Grossvenediger (3 657 m n. m.), výstup na ledového obra v rakouských Vysokých Taurách

Grossvenediger, náročná túra ve Vysokých Taurách

Grossvenediger. Mohutná ledovcová hora v centrálním hřebeni Východních Alp, v západní části Vysokých Taur, je důstojným protějškem Grossglockneru na východě. Čtvrtá nejvyšší hora Rakouska leží na zemské hranici mezi Solnou komorou a Východními Tyroly. Grossvenediger tvoří samostatnou horskou skupinu, kterou na východě vymezují údolí Felbertal a Matreiertal, na západě sedlo Birnlücke (2 667 m) a údolí Ahrntal s Krimmler Achental.

Na severu tvoří hranici údolí Salzachtal, na jihu Defreger Tal. Skupina je silně zaledněna, hlavní horninou je rula a břidlice. Na severní a západní straně se rozkládá mohutný ledovec Obersulzbachkees, na jižní straně Dorferkees a na východě Schnattenkees.

Hlavní hřeben skupiny probíhá od JZ k SV a význačných vrcholů stojí za pozornost zejména Dreiherrn Spitze (3 499 m), Simony Spitze (3 468 m), Mittl. Maurerkeeskopf (3 281 m) a Schwarz- Kopf (2 967 m). Z vrcholu je jedinečný rozhled, kterému na východě vévodí Grossglockner, na jihu jsou vidět Dolomity, na západě Zillertálské Alpy a na severu Kitzbühelské Alpy a wilder Kaiser.

První pokus zdolat vrchol podnikl 1. 8. 1826 arcivévoda Johann s vůdcem P. Rohreggersem z Obersulzbachtalu přes stejnojmenný ledovec a SZ stěnou. Pokus ztroskotal 60 vídeňských sáhů (asi 1 000 m)pod vrcholem. Prvovýstup se zdařil až 3. 9. 1841 26 osobám , mezi nimiž byli von Laser, Mayer, von Gravenegg, a von Ruther pod vedením Josefa Schwaba a FranzeScharlera z Obersulzbachtalu.

Výstup uskutečnili od SV přes sedlo Venedigerscharte. Současnou nejpoužívanější cestu z Innergschlössu objevil až 11.8.1865 Egid Pegger s třemi společníky. S historií výstupů je nerozlučně spojeno jméno královského a císařského správce Ignaze von Kürsinger z Mittersillu.

Východiště

Nejsnadnější přístup je od východu po silnici číslo 108 Mittersill – Lienz. Po projetí tunelem Felbertauern od severu se jede na prvním odbočení vpravo k hostinci Matreier Tauernhaus (1 512 m), kde je možné zaparkovat. Jezdí sem autobus. Hostinec je nejstarším ubytovacím zařízením ve Vysokých Taurách. V ranném středověku tady byla ubytovna a ošetřovna pro cestující z údolí Salzachu k jihu do údolí Tauerntal.

Z Prahy přes Salzburg je to přibližně 560 km.Od hostince vede sedačková lanovka na vyhlídku Venedigerblick a k chatě Messling-haus (1 956 m). Lanovku lze využít pro nástup na přechod St. Pöltner-Westweg, který je jedním z nejhezčích přechodů v této oblasti a lze se dostat na Neue Prager Hütte. Náročný a dlouhý přechod.

Od severu k Neukirchen am Grossvenediger na silnici číslo 165 Mittersill – Gerlopass. Jezdí sem vlak.

Od jihu z obce Hinterbichel. Příjezd z Matrei in Osttirol (na silnici č. 108) k západu až na konec údolí Virgental. Jezdí sem autobus.

Chaty

Neuer Prager Hütte (2 796 m) – DAV, kapacita 150 lůžek, v provozu od začátku července do konce září a o svátcích. K dispozici zimní prostor.

Přístup: Od hostince Matreier Tauchern haus přes osadu Innergschlöss, kolem Alte Prager Hütte po značené cestě č. 902, 4 až 5 hodin.

Kursinger Hütte (2 558 m) – OEAV, kapacita 156 lůžek, v provozu od Velikonoc do konce září. Zimní prostor.

Přístup: Z Neukirchen (836 m) údolím Obersolzbachtal silnicí přes Hopffeldboden k mostu pod salaší Kampriesen Alm. Až sem bývá možné dojet osobním autem. Dále po značené cestě č. 914 kolem několika salaší a chaty Obersulzbach Hütte ( 1 742 m) k dolní stanici nákladní lanovky na Oberer Keesboden. Až sem jezdí taxi. Po domluvě s chatařem je možné poslat batohy nákladní lanovkou. Další cesta prudce stoupá skalním terénem, místy zajištěna fixními lany. Z Neukirchen 6 až 7 hodin, od mostu 4 a ½ h.

Defreger Haus (2 962 m) – OETK, kapacita 120 lůžek, v provozu od začátku července do konce září a o svátcích, zimní prostor. Chata se nachází na hřebeni Mulwitz-Aderl, mezi ledovci Mulwitzkees a Rainerkees. Chata dostala jméno podle malíře Franze von Defregera, který maloval alpskou krajinu.

Přístup: Z Hinterbichlu po značené cestě č. 915 k S údolím Dorfer Tal podél potoka k Johannis Hütte (2 121 m) a dále k SV po hřebeni morény. Z Hinterbichlu 4 a1/2 h, od Johannis Hütte 1 a ½ h.

Výstupové cesty

Všechny následující cesty jsou vysloveně ledovcovými túrami, na kterých hrozí nebezpečí pádu do trhliny. Samozřejmostí je kompletní ledovcová výstroj (lano, cepín, stoupací železa, karabiny a úvazek), teplé oblečení a přiměřená znalost pohybu na ledovci. Obtížnost dosahuje I. stupně UIAA.

Neue Prager Hütte – Grossvenediger, 3 a1/2 hodiny, převýšení +880 metrů, nejsnadnější výstup

Od chaty k Z asi 800 m po moréně na severní okraj ledovce Schlatenkees. Dále se pokračuje pod skalním hřebenem "Niedere Zaun" až na kótu 2 993 m. Po ledovci dále k JZ přes kóty 3 081 m a 3 195 m na kótu 3 303 m. Následuje téměř rovinatý úsek Oberer Keesboden pod sedlem Venedigerschsrte.

Dále západním směrem ke strmému trojúhelníkovému firnovému vrcholovému svahu. Po jeho východním okraji poněkud strměji k vrcholu. Ve vrcholových partiích pozor na převěje. Z Oberer Keesboden bývá vyšlapaná stopa do sedla Venediger Scharte a pak po SV hřebeni na vrchol. Dosti nevhodné vzhledem k častým převějím. Na hřebeni se obtížně vyhýbají vystupující a sestupující.

Kürsinger Hütte – Zwischensulzbachtörl – Venediger-scharte - Grossvenediger, 4 a ½ h, převýšení +1 120 m

Od chaty se jde po moréně nejprve k V, později SV po značené cestě č. 902 na ledovec Obersulzbachkees do výšky 2 775 m. Po ledovci se postupuje k východu ke kótě 2 864 m pod Zwischensulzbachtörl (2 881 m), což je široká firnová mulda, která odděluje ledovec Obersulzbachkees od ledovce Sulzbachkees. Odtud vpravo do dlouhé severní muldy, kterou ohraničuje na západní straně severní hřeben Kleivenedigeru.

Vystoupíme muldou do sedla Vendiger Scharte (3 414 m). Posledních 150 výškových metrů je výstup strmější, táhnou se tudy příčné trhliny (někdy se tady objevuje žebřík k překonání jedné z trhlin). Zesedla k vrcholu je nejvhodnější pokračovat šikmo do horního ledovcového kotle (do výšky asi 3 500 m) a pak po firnu k vrcholu jako v předchozím popisu. Pokračování po SV hřebeni není příliš vhodnou variantou.

Defreger Haus – Rainer Törl – Grossvenediger, 2 a ½ h, převýšení +710 m, nejkratší výstup

Od chaty se jde krátce po moréně na vyhlídkový bod (3 042 m), který je na jižním konci hřebene Millwitz-Aderl. Přejdeme na ledovec a po něm SSV směrem vzhůru do sedla Rainer Törl. Na ledovci bývají trhliny. Ze sedla vedou dvě stopy. Buď přímo k S, kde se napojí na stopu přicházející od Neue Prager Hütte a po ní k vrcholu, nebo se ze sedla SZ směrem (vlevo) traverzovat do výšky 3 500 m a odtud firnovým svahem vzhůru jako u předchozích tras.

Sestoupit lze vždy stejnou cestou do výchozí chat. Zajímavé jsou kombinace uvedených cest. Motoristé jsou však poněkud omezeni. Při výstupu po trase č. 1 lze sestoupit na Defreger Haus a přejit přes sedlo Frosnitz Törl (3 114 m) na Badeber Hütte (stále po ledovci. Odtud značenou cestou Badener Weg do sedla Löbben Törl a dále cestou Rudolf Zöllner Weg do Innergschlössu a k Matreier Tauernhaus. Druhou možností je od Badener Hütte sestoupit do Gruben a autobusem či stopem dojet k autu.

Použitá mapa: Kompass č. 38 nebo č. 46 v měřítku 1:50.000.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.