Treking > Vodácká turistika > Řeka Ivalojoki, vodácký průvodce a kilometráž řeky za polárním kruhem ve finském Laponsku
Řeka Ivalojoki, vodácký průvodce a kilometráž řeky za polárním kruhem ve finském LaponskuThe Gold river aneb Zlatá řeka (2)18.9.2022 | Bohumil Háj
Za tímto bezejmenným, ale o to zajímavějším stupněm, se řeka stočí na severovýchod. V ohybu přitékají zprava řeky Pikku Rullajoki a Kivijoki. Následují kamenité mělčiny a rychle tekoucí voda. V mírném zlomu k severovýchodu se vlévá levostranný přítok Taimenjoki. Už brzy se zpoza záhybu vynoří pohled na ocelový most s betonovými pilíři, kterým řeku překonává silnice vedoucí do osady Kuttura, která se rozkládá nad levým břehem. 3. úsek Kuttura - Alaniva - IvaloKuttura. Osada, silniční most přes řeku, 200 m před mostem na pravém břehu je zpevněný vstup do vody, nad ním rozměrná odstavná plocha, budka s WC a kontejner na odpadky. Po 3,3 km dlouhé tišině Alasuvanto za Kutturou řeka vtéká do malebného, skalami sevřeného kaňonu, kde svižnou peřejí Porttiniva obtéká zprava kopec Porttikallio. Jedeme levou stranou pod skalní stěnou, kde teče hlavní proud a dál pak středem řeky. Řeka je mělká, což je pro Ivalojoki typické. Za peřejí Porttiniva je necelý 1 km dlouhá tišina, kde máme pocit, že řeka Ivalojoki má vodáky ráda. Na pravostranném přítoku říčky Kyläjoki je volně přístupný srub Kyläjoki, s tábořištěm. Je to denní srub, není vybaven palandami. Bezprostředně za soutokem začíná peřej Kyläjoenniva. Vjíždíme pravou stranou a pokračujeme středem proudu. V dolní části peřeje se držíme středem proudu, mírně vlevo od proudnice. Vlevo na břehu jsou zbytky staré zlatokopecké prospektorské chaty a rýžoviště. Po 250 m klidné vody následuje peřej Timanttiköngäs. Mělká a skalnatá peřej. Pojedeme ji vnějším ohybem a středem rovných úseků. Následuje 750 m dlouhá tišina Väänäsensuvanto. Väänäsenniva. Vjíždíme ze středu toku do vnějšího ohybu zatáčky. Na konci peřeje míjíme zleva skálu/ostrov. Za peřejí je oblíbený fotopoint - pohled na skály na levém břehu. Následuje 1,4 km úsek klidné vody. Möllärinkoski. Vjíždíme zprava, držte loď blízko skály na pravé straně. Ve středu peřeje projedeme zprava kolem velkých balvanů, proud přechází na levou stranu toku, na konec peřeje. Řečiště v peřeji je mělké, balvanité a silný proud. Saarnaköngäs. Doporučujeme prohlédnout kanál v peřeji z pravého břehu ještě před projížděním. Po 100 m klidné vody od konce peřeje Möllärinkoski lze přirazit ke břehu v malé zátočince vpravo, 130 m před peřejí, protože pak už proud silně táhne do peřeje a není cesty zpět. Je tu i možnost utáboření. Celý kanál je přehlédnutelný z velkých balvanů u pravého břehu, kolem kterých protéká několik slabších proudových pramenů. Pár metrů pod sebou máme skalní blok, ležící vpravo od hlavního proudového jazyka. Peřej je vlastně kamenný práh napříč přes řeku, pod skálou na levém břehu. Přibližně uprostřed ční z vody velký balvan a 1-2 metry vpravo od něj je ve skalním podkladu díra, na níž se proud vody propadá do znatelné prohlubně, takové přírodní "šlajsny". Ta nemusí být svrchu dobře vidět, takže při nájezdu musíte její polohu odhadnout podle toho velkého balvanu. Najeďte si v proudu dostatečně včas nad tím prahem, blízko u něj je už proud silný a tam už s tím stranově nic neuděláte. Najedete správně asi 1-2 m vpravo od toho velkého balvanu, do té prohlubně a se silným proudem pak projedete sérií vysokých křižných vln nebo těsně vlevo od nich klidnější částí proudu. Pod peřejí napěněný proud už klidněji teče pravou stranou řečiště, tišina je na levé straně, ale i u pravého břehu je klidný vracák. Vyplatí se přirazit ke břehu napravo a na skalnatém břehu je výborný fotopoint a místo na vstřebání adrenalinového zážitku s kamarády. Následuje 800 m úsek klidné vody Yrjönsuvanto. Surmaköngäs. Vršek peřeje je dobře viditelný z lodi. Na pravé straně je mělčina s haldou kamenů, zasahujících do vody. Vjíždíme vlevo, blízko břehu a jedeme po levé straně asi 100 m. Pak přejedeme na pravou stranu a pokračujeme až do konce peřeje asi 5 m od pravého břehu. Na konci peřeje je práh s vysokými vlnami. Za peřejí Surmaköngäs 800 m klidné vody k místu s názvem Ruikanmukka, kde je na levém břehu, pod skalní stěnou, stará chata poustevníka Unto Koivunena. Pěkné odpočinkové místo na skalkách na břehu, zajímavá prohlídka staré chaty, kůlny a kamenné? asi pece? Ale tábořit se tu nedá. Vjíždíme do mělčiny, následované kaskádou peřejí Penttilänkoski a téměř bezprostředně následující peřejí Saarikorva. Peřej Penttilänkoski začíná bezprostředně za poustevníkovou chatou. Vjíždíme zprava, blízko břehu. Jedeme vpravo asi 100 m, odkud hlavní proud křižuje řečiště na levou stranu. Spodní část peřeje Penttilänkoski je mělká a skalnatá. Následuje peřej Saarikorva, stejně mělká a skalnatá. Pojedeme kolem kamenitého ostrova z levé strany. Anellinkorvat je série tří krátkých peřejí. Jedeme vpravo, blízko břehu. Za necelých 500 m klidné vody následuje Appisköngäs. Jedeme středem toku. Pozor na balvany. Za 1,6 km klidné vody levostranný přítok řeky Appisjoki, vybavené tábořiště. Korhosenkoski Vjíždíme vpravo, pokračujeme asi 500 m až k ostrovu, za ním je řeka široká, mělká, balvanitá. Jedeme levou stranou až do konce peřeje. Saunakoski. Už zdálky je vidět závěsná lávka nad peřejí Saunakoski u osady Kultala. Vjíždíme blízko pravého břehu a pod lávkou přejedeme s proudem na levou stranu. Kultalankoski. V peřeji Kultalankoski je hojnost vody, skupiny skal a velké vlny. Vjíždíme napravo a pokračujeme s proudem po pravé straně. Tady, za peřejí Saunakoski, je štěrkový břeh, nad kterým stojí kůlna, vhodný k vylodění a přístupu do osady. Kultala - historická zlatokopecká osada, památkově chráněná chata s volným vstupem, ale se zákazem přespávání a rozdělávání ohně, pěkný, dobře vybavený volně přístupný srub, nájemní a rezervační srub, tábořiště, potůček s čistou vodou… Téměř bezprostředně za Kultalankoski navazuje peřej Kolmosenkoski. Proud obtéká skalnatou a kamenitou mělčinu/ostrov zprava. Následuje 1 km klidné vody. Rovaniemenköngäs. 130 m před vplutím do peřeje je na pravé straně řečiště ostrov/poloostrov (podle stavu vody). Vjíždíme u levého břehu, zprava kolem skály a dále držíme loď rovně dolu po proudu. Björklundinkoski. Vjíždíme u pravého břehu. Přejedeme kolem balvanitého břehu a držíme se na pravé straně, blízko břehu. Projedeme kolem ostrůvku tvořeného hromadou kamenů z pravé strany. Zprava přitéká středně silný proud a držíme se v něm. Balvanitou mělčinu ve spodní části peřeje míjíme zprava. Grönholmankoski. Vjezd mírně vpravo od prostředka, dál se držíme středem toku. Ve spodní části peřeje přejedeme kolem kamenitých ostrovů zleva, za ostrovem doprava a držíme se blízko pravého břehu. Merimieskoski. Peřej uzavírá kamenitý mys z levého břehu. Jedeme středovým proudem a ve spodní části peřeje pak blízko pravého břehu. Údolí, doposud svírající řeku skalami, se zde otevírá a skalnaté břehy střídají vrstvy velkých oblázků, vejčitých valounů, vyrvaných ze skal, ohlazených erozí a naplavených někdy v dávné minulosti mohutným proudem řeky. Asi včetně zlatých valounků a zrnek, které později zavdaly příčinu zlaté horečky na Ivalojoki. Projíždíme 1,2km úsek klidné vody. V polovině míjíme mělčinu a kamenitý mys z levého břehu. Následuje peřejka Kaarreniva, mělký a kamenitý úsek. Za necelých 500 m pak do Ivalojoki zprava vtéká říčka Sotajoki. Na soutoku je vybavené tábořiště. Asi 400 m proti proudu Sotajoki je Liljeqvist, malá otevřená chata, s historickou saunou. Od soutoku Sotajoki následuje 1 km úsek Sotajoensuukoski, se štěrkovými plážemi po obou stranách toku, zakončený mělčinou Vaskisniva. Vjíždíme a splouváme poblíž levého břehu, asi 10 m od břehu. Následuje 2 km tišina Vaskissuvanto. Ritakoski. 1,4 km dlouhá dvoustupňová peřej, oddělená krátkým úsekem klidnější vody. Vjíždíme středem proudu. V zatáčce přejedeme k pravé straně peřeje, odtud zase zpět do středu proudu. Na začátku peřeje, na jižním, pravém břehu, je odstavený dřevěný plovoucí bagr "Liljeqvistin ruoppaaja", památka na éru těžby zlata. V ohybu je na severním, levém břehu, na mýtině, bývalá zlatokopecká osada Ritakoski. Na její úrovni začíná a bezprostředně za ní pokračuje kamenitá mělčina a štěrkový břeh, vhodný k vylodění. Musí se k němu dopádlovat z proudu, žádná tišina tam není. Dobře vybavená otevřená a nájemní chata Ritakoski, tábořiště, u břehu "celtová sauna". Za peřejí Ritakoski se řeka rozlévá do bazénu klidné vody. Pravostranný přítok Palsinoja se štěrkovou pláží, vyčnívající do vodní plochy, a 2,5 km klidné vody Palsinsuvanto. Kuivaniva. Široké, mělké řečiště. Držíme se středu řeky. Proud zleva obtéká kamenité mělčiny / ostrůvky. Pelsinniva/Nulkkamukka. Na obou březích jsou v ohybech řeky na vnější straně strmé štěrkové svahy a na vnitřní štěrkové mělčiny/pláže. Za peřejí, cca 250 m před štěrkovým ostrovem, je na pravém břehu památník "Lihrin muistomerkki". Je to místo prvního nálezu zlata na Ivalojoki. Hammasniva. Jedeme poblíž pravého břehu. Za prvním ostrovem je pravostranný přítok Louhioja. Je tu tábořiště a asi 400 m proti proudu Louhioji, na jejím západním břehu, je u průchodu v sobím plotu otevřená chata Louhioja. Tady se nabízí turistický výšlap na kopec Iso-Palsi. Skalnatý vrcholek a strmá skalní stěna nabízí pěkné výhledy do kaňonu řeky. Härkäniva. Splavný kanál vede blízko pravého břehu. Míjíme kamenitý ostrov Härkäsaari. Hetanniva Zpočátku jedeme středním proudem a na úrovni ostrova Tomperi, s chatami na levém břehu, vyjedeme na pravou stranu toku. Dále se řeka rozlévá do šířky a do několika bazénů a tišin mezi ostrovy, Hentansuvanto. Za kilometr klidné vody následuje prudký esovitý ohyb řeky, obtékající nízký skalnatý hřbet. Vytváří peřej Toloskoski. Je vhodné prohlédnout si peřej Toloskoski před sjížděním z pravého břehu, ale stejně přehlédneme jenom horní část peřeje. Do horní části vjíždíme vlevo od středu, jedeme v proudovém jazyku levou stranou, přímo ke středu ohybu řeky. Pozor na balvany překryté rozvlněnou proudící vodou. V ohybu proud vynese loď k pravému břehu. Po krátkém úseku klidnější vody navazuje dolní část peřeje, kde hlavní proud teče asi 5 m od pravého břehu. Peřej končí silným proudem s docela velkými vlnami. Pozor na velké skály ve středu spodní části peřeje, které nejsou shora dobře viditelné. Je také možné jet mělkou levou stranou, ale tady se nevyhneme mnoha kontaktům lodi s kamenitým dnem. Toloskoski je poslední dravá peřej na Ivalojoki, následují už jen rychleji tekoucí peřejky. Ale díky přírodě za ně, protože nás čekají dlouhé tišiny se stále pomaleji tekoucí vodou. Pravostranného přítoku Tolosjoki si v tišinách a slepých ramenech ani nevšimneme. V těchto místech opouštíme divokou, nedotčenou přírodu NP Lemmenjoki a Hammastunturi a dostáváme se do civilizované, lidmi osídlené krajiny. Na pravém břehu houstnoucí chaty a domy už signalizují osadu Tolonen. Lappispola. Na pravém břehu je vhodné místo k přistání. Loučka/písčina, se zpevněným vstupem do vody pro lodě, 100 m nad břehem příjezd od silnice 19 892, štěrkové parkoviště, budka s WC, kontejner na odpadky a tábořiště s ohništěm. Pajakoski, Alakoski. Poslední svižně tekoucí peřejky. Vpravo, nad břehem, míjíme letiště Ivalo. V mírných, táhlých meandrech řeky, jsou na vnitřních obloucích meandrů nádherné písčité pláže. Projíždíme zajímavý systém opuštěných meandrů a slepých ramen řeky. Míjíme Törmänen, předměstí Ivala. V místě, kde se řeka potkává se silnicí, je kemp s benzinkou, kde je možnost na WC nabrat čistou vodu. V ohbí posledního velkého oblouku, 5 km před Ivalem, Näveriniemi, je nádherná písečná pláž, situovaná k jihu, na jejímž travnatém okraji je krásné místo k táboření. Ivalo. Před mostem, viditelným z dálky, projíždíme kolem ohrazené písečné pláže, která slouží jako veřejné koupaliště. Přístaviště je na pravém břehu za mostem, travnatý břeh s malým dřevěným molem. Bezprostředně od mola je v dosahu, za kruhovým objezdem, velký supermarket. Z Ivala pokračujeme širokým, klidným tokem řeky, k jezeru Inari. Na tomto úseku řeky se tábořit nedá, v podstatě všechny pěkné břehy jsou osazené chatami a pozemky jsou soukromé. Asi po 10 km se řeka rozlévá do ramen, které mezi ostrovy a mělčinami zarostlými vodními travinami, vytváří deltu ústí do jezera. My jsme zvolili trasu severovýchodním ramenem, kolem poloostrova Lahti, k tábořišti na ostrově Palosaari. Jezero Inari je velmi členité, plné poloostrovů, možná stovek, větších i malých ostrovů. Na některých z nich jsou otevřené i nájemní sruby a tábořiště. Většina ostrovů má pevné kamenité pobřeží, porostlé borovým lesem, s polštáří mechu, borůvčí a vřesu, nabízející desítky pěkných míst k táboření. Stará ohniště dokazují, že je tu cestovatelé také využívají. Ostrovy, jejich zátoky a mysy jsou neuvěřitelně malebné, zejména za klidného, pěkného počasí. Do cílového města Inari nás čeká dobrých 40 km kličkování mezi ostrovy klidnou jezerní hladinou. Žádné zpěněné peřeje už nás nečekají, leda vlny vzedmuté svižným větrem, který může být na otevřených plochách jak dobrým pomocníkem (v zádech), tak obtížným protivníkem (ve tváři). Pokud nás čeká hladina klidná jako "Tálinskej rybník", je to pohádková pohoda. Ale když se povede silnější protivítr, tak se taky stane, že to proti němu nelze vybojovat. Musí se vyhledat závětří a počkat, až to Odina přestane bavit a vítr se uklidní. Instrukce, doprava, mapyVzdálenost z Česka je cca 2 665 silničních km (měřeno od Hradce Králové k Ivalon Matti). Zahrnuje přejezd Německa, trajekt do Švédska/Trelleborgu, přejezd Švédska na sever po silnici E4, zpočátku až za Gävle je to dálnice, potom tříproudá rychlostní silnice, střídající jeden a dva pruhy. Dále na sever jsou u průjezdů osadami omezené rychlosti a všechny jsou hlídané radary s kamerami. Za Lulea pak odbočíme na silnici E10 přes Överkalix a Övertornea, kde se hodí nabrat PHM, protože je tu o trochu levněji, než na finských benzinkách. Pokračujeme na finské straně podél řeky Torniojoki po E08/21 na Pello, Kolari, po silnici 80 do Kittilä, po 79 Sirkka, kde odbočíme na místní silnici 956, za pár kilometrů na 955, která nás už dovede k Ivalon Matti. Silnice je místy ve výstavbě nových napřímených úseků, tak části cesty jedeme po štěrkovém staveništi nebo po objížďkách po starých úsecích cesty. Příjezd k nástupu na horní tok Ivalojoki vede po silnici 956 od Sirkka, nástup na pěšinu asi 4 km za osadou Pulju. U Ivalon Matti řeku přetíná silnice 955 vedoucí ze Sirkka do Inari. Od silnice 955, cca. 2 km JZ od Repojoki odbočuje místní silnička 17 km do osady Lisma. K tomuto místu na horním toku taky vede z jihu lesní cesta od osady Pokka. Lesní cesta je zpočátku zpevněná, ale v poslední třetině je to už hlinitá cesta, vhodná tak pro těžkou lesní techniku. Jednou z možností nástupu na řeku je i osada a řeka Repojoki. Šotolinová silnice 9 694 vedoucí do osady Kuttura, vzdálenost asi 40 km z Laanila, která se nachází na státní silnici 4 / E75 vedoucí z Ivala do Rovaniemi. Odbočka není obsluhovaná veřejnou dopravou. Parkovací místo a přístaviště lodí je u mostu v Kuttuře. Cílová místa v Lappispole, Ivalu a Inari jsou už snadno přístupná. Dopravní vzdálenosti přístupových bodů na řece Ivalojoki jsou značné. Přímější spojení nejsou, řeka protéká divočinou. MapyLemmenjoki outdoor map 1:100 000, Topographic maps V 443 a V522, Hammastunturi Ivalojoki Juutua waterproof outdoor map, 1:50 000, Karttakeskus 2020, Inari Guide map 1:150 000. Tábořiště, ohniště, chatyNa prvním, horním úseku řeky je jediné doporučené místo k táboření. U konce lesní cesty od osady Pokka, kousek za ostrovem, od něhož vychází pěšina do osady Lisma.Na středním toku řeky jsou zřízena tábořiště na přítocích řek Kyläjoki, Appisjoki, S otajoki a Louhioja. Tábořit lze samozřejmě i u srubů a v případě potřeby volně v divočině. Dbejte na pořádek a zanechte po svém pobytu tábořiště v takovém stavu, jako byste tam vůbec nebyli. Na státní půdě je povoleno použít větve a klacky ležící na zemi, k rozdělání ohně. Je doporučeno využít vybudovaná tábořiště, když je to možné. Je zakázáno zakládat otevřená ohniště při varování před nebezpečím požáru. Nicméně je dovoleno používat kempovací plynové vařiče. Otevřené sruby v divočině (autiotupa/open wilderness hut), i nájemní chaty jsou popsány v textu. V takovém srubu bývá základní vybavení: dřevěné palandy, stůl a lavice, kamna, kbelíky na čistou a odpadní vodu a často i propanbutanový vařič a tlaková láhev s plynem. U srubu je dřevník, vybavený zásobou suchého dřeva na topení, pilou a sekerou a suché WC. U některých srubů jsou nádoby na odpad, ale běžným zvykem je, své odpadky zase odnést. V nájemních chatách bývá trochu více vybavení, např. nějaké nádoby na vaření, matrace na palandách, apod. Vodu k pití je vhodné brát z malých přítoků, potůčků, kde je pocitově čistější, než v řece. Ale pohybujeme se v čisté severské přírodě, kde není žádné civilizační znečištění. Lze také použít filtr, desinfekční tablety, nebo vodu z řeky převařit. Říční voda je tmavá, protože vytéká z rašelinných slatí. Není nikterak závadná, ale i po převaření má trochu rašelinnou příchuť. Voda na jezeře Inari je úžasně čistá a průzračná. RybařeníTrvale se ve finských vodách nachází 67 druhů ryb, v jezerech nejčastěji chytnete štiku, okouna nebo candáta, v řekách jsou pstruzi, lipani a lososi, síh a mník jsou rozšířeni po celé zemi. Ve Finsku může rybařit úplně každý. Jediné, co potřebujete, je sehnat si vhodné vybavení. Podle toho, s čím na ryby vyrazíte, se pak liší to, zda potřebujete povolenku nebo ne. Povolenku nepotřebujete, pokud chytáte pouze na háček a vlasec, tzn. bez prutu s navijákem, nebo jdete v zimě chytat na miniprut na dírky (ice-fishing). Pokud je vám méně než 18 nebo více než 64 let, můžete bez povolení chytat i na klasický prut s návnadou. Pro vyřízení povolenky jděte na https://verkkokauppa.eraluvat.fi a hledejte Fisheries Management Fee. Tahle povolenka, která se registruje na jméno, platí při chytání na jeden prut prakticky pro celé Finsko na státem obhospodařovaných vodách. Jsou samozřejmě výjimky, např. v Národních parcích a v soukromých revírech. Cena povolenek je 45 EUR za rok, 15 EUR za týden a 6 EUR za den (2022). Místní zajímavostiNorthern Lapland Nature Centre Siida, Inari - návštěvnické středisko NP Lemmenjoki, sámské muzeum, vnitřní i venkovní expozice. Urho Kekkonen National Park Customer Service Kiehinen, Saariselkä - expozice o NP Urho Kekkonen a Hammastunturi, a o vodních cestách a podmínkách pro kanoistiku a vodáctví v severním Laponsku. Tankavaara Gold village - muzeum těžby zlata, návštěvnické středisko Národního parku, rýžování zlata. Arktikum, Rovaniemi - vědecké centrum University of Lapland pro výzkum Arktidy a Regionální muzeum Laponska (skvělé, vymezte si několik hodin). Santa Claus Village, Rovaniemi - vesnička Santa Klause, turistická atrakce typu Disneyland, suvenýry, Santova pošta, polární kruh (skutečná poloha polárního kruhu je o 6 km severněji, tady je to šméčko pro turisty). Ivalojoki, kilometrážHorní tok po Ivalon Matti
Ivalon Matti - Kuttura
Kuttura - Ivalo - ústí Ivalojoki
Jezero Inari
Celkové sklesání
Líbil se vám tento článek? |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Reklama | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Steblová skala Úplněk Chata Arnika Strečno Jeseníky, ubytování Východ Slunce Bouda Jelenka Nízké Tatry, ubytování Bezděz Házmburk Venušiny misky Šomoška Elbrus Apogeum Téryho chata Mohelenská step Orlické hory, ubytování Spacáky Mont Blanc Mléčná dráha Štefánička Šútovský vodopád Zubštejn Karlštejn Kamenná chata Ďurková Uran Jarní prázdniny Ledňáček Wildspitze Hrad Lichnice Veveří Pozitron Batohy Cumulonimbus Trekové boty | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar |