou zvyklé na pohyb v horách, pak by to zvládnout měly.
Poláci tomuto vrcholu údajně říkají tatranský Matterhorn, a můžu ho vřele doporučit. Jen ty řetězy tam opravdu chybí..
Budu souhlasit, řetězy by tam určitě být mohly. Za horšího počasí může nastat problém, jsou tam docela strmé plotny. Ale vrchol je to krásný...
Je sice pravdou, že na té turistické trase na Koscielec občas někdo zařve (hlavně při náledí a sněhu), ale zase tak strašné to není, jen to nechce být zmlsaný slovenskou částí Tater, kde je na značených trasách "přeřetězováno". V polské části Tater se najdou i mnohem horší úseky bez řetězů než je Koscielec, např. sestup Źlebem Kulczyńsiego na Orle Perći a další pokračování sestupu do Kozi dolinky je i za sucha hodně nebezpečný a přesto tam je jeden řetěz až skoro v dolině v jednom komínu, jinde nikoli. Být to na slovenské straně Tater, je celý sestup zajištěn řetězy.
K samotnému výstupu - vhodnější je to absolvovat opačně, přece jen většina lidí jde raději strmé úseky nahoru než dolů, navíc v případě časové tísně sestup z Karbu k Czarnemu Stawu moc urychlit nejde, na druhou stranu tomu tak je díky mírnějšímu profilu. Své zážitky z výstupu na Kościelec jsem sepsal do samostatného článku http://www.honza83.bluefile.cz/?p=337
Další související články:+ Orla Perć, chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (2) - vysokohorská turistika v polských Tatrách+ Orla Perć, chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (1) - polské Tatry + Vysoké Tatry, túra do Doliny Pieciu Stawów Polskich a na Szpiglasowy Wierch + K největším a nejhlubším tatranským plesům + Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána + Orlí stezka - horská kráska polské části Tater, Tilak Treking 2006; soutěžní článek č. 11 + Tatranské putování, polské Tatry + Vysoké Tatry, nejvyšší karpatské pohoří; ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách + Tatranská plesa, největší a nejhlubší - žebříčky + Výstup na Predné Solisko (2 093 m), Vysoké Tatry + Cez Baranie sedlo, Vysoké Tatry + Gerlach s vodcom, Vysoké Tatry + Vysoké Tatry - Východná Vysoká (2 429 m) + Podzimní toulky po Vysokých Tatrách, soutěžní článek č. 8, Treking s Tilakem 2008 + Mlynická a Furkotská dolina přes Bystré sedlo + Tatranské doliny, Vysoké Tatry + Vysoké a Belianské Tatry, Polské Tatry; Nakladatelství SKY 2008 + Opomíjený Furkotský štít? Vysoké Tatry + Výstup na Slavkovský štít, Vysoké Tatry + Výstup na Kôprovský štít, Vysoké Tatry + Slavkovský štít odměňuje širokým výhledem + Výstup na Kriváň (2 494 m), Vysoké Tatry + Výstup na Predné Solisko (2 093 m), Vysoké Tatry + Výstup na Rysy (2 499 m), Vysoké Tatry + Monkovou dolinou z vápencového světa do žulového + Vysoké Tatry - Kriváň (2 494 m) |
|