Tichá a Kôprova dolina, přechod přes sedlo Závory ze Západních do Východních Tater

Daleko od civilizace, turistika v Západních Tatrách

Ve Vysokých Tatrách jsme na trasách vždy potkali docela hodně turistů. Tato túra byla ale jiná - přechod Kôprovou a Tichou dolinou byl neskutečně tichý a klidný. Ani ve snu by nás nenapadlo, že po celé trase nepotkáme ani jediného človíčka.

Naše putování začalo u rozcestníku Tri studničky. Nejdříve jsme šli lesní cestou do Kôprové doliny. Přešli jsme jen malou vyvýšeninku na úpatí našeho oblíbeného Kriváně a sestoupili do ústí doliny. Velká část cesty byla zpevněná, takže se dalo jít docela solidním tempem. Zanedlouho jsme dorazili k dlouhému terasovitému Kmeťovu vodopádu, který zpestřil lesní kolorit.

Zpočátku se nám zdálo, že jdeme téměř po rovině, pak přišlo místy i stoupání, ale většinou mírné. U rozcestníku pod Hlinskou dolinou jsme byli přibližně za dvě hodinky a pokračovali dále vysokým lesem ještě asi čtvrthodinku k rozcestí pod Temnosmrečinskými plesy. Přecházeli jsme přes louku po dřevěném vybudovaném "chodníčku" a záhy jsme mohli obdivovat Vajanského vodopád. Pod terasou kotliny, kde jsme již tušili očekávaná plesa, jsme se doslova prodírali obrovskými koláči listů havezi okoličnaté.

Prostředí kolem Temnosmrečinských ples nás uchvátilo svým pohádkovým kouzlem - ze všech stran strmé nebetyčné výšiny, hřeben Hrubého štítu z jedné strany a Prostredný chrbát ze strany druhé, a mezi nimi kralovala dvojice Čubrina a Kôprovský štít. Po jiskřivé hladině plesa plavala kačení rodinka a v neskutečném tichu bylo slyšet jen tiché šplouchání vody o kameny na břehu plesa. Naplno jsme si vychutnávali to tajemné "čaro" a velebnost přírody.

Podrobný turistický průvodce Vysokých Tater. Popisuje nejen slovenskou část, ale také polskou část Tater. Rozhledové růžice, panoramatické fotografie s popisy vrcholů a sedel, praktické informace …

Naše trasa ale pokračovala dále, a tak jsme se vrátili zpět k rozcestí pod Temnosmrečinskými plesy a pokračovali do sedla Závory. Při výstupu do Kobylí doliny jsme se neustále ohlíželi zpět a těšili se z krásných rozhledů. To jsme ještě netušili, jaký výhled se otevře z Hladkého sedla, ležícího kousek od sedla Závory na polské hranici.

Dolina Pěti polských ples byla úchvatná svou rozlehlostí a malebností. Dlouho jsme si užívali pohledů na modravé hladiny ples pod námi i celý hřeben Belianských Tater, na Ľadové a Mengusovské štíty i do hlubových dolin na polské i slovenské straně Tater. Z našeho klidného místa jsme pozorovali i spousty turistů na vrcholu Svinice či na Rysech.

Při sestupu Zadní Tichou dolinou, který byl docela rychlý, se ukázal masiv Červených vrchů s Kasprovým vrchem i překrásně modelovaná homole Svinice. Když se ale objevila "hradská", to je vlastně silnice v Tiché dolině, cesta se zdála nekonečná.

Od odbočky do Tomanové doliny až do Podbanského už jsme šli jen lesem. Podél silnice jsme byli nadšeni růžovými koberci kvetoucí mateřídoušky, které lemovaly okraj cesty asi v metrové šířce a provázely nás několik set metrů. Přestože se to nesmí, neodolali jsme a pár kvítků této léčivé bylinky jsme si vzali s sebou.

V již zmíněném Podbanském naše túra končila. V podvečer jsme si uvařili voňavý čajík z mateřídoušky a při této čajové siestě jsme si v myšlenkách znovu promítali trasu, kterou jsme dnes prošli. Byla nezvykle pokojná a tichá, jakoby úplně mimo civilizaci, a přitom bohatá na výhledy, které se během túry neustále měnily.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.