Aniča kuk (712 m) v oblasti Velika Paklenica v Chorvatsku

Túra v Národním parku Paklenica - Aniča kuk

V jižní části pohoří Velebit se nachází kaňon Velika Paklenica, který je skutečným kaňonem s výškou stěn až 700 m. Oba kaňony - Velika i sousední Mala Paklenica tvoří chorvatský Národní park Paklenica.

Začátek kaňonu se jen hemží turisty a horolezci, je snadno přístupný. Po asfaltové silnici přijedete od odbočky v přímořském městečku Starigrad-Paklenica, která je dobře značená, až do kaňonu, a podle toho jaká je zrovna návštěvnost, a v kolik hodin jste dorazili, se vám podaří zaparkovat blíže či dále od začátku pěší stezky, která začíná cca po 2 km od pokladny. Tyto 2 km silnice jsou v podstatě jedno velké parkoviště s podélným nebo příčným stáním.

Na vstupu se platí: 50 Kun/osoba/den. Horolezci mají zvláštní tarify na více dnů. V některých starších materiálech se uvádí, že kdo jde do parku Malou Paklenicí (vstup od vesnice Seline), vyhne se vstupnému. To již nyní neplatí, i tam je vybudováno parkoviště, infocentrum a pokladna.

Čtěte také: Velebit (1): Výstup na Veliki Zavižan, Chorvatsko

Konečně se dostáváme od auta na úsek pro pěší, všude jsou horolezci, ti co nevisí na skalách, sedí i s dětmi přímo na chodníku. Všude plno lidí, důchodci, rekreanti z pobřeží, zájezdy… chodník je zkraje betonový, později hladké a ošlapáním velmi kluzké kameny. Raději si ani nepředstavovat, jak to tu vypadá v letní sezóně.

Odbočujeme na první možnou odbočku vpravo, označenou Aniča kuk (712 m n. m.), v domnění, že přijdeme pod známou a velmi krásnou mohutnou skálu Aniča kuk (Aniččina skála). V našich mapách, dokonce ani na mapce, která je dávána ke vstupence, tato trasa vyznačená není, proto došlo k nedorozumění, kterého jsme ale později vůbec nelitovali.

V mapce, kterou jsme vyfotili u vstupu do kaňonu, již tato trasa vyznačená je a vede na vrchol skály Aniča kuk. Kdo chce vidět skálu pouze zespodu (400 m vysoká kolmá stěna), tak jak jsme původně měli v úmyslu i my, mine odbočku na Aniča kuk a pokračuje dál na Aniča luka, nad kterými se skála vypíná. Těžko pochopitelné pro neznalého…

Takže jdeme stále do kopce po červené trase (tady jsou ale všechny červené) a potkáváme pouze dvě dvojice turistů, kteří se ale po chvíli otáčejí a vrací se dolů na stezku mezi davy. Možná kvůli špatnému obutí, v sandálech sem opravdu nechoďte, možná také jen chtěli vidět skálu zespodu. Dále jdeme úplně sami a stále v domnění, že přijdeme k Aniča kuk, ale už začínáme pomalu pochybovat... otvírají se však nádherné výhledy do kaňonu, tak pokračujeme.

V místě těsně před jeskyní Lukčeva peč stezka na Aniča kuk odbočuje doprava, jdeme dále a pokračují krásné výhledy do kaňonu a na další vrcholy jižního Velebitu. Teprve teď zjišťujeme, že jdeme již po Aniča kuk směrem k vrcholu.

Konec úseku výstupu na skálu ale popsat nemohu… chvíli jsme se snažili podle slabě ošlapaných míst na kamenech držet směr, ale pak už to nešlo ani fyzicky pro kolmost stěny a bez existence stezky. Nicméně jsme již i tak dosáhli výšky, odkud je vidět také moře a jsou zde nádherné výhledy na okolní skály, údolí a další části Velebitu. Stálo mě to jen "skobu" na zadní části kraťas při sestupu zpět, o ostré vápencové skály…

Sejdeme zpět na rozcestí a abychom se nevraceli stejnou cestou, odbočujeme vpravo směr Jurline kolem jeskyně Lukčeva peč, která je přístupná jen pár metrů. Dostáváme se na horskou louku Grabova dolina, je zde velké množství hmyzu, kudlanka nábožná nám pózuje před fotoaparátem. Krásné místo. Na rozcestí u Jurline odbočujeme vlevo směr Starigrad (vpravo je směr Mala Paklenica). Po chvíli začíná velice strmý a dlouhý sestup stezkou zpět do kaňonu Velika Paklenica, i odtud se otevírají nádherné výhledy.

Jsme zpět v kaňonu, lidí ubylo, je už pozdější odpoledne. Míjíme Aniča luka, odkud je krásný pohled na skálu Aniča kuk. Aha, tak to tedy je…

Další související články: