Lake District, výstup na horu Scafell PeakTilak Treking 2006; soutěžní článek č. 71.2.2007 | Anna Fuchsová
Lake District, krásně znějící jméno Národního parku v hrabství Cumbria, které leží v severozápadní části Anglie. Co jsem vlastně o této oblasti jezer a hor věděla? Jen to, že park o rozloze 2 290 km2 vznikl v roce 1951, nejvyšším vrcholkem Cumbria mountains i Anglie je Scafell Pike 978 m n. m., stále zde prší a je mlha, ale přesto Angličané tento kousek světa nazývají "malé Švýcarsko". Ještě jsem se dočetla, že oblast vznikla Kaledonským vrásněním, podloží je žulové, ale prostoupené velmi kvalitní břidlicí a v údolích jsou usazeniny devonského vápence. Těžila se zde břidlice, co by stavební materiál, některé rudy a uhlí. To, že celá oblast byla modelována ledovci je patrné na první i druhý pohled. Bezpočet glaciálních jezer, morén, karů a skalnatých sutí to jen potvrzuje. Největším jezerem celé oblasti je jezero Windermere o rozloze 15 km2. Tato chabá znalost o celé oblasti ve mě probouzela bujnou fantazii a já se těšila na nadcházející dobrodružství! Má představa o Anglii se potvrdila při přistání na East Midlands v Nottinghamu. Do noci svítící pavučiny měst protkané nasvícenými čtyřproudými dálnicemi kam až oko dohlédne. Všude samá civilizace. Jak jen jsem se mýlila! Naší nejdůležitější starostí, po vyzvednutí zavazadel, bylo vypůjčení auta u Europcaru, které lze dopředu objednat přes Easyjet. Objednavatel musí platit kartou a zároveň musí být i řidičem! Vyřízení všech formalit proběhlo rychle a po převzetí auta konečně v pěti odjíždíme májovou nocí vstříc novým dobrodružstvím. Cesta z Nottinghamu na Liverpool, Preston, Lancaster a Kendal po M6 ubíhala v klidu díky nočnímu provozu a díky Clivovi, rodilému Angličanovi, kterému jízda vlevo samozřejmě nijak nevadila. Řídit vlevo by bylo pro většinu z nás opravdu tvrdým oříškem! Za svítání jsme již odbočovali z Kendalu na Ambleside a pak po úzké horské silničce napříč horami, kde potkat protijedoucí auto byla téměř smrtelná past, přímo do kempu ve Wasdale Head 90 m n.m., kde byl náš cíl. Protože jsme měli štěstí, stavěli jsme stany v provoněném, slunečném ránu při jemné hudbě zvonečků pasoucích se krav a oveček. Kempík byl útulný, sociální zařízení na jedničku, obchůdek kde bylo k dostání úplně vše k potřebám turistů a všude kolem anglický trávník. Rozdělávání ohně zakázáno! Odpoledne jsme si prohlédli okolí a rozeklané, divoce vyhlížející vrcholky bez jediného stromu zato rozdělené nekončícími kamennými zídkami a ploty, nás doslova fascinovaly. Kolik generací, kolik lidské dřiny se schovávalo v těchto kamenných liniích! Břehy jezera Wast Water, zarostlé všudypřítomným hlodášem evropským, lákaly k procházce. Vzduch byl prosycený vůní žlutých květů. Večer si na břehu uděláme barbecue, tady je to dovoleno! No a potom hupky do spacáků a zítra vyrazíme zdolat Scafell Pike! Dar jitra druhého, slunce, slunce a opět slunce! Takové štěstí snad ani nemůžeme mít! V Lake Districk a neprší? Tak honem snídani, sbalit nejnutnější oblečení, malé občerstvení, samozřejmě i foťáky a z kempu přímo vzhůru, kolem potůčku, pastvinami s ovečkami a jehňaty až na samý vrchol. Cesta je dobře značená a turistický chodník vyšlapaný a tak se co chvíli zastavujeme a obdivujeme okolí, fotíme sebe, ovečky i krajinu a pozvolna se blížíme, nyní již suťovitým terénem k vrcholu. Tam nás čeká mohyla z kamene, svačinka, několik anglických turistů a odpočinek. Středně těžký výstup nám trval i s četnými přestávkami 3 hodiny. Zpáteční trasu volíme mírnějším, ale delším údolím s ledovou horskou bystřinou, ve které se holky dokonce koupou. Brrrr! Na závěr celodenního výšlapu nás čeká třešinka na dortu v podobě posezení v útulné hospůdce. Ráno je všechno jinak! Vrcholky se halí do mraků a nás i naše stany svlažuje vytrvalé mrholení. Jezerní krajina ukazuje svou pravou tvář. Nedá se nic dělat, balíme v mokru a podle plánu se přesouváme do druhého kempu na východní straně hor. Kemp v Great Langdale leží u malé říčky a od prvého se nijak neliší ani vybavením ani cenami. Zabydlujeme se a nálada klesá na bod mrazu. Těžká mračna, plná vody, nevěstí nic dobrého. V mokrých stanech, zmrzlí a naštvaní čekáme na soumrak a doufáme, že zítra bude lépe. Naděje umírá poslední. Během svítání ta naděje svitla, nepršelo a dokonce se na chvilku ukázalo slunce. Z těchto důvodů probíhala bohatá anglická snídaně v dobré náladě. Dnes máme v úmyslu celodenní trek v okolí Helvellyn 950 m n.m. Počasí se však ve chvilce mění a opět mírně mrholí. Rozhodujeme se, že se zatím podíváme jen k vodopádu Waltwaite Waterfall a pak uvidíme co dál! Na nově budovaném turistickém chodníku potkáváme několik anglických turistů, kteří si pochvalují to dnešní vydařené počasí!? My jen nevěřícně kroutíme hlavami. Vše se prostě odvíjí od úhlu pohledu na danou situaci a tak zatímco jim ještě neprší, nám už nesvítí sluníčko! Stoupáme k vodopádu a s výškovými metry přibývá mlha, déšť, no prostě slota. Nedá se koukat ani fotit, kameny kloužou a po nose stékají pramínky pravé anglické dešťovky. Vodopád by byl krásný, ale za jiného počasí! K autu se vracíme navzdory goretexové vrstvě úplně promoklí a svršky sušíme až v útulné hospůdce na břehu jezera Windermere v Ambleside. S ubývajícím dnem přibývá deště a tak se vracíme do kempu, zalézáme do mokrých stanů a trpělivě čekáme na rozřešení! Rano moudřejší večera. Někde se asi stala chyba! Celou noc vytrvale pršelo a notně se ochladilo. Předpověď na příští dny nevypadá dobře. Zjišťujeme, že stanujeme v rybníku a téměř veškeré osazenstvo kempu balí. Necháme se tím inspirovat a rovněž balíme. Okolní hory se halí do mraků a z každé strže se s hukotem valí nově vzniklý dešťový vodopád. Voda stoupá i v nedaleké říčce a tak poznáváme na vlastní kůži, že tabulky v kempu s varováním před častými povodněmi nejsou vůbec od věci! V duchu děkuji prozíravému rozhodnutí, že jsme do Lake District jeli autem a ne autobusem, jak jsme původně zamýšleli. Je to sice dražší, ale jsme mobilnější a v této umáčené zemi tento luxus oceňujeme. Vracíme se šedivou Anglií do Nottinghamu a slibujeme si, že počasí nás od dalšího návratu do nádherné krajiny hor a jezer nemůže odvrátit. Informace
Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Byl jsem tam před spoustou let taky s autem a pod stanem. Potvrzuji, že je tam velmi mokro, ale moc krásně.
http://www.miroslavjaros.cz/1997-Lake-District-Arthur-Ransome/default.aspx
Další související články:+ Další soutěžní články Tilak Treking 2006+ Soutěžní články Tilak Treking 2005 + Soutěžní články Tilak Treking 2004 |
|