Treking > Tipy na výlet > Skanzen Vychylovka a Muzeum kysucké dědiny je na Kysucích
Skanzen Vychylovka a Muzeum kysucké dědiny je na KysucíchMuzeum kysucké dědiny a úzkorozchodná úvraťová železnice6.2.2012 | Kamil Balaj,
foto Otakar Brandos
Muzeum v přírodě - skanzen Vychylovka najdeme v dolině Chmúra v části obce Nová Bystrica - Vychylovka, která je součástí Chráněné krajinné oblasti Kysuce na západním Slovensku. Administrativně se jedná o Národopisnou expozici v přírodě Kysuckého muzea v Čadci. Historie vzniku expozice v přírodě se začala psát krátce po vzniku Kysuckého muzea a základní kámen této expozice byl položen 11. 10. 1974. Hlavním úkolem byla záchrana nejcennějších památek lidové architektury z obcí Riečnica a Harvelka, které měly zaniknout z důvodu výstavby vodní nádrže Nová Bystrica. Do roku 1981, kdy byla slavnostně zpřístupněna první část expozice, bylo vybudováno 22 z celkově plánovaných 69 objektů expozice muzea v přírodě. Národopisná expozice zobrazuje rekonstrukci sídelní krajiny a životního prostředí, s prezentací lidové architektury a způsobu života i kultury lidu na Kysucích ve druhé polovině 19. a první polovině 20. století. Větší část dosud vybudované expozice je přenesena z dnes již neexistující obce Riečnica - srubové obytné domy a hospodářské stavby z usedlostí Rybovia, Do Potoka, kterou tvoří obytný dům s podezděnou stájí, stodola s pivnicí, maštal s ovčínem a kotcem, ale i obytný dům s hospodářskými staveními - stodolou a ovčínem bývalého riečnického rychtáře Adama Poništa. Čtěte také: Rozhledna na Bobovci, Stará Bystrica Kopaničářského osídlení reprezentuje usedlost u Hruškuliaka, kterou představují dva obytné domy, stodola a maštal se sýpkou. Další objekty jsou z obcí Oščadnica - srubový obytný dům s archivoltovým portálem z roku 1806, srubový osmipokojový objekt Hospody z Korně, srubový dům pro lesní dělníky z Dunajové a usedlost Romanovia s dvěma srubovými domy a dvěma hospodářskými stavbami z Harvelky, jakož i Raganův mlýn z Harvelky. Technické stavby prezentuje vodní mlýn a pilu s hrázděnou konstrukcí z obce Klubina. Ze sakrálních staveb se zde nachází zděná kaple z první čtvrtiny 19. století ze Zborova nad Bystricou a hřbitov s kovovými kříži, používanými na Kysucích. V interiérech vybraných objektů jsou instalovány původní zařízení. Součástí expozice jsou i původní stavby - cholvarky - objekty sezónních pasteveckých obydlí, hojně využívané v minulosti. Políčka u domů prezentují trojpolný systém hospodaření, který byl zažitý na Kysucích.Historická lesní úvraťová železnice (HLÚŽ)Součástí Muzea kysucké dědiny v Nové Bystrici - Vychylovce je Historická lesní úvraťová železnice (HLÚŽ). Je zachovanou a funkčně obnovenou částí bývalé Kysucko-oravské lesní železnice (KOLŽ), která vznikla v roce 1926 spojením lesních železnic vybudovaných v roce 1915 - 1918, kysucké - z Oščadnice do chmury (Nová Bystrica, část Vychylovka) a oravské - z Lokce do Erdútky (nynější Oravské Lesné). Spojení obou železnic se uskutečnilo vybudováním spojovací trati z Erdútky do Chmury. Po spojení dosáhla celková délka KOLŽ přes 110 km, z toho 61 km hlavní trať, zbytek tvořily odbočky, které se budovaly, rušily, prodlužovali nebo zkracovaly podle potřeby odvozu vytěženého dřeva. Provoz na KOLŽ byl ukončen na konci roku 1971 z důvodu jejího zrušení a kromě 8 km dlouhého úseku Chmúra - Tanečník, ve kterém se nacházel cenný úvraťový systém, byla zbylá trať postupně demontována. Pomocí úvraťového systému se překonávalo větší převýšení (217 m) na poměrně krátkém úseku (vzdušnou čarou 1 500 m). Úvraťový systém HLÚŽ je jeden ze dvou, které se do dneška dochovaly v Evropě. V roce 1974 převzalo zachovanou část zrušené KOLŽ, včetně kolejových vozidel do správy Kysucké muzeum v Čadci se záměrem její obnovy a nového využití formou muzejní železnice v národopisná expozici. Vedle rekonstrukce 2,7 km dlouhé části tratě v úseku Chmúra - Kubatkem, která zčásti procházela přes areál expozice v přírodě, se muzeum zaměřilo i na doplnění kolejových vozidel. Po zahájení provozu Muzea kysucké dědiny se na zachovalé části železnice uskutečňovali ukázkové jízdy historických vlaků. Po generální opravě tratě v úseku Kubatkem - Beskyd, zachovalé a funkčně obnovené části železnice, která od roku 1991 nese název Historická lesní úvraťová železnice, začala od roku 1995 úředně povolena osobní doprava v úseku Kubatkem - Chmúra - 1. úvrať, čímž začala HLÚŽ plnit funkci muzejní železnice a stala se samostatnou expozicí Kysuckého muzea. Zachovaný úsek bývalé KOLŽ o délce 8 km mezi Chmúrou (Vychylovka) a Tanečníkem (Oravská Lesná) s unikátním úvraťovým systémem, byl jako technická památka vyhlášen v roce 1991 za národní kulturní památkou SR. Ve zprávě Kysuckého muzea je úsek od stanice Kubatkem po sedlo Beskydu (7,64 km), tj. úsek ležící na území regionu Kysuce. Hlavní funkcí HLÚŽ je především zachování dokumentu z dějin lesní dopravy a techniky, jakož i jeho muzejní prezentace, ale také provozní - přeprava návštěvníků skanzenu. Součástí inventáře železnice jsou historické parní a motorové lokomotivy, vozy a pod. Kysucké muzeum vede komplexní dokumentací lesních železnic na Slovensku. Otevírací dobaCeník, Muzeum kysucké dědiny ve Vychylovce
HLÚŽ
Odjezdy vlaků ze stanice Skanzen
Ceník, Muzeum kysucké dědiny ve Vychylovce
Ceník, Historická lesní úvraťová železnice ve Vychylovce
Jak se tam dostat?Z hlavní silnice Žilina - Čadca odbočit v Krásné nad Kysucou na Novou Bystrici - Vychylovku. Osobní dopravou vlakem do stanice Čadca a odtud autobusovou spoji Čadca - Vychylovka. Vychylovka na turistické mapě
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Klokočovské skálie+ Korňanský ropný pramen + Javorníky a Turzovská vrchovina, tipy na výlet a turistika, horské chaty a levné ubytování na horách + Kysuce, kraj neobjevených turistických možností + Mikovčákova rozhledna, Kamenité u Turzovky + První slovenský orloj, Stará Bystrica + Kysucké Beskydy neboli Beskid Żywiecki a Kysucká vrchovina, ubytování a turistické chaty + Ľadonhora (999 m) a výstup na vrchol, Kysucká vrchovina + Vreteň, Kysucká vrchovina + Rozhľadňa na Stratenci + Pulčínské skály, kolébka trampingu na Valašsku |
|