Výstup na Jeřáb (1 003 m n. m.), nejvyšší horu v pohoří Hanušovická vrchovina

Túra na nejvyšší vrch Hanušovické vrchoviny

Poslední moje toulky Hanušovickou vrchovinou vedly na jedno z nejkrásnějších míst tohoto koutu naší vlasti. Na Rabštejn. Dnes však moje stopy povedou na zalesněný hřbet Jeřábu. Jeřáb je se svou výškou 1 003 m n. m. nejvyšší, ale zároveň i jedinou tisícovkou Hanušovické vrchoviny. Což řadí tento horský celek na poslední místo ze šestnácti horských "tisícimetrových" celků v českých zemích.

Podloží samotného vrcholu je tvořeno ortorulami a migmatity. Leží zhruba čtyři kilometry jihovýchodně od města Králíky a vede přes něj historická zemská hranice mezi Čechami a Moravou, ale také dnešní pomyslná hranice mezi Olomouckým a Pardubickým krajem.

Jako východisko dnešní trasy volím železniční zastávku Komňátka, ležící na trati č. 292 (Šumperk - Krnov). Byť se nachází v katastru obce Bohdíkov, nese název nedaleké vesničky. Tam také budou směřovat první krůčky, které budou následovat žlutou značku. Tudíž se ze zastávky vydávám doleva kolem posledních usedlostí Bohdíkova.

Čtěte také: Přes Jeřáb a Králíky na Klepý, Jesenicko-králický sudetský trek (1)

Přecházím silnici č. 369 a následně obcí Komňátka směřuji nahoru. Za neustálého štěkotu místních hafanů, kteří mě tu zrovna nevítají, se dostávám asi po kilometru k odbočce. Opouštím hlavní silnici a mířím doprava. Nabírám pár výškových metrů a dostávám se nad obec. Z polní cesty vinoucí se mezi loukami se naskýtají pohledy na Komňátku.

Nedaleko pod rozcestím Rovinka, které mám již nadohled, fotím pasoucí se stádo koní a tak trochu zavzpomínám na výpravu bulharskou Rilou, kde se stáda koní proháněla hlava nehlava.

Na rozcestí Rovinka řeším dilema, jestli dále pokračovat po zelené přes Štědrákovu Lhotu nebo po žluté přes kopec Rovinka. Nakonec zůstávám naladěn na žlutou a po úbočí kopce Rovinka, jež "zdobí" vysílač, tlapu až k rozcestí Bouda. Že to možná nebyla správná volba, se ukazuje až posléze, kdy se prodírám pokácenými stromy a větvemi. No co, příště zkusím druhou variantu, která by snad mohla nabídnout i více výhledů.

Poslední kilometry před rozcestím Bouda, pak musím vzít za vděk asfaltkou. V jednom místě mi zkříží cestu potulující se srnka. Vidím ji první a tak se na chvíli zastavuji. Potvůrka, přestože ji tráva šmakovala, jakmile mě spatřila, zmizela v trapu. Kousek za rozcestím Bouda, respektive nějakých sedm set metrů se nachází radioaktivní pramen Rudolf s odpočívadlem.

Dávám si tu první kratší občerstvovací pauzu a pak již docházím na nedalekou Svatou Trojici. Je to nejen důležitá křižovatka cest, ale také známé místo, kde stojí kamenná mariánská poutní kaple sv. Trojice z roku 1898. Odtud mám v plánu zamířit na nedalekou Severomoravskou chatu. Nejdříve si však odskočím na dva kilometry vzdálený vrchol Jeřábu, na který vede modrá TZ teprve od roku 2010. Bude to tedy moje premiéra.

Cestou k vrcholu potkávám dnešní první turisty. Kousek pod vrcholem Jeřábu se rozprostírá lesní mýtina, která nabízí výhledy zejména na blízké pohoří Králického Sněžníku. Kdo ale řádně zaostří, spatří například vrcholky Orlických hor, klášter Hora Matky Boží v Hedeči či železnou konstrukci rozhledny Val. K nejvyššímu bodu to mám již kousek a tak se zanedlouho zapisuji do vrcholové knihy.

Vrchol samotný výhledy do okolí neumožňuje. Zdržuji se tedy jen na krátkou svačinku a vracím se zpět na lesní mýtinu, odkud dalekohledem zkoumám okolí a případné budoucí cíle. Jakmile žízeň zvítězí nad výhledy, nabírám směr k Severomoravské chatě. Nejprve po modré zpět na Svatou Trojici a následně po červené k rozcestí Nad pramenem Rudolf. Zde se napojuje zpět modrá TZ a po lesní cestě docházím k rozcestí U Severomoravské chaty.

Posledních asi tři sta metrů k chatě pak vede po asfaltce. Jelikož je všední den, chata zeje prázdnotou a tak nemohu pohrdnout hořkým beskydským zlatavým mokem. Zůstávám však pouze u jednoho. To bych se taky mohl rozsedět a co potom. Přede mnou je ještě daleká cesta. Opět se musím spokojit s asfaltkou a vracím se zpět k rozcestí U Severomoravské chaty. Odtud již budu věrný červené značce. Ta klesá celkem strmě dolů.

Na rozcestí Pod Pohořelcem protínám lesní cestu vedoucí z Podlesí do Raškova a lesní pěšinou sestupuji kolem zchátralého krmelce až ke Kamennému potoku. Ten zde vytváří příjemné zákoutí. Horská bystřina lákající ke chvilce lenošení. Bohužel já mám však namířeno po červené značce směr Hanušovice a tak tohle místo brzy opouštím a začínám stoupat k vrchu Lysina. Z vykácené stráně se kochám skromným výhledem na okolní hluboké lesy.

Od kopce Lysina pak klesám k blízké bývalé hájovně Počátky. Dnešní chovné oboře pro jeleny a muflony. Ať koukám, jak koukám, nikde nic nevidím. Škoda. Není času nazbyt a tak jdu dál. Poslední kilometry jsou již jen ve znamení prachobyčejného tlapání. Ovšem! Jeden lesní průsek nabízí pohled do protisvahu, kde spokojeně odpočívá spousta přežvýkavců, patřící do již zmíněné obory Počátky.

Od rozcestí Pod Vršavou se dávám doprava a dostávám se až nad Hanušovice. Původně jsem čekal, že mě červená značka dovede poblíž železniční trati Hanušovice - Dolní Lipka a dále k odbočce Morava. Dnes tam ovšem vede zelená značka končící na železniční zastávce Vlaské. To zjišťuji už moc pozdě a tak se nadále držím červené značky. Asi bude třeba vyměnit již skoro patnáct let starou mapu.

Polorozbořené domy a pár chatek dávají tušit, že se blížím k dnešnímu cíli. Pivovarskému městečku Hanušovice. Scházím až k mostu vedoucímu přes železniční trať. Přes něj se dostávám k bývalému depu, které již vzalo za své a docházím až na Hanušovické nádraží.

Dnešní trasa je u konce. I když mám ještě nějaký čas do odjezdu a také chuť na pivo, zůstávám na nádraží. Blízká hospoda a společnost před ní ve mně nebudí zrovna důvěru a tak si nechávám zajít chuť. Alespoň odpočívám a přemýšlím nad nějakou další trasou. Kam ovšem bude směřovat to zatím nevím ani já sám…

Kilometráž trasy

Komňátka ŽST. - Rovinka 3 km - Bouda, rozc. 11,1 km - Svatá Trojice 12,3 km - Jeřáb 14,3 km - Severomoravská chata 17,6 km - Počátky (hájovna) 21,3 km - Hanušovice ŽST 28,6 km

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.