Výstup na horu Kľak (1 352 m n. m.) v pohoří Malá Fatra

Výstup za vůně medvědího česneku, Malá Fatra a turistické trasy

Vrchol Kľak (1 351,6 m) patří k nejkrásnějším a nejfotogeničtějším vrcholům Malé Fatry. Vrchol leží na jižním okraji hlavního hřebene Lúčanské Malé Fatry a od jihu je druhým vrcholem hřebene, jenž se prudce zvedá z Fačkovského sedla (802 m).

Výstup na vrchol Kľaku je poměrně snadný. Tedy alespoň z Fačkovského sedla, ze kterého sem míří absolutní většina turistů. Další výstupové trasy vedoucí z Fačkova, z Vrícka i z dalších míst jsou podstatně delší a je nutno při nich překonat mnohem větší převýšení.

Kľak je nápadným holně-skalním vrcholem s vynikajícími rozhledy. Přestože vrcholová krasová plošina je poměrně rozlehlá, díky strmým úbočím se otevírají pěkné výhledy nejen do dálky, ale i do přilehlých dolin a sousedící hřebeny. Kľak je součástí stejnojmenná národní přírodní rezervace, jejíž vertikální rozpětí činí 301 m (1 050 m - 1 351 m) a rozloha 85,7 ha.

Důvodem vyhlášení této přírodní rezervace (r. 1966) je ochrana vzácné vápencové lesní a skalní vegetace, která se objevuje na karbonátových půdách i skalních římsách Kľaku (například dřípatka karpatská), jakož i ochrana unikátního reliéfu. Zdejší unikátní flóru mimo jiné mapoval i známý švédský botanik Göran Wahlenberg (v roce 1813), po němž jsou pojmenována Wahlenbergova plesa ve Furkotské dolině ve Vysokých Tatrách.

Nejkratší výstupová trasa na Kľak vede z Fačkovského sedla. Během výstupu je nutno překonat pouhých 550 výškových metrů a asi 5 kilometrů. Za dvě hodiny pochodového stoupání se tak průměrně zdatný turista může kochat rozhledy od vrcholového kříže.

Z Fačkovského sedla vede cesta nejprve po široké polní cestě (po červené TZ), kterou je však nutno brzy opustit a od druhého rozcestníku pokračovat vlevo vzhůru po žluté TZ. Výhledu dominuje pěkný vrchol Homôlka (1 073 m) s lyžařskými sjezdovkami a vleky.

Cesta se brzy zakusuje v četných serpentinách do svahu vrcholu Reváň (1 205 m), prvního vrcholu hlavního hřebene Malé Fatry (při pohledu od jihu). Cesta vede sice svižně, ale díky četným serpentinám vcelku příjemně vzhůru smíšeným lesem, kterému dominuje buk. Buky jsou tu a tam střídány porosty javoru, jeřabiny, ale i jehličnatých jedlí a smrků.

Když se začne chodník konečně napřimovat, je to jasný signál, že se blížíme do sedla pod Reváněm. Tento pěkný zalesněný vrchol s travnatou a tudíž vyhlídkovou vrcholovou plošinou však již leží mimo turistickou značkou. Ze sedla však není problém na něj po široké pěšině vystoupit. Za těch několik výškových metrů navíc budete odměněni výhledem na Homôlku či nápadný Strážov (1 213 m), nejvyšší vrchol sousedních Strážovských vrchů.

Ale i ze sedla pod Reváněm se otevírají pěkný výhledy, byť jen východním směrem. Jako na dlani tady máme Vríckou dolinu, hrad Zniev, jenž je druhým nejvýše položeným hradem na Slovensku, Velkou Fatru i Nízké Tatry.

Kousek za sedlem vstupujeme nejen do lesa, ale i do Národní přírodní rezervace Kľak. Pěkný skalnatý hřebínek s širokou lesní pěšinou se mírně vlní a tu a tam poskytuje omezené výhledy. Při naší víkendové návštěvě to v lese krásně kvetlo a vonělo nekonečnými lány medvědího česneku, jehož listy patří ke skutečným pochoutkám. Medvědí česnek určitě znají všichni zálesáci a jistě jej využívají jako přísadu do jídel zhotovovaných v přírodě.

Konečně překonáváme táhlejší stoupání, které nás přivádí na rozcestí turistických stezek zvané rozcestí Pod skalou (zelená TZ od Kľackého vodopádu a z Vrícka) u základů bývalé turistické chaty, která tady podle malé tabulky s dobovou fotografií stávala ještě v roce 1947. Z tohoto rozcestí je to na vrchol již jen asi pět minut.

Cesta k vrcholu je zkrášlena nádhernými výhledy na vrcholová skaliska Kľaku, na vzdálenější Strážovské vrchy a Súľovské vrchy či Javorníky. Od vrcholového kříže na Kľaku pak přehlédnete řadu dalších pohoří. Nejenže máte jako na dlani mateřskou Malou Fatru, ale dobře jsou patrné i Kysucké Beskydy, Velká Fatra, Chočské vrchy s dominantním Velkým Chočem, ale i Západní Tatry, Velká Fatra a Nízké Tatry. Jižnímu a jihovýchodnímu obzoru pak dominují pohoří Vtáčnik a Kremnické vrchy.

Z vrcholu Kľaku se do Fačkovského sedla vrátíme po trase výstupu. Pokud chcete přechod Kľaku naplánovat jako celodenní túru, lze se vydat do Fačkovského sedla přes KĽacký vodopád a Vrícko, ze kterého se kus po cestě a následně po lesní cestě po červené TZ z Vríckeho sedla dostanete nazpět do Fačkovského sedla. Tuto túru spolu s dalším okruhem si však necháme na příště.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.