Za vulkány nad Salgótarjánem v pohoří Cserhát v Maďarsku

Návštěva sopek Szilváskö, Pécskö, Boszorkánykö a Medves

Ve východní části pohoří Cserhát, poblíž maďarského města Salgótarján, najdeme jedny z nejmladších sopek celého karpatského oblouku. Byly aktivní na samém konci třetihor, v pliocénu, tedy ve velmi nedávné geologické době. Mezi ně patří i sopečné vrcholy Szilváskö, Pécskö, Boszorkánykö a Medves, kterým je věnován následující článek.

Szilváskö

Szilváskö (628 m) je skupina tří čedičových vrcholů, jenž vystupují za sebou směrem od severu k jihu v pořadí Bagóko (575 m), Nagy - Szilváskö (628 m) a Kis - Szilváskö (615 m). Nejzajímavější z nich je Nagy - Szilváskö, kde návštěvníka zaujmou především mohutné čedičové varhany, vysoké 20 m a široké přes 40 m, které jsou odkryté v bývalém kamenolomu a které jsou velkou turistickou atrakcí. V současné době bohužel jejich okolí již zarůstá mladým náletovým porostem a varhany nejsou z větší vzdálenosti vidět.

Na vlastní vrchol hory nás povede cesta obloukem vpravo a dojdeme po ní pěkným bukovým lesem až na upravenou vyhlídku na okraji skalní hrany přímo nad varhany. Zaujme nás nádherný a nečekaně daleký výhled až k maďarskému pohoří Bükk a na zdejší poměry nekonečné plochy lesů, pokrývající nízké vrcholky nejvýchodnější části pohoří Cserhát.

Čtěte také: Sopky na Slovensku, přehled pohoří vulkanického původu

V blízkém okolí vrcholu jsou k vidění mohutné štěrbiny a rozsedliny, kde se velmi dlouho udržuje sníh a led a v letních vedrech odtud proudí příjemně chladný vzduch. Vrchol a okolí zpřístupňuje 2 km dlouhá naučná stezka, která je značená žlutým trojúhelníkem. Návštěvníkům přibližuje svět místních vulkanických jevů, hornin, flóry a fauny a seznamuje s vývojem zdejší krajiny. Jednotlivé zastávky jsou psané v maďarštině, angličtině a slovenštině.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Přístup k vrchu Szilváskö je nejsnadnější po silnici, která spojuje město Salgótarján a obec Cered. Tato opravdu horská silnice, plná zatáček a ostrých stoupání, dosahuje nejvyššího bodu za obcí Rónabánya, kde se nachází místo k zaparkování a také začátek žlutě značené naučné stezky s první informační tabulí. Můžeme také pokračovat dále na obec Cered a po projetí několika zatáček odbočit vpravo na úzkou asfaltovou silničku, která se mění v nezpevněnou cestu vedoucí do osady Szilváskö - puszta (odbočka je označena dopravní značkou).

Před prvními domy se nachází vpravo travnatý prostor, kde můžeme zaparkovat auto. Také tu odbočuje lesní cesta, která nás dovede až k naučné stezce mířící na Szilváskö. Příjezd je možný i z opačné strany ze Slovenska. Za poslední slovenskou vesnicí Tachty přejedeme státní hranici, dojedeme do maďarské obce Cered a pokračujeme podél hranice se Slovenskem po horské silnici plné dalekých výhledů dál směrem na Salgótarján až k zmíněné odbočce.

Pécskö (544 m)

Pécskö (544 m) je čedičový kužel starý pouze 2 - 3 miliony let. Zvedá se jen 2 km východně od centra města Salgótarján, a jelikož je z jeho vrcholu dokonalý kruhový výhled, je častým a oblíbeným výletním cílem. U paty vrcholové skály se nacházejí záhadné vytesané výklenky vytvořené člověkem, ale dodnes se nepodařilo přesně zjistit jejich stáří a účel. Podle nespolehlivých pramenů tu stával středověký hrad, ale žádné konkrétní stopy se po hradu nedochovaly. Zato najdeme na vlastním vrcholku a v jeho okolí vzácná rostlinná společenstva vázaná na čedič a i díky této skutečnosti je dnes Pécskö chráněnou přírodní rezervací.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Od roku 1920 se zde intenzivně těžil kvalitní čedič a většina dlažby v blízkém městě Salgótarján pochází právě z hory Pécskö. Vedlejší a o něco nižší vrchol hory byl dřívější činností lomů dokonce zcela odtěžen. Výhled z Péskö je skvělý, uvidíme například celé rozlehlé město Salgótarján jako na dlani, v blízkém okolí například vrchol Karanč (725 m), hrad Salgó, sopku Medves (659 m) a téměř celé pohoří Cserhát. Velmi dobře jsou vidět i nejvyšší maďarská pohoří Mátra a Bükk.

Přístup k vrcholu je možný po několika značených cestách a to z různých směrů. Můžeme vystoupat na vrchol například přímo z centra města Salgótarján nebo autem vyjet po rozbitých a úzkých silnicích přes obec Somlyóbánya do osady Szilvás Barackós. V blízkosti lesa využijeme vysoko položené parkoviště u velké křižovatky značných cest, kde začíná nejkratší a nejmírnější cesta k vrcholu. Podél trasy k vrcholu Pécskö je nainstalováno množství pěkných informačních tabulí, psaných opět v maďarštině, angličtině a slovenštině a doplněných spoustou fotografií.

Boszorkánykö

Boszorkánykö (576 m), Kámen čarodějnic, se zvedá nad obcí Salgóbánya a tato mohutná čedičová skála je vzdálena asi jen 600 m od známého hradu Salgó. Stáří sopečné horniny je asi 5 milionů let a jednalo se kdysi o vedlejší puklinový kráter vulkánu Salgó. Vulkán střídavě chrlil pyroklastika a lávu, která pak utuhla a odolala na rozdíl od pyroklastického materiálu erozním vlivům, a dodnes se dochovala jako skalní hřeben.

Místní pověst říká, že plochý vrchol útesu sloužil jako taneční parket čarodějnicím. Nádherný výhled je na blízký hrad Salgó, který je z tohoto místa nejčastěji fotografován. Dále vidíme hluboko pod námi položené město Salgótarján, spoustu vrcholků rozlehlého sopečného pohoří Cserhát, nejvyšší maďarské pohoří Mátra, mohutný Karanč (725 m) a vulkán Medves (659 m).

Po žlutě značené cestě vyjdeme z obce Salgóbánya do sedla mezi hradem Salgó a skálou Boszorkánykö. Odtud vede k našemu cíli červeně značená tvarová odbočka. Za návštěvu stojí i sousední nádherně položený hrad Salgó, který byl postaven také na vyhaslém vulkánu a jehož návštěva je hlavně za pěkného počasí nezapomenutelná. Opět nás doprovází velké množství nových informačních tabulí ve třech jazycích včetně slovenštiny.

Medves

Medves (659 m), též Medveš či Medvedia výšina, byl největší a nejničivější sopkou celé východní části pohoří Cserhát. Vrchol vulkánu leží několik desítek metrů za slovenskou hranicí a je tedy nejvýše položenou vyhaslou sopkou Cerové vrchoviny. Nejkrásnější pohledy na tuto horu jsou však většinou z maďarských kopců a vyhlídek.

Před 2 miliony let došlo na tomto vulkánu k obrovskému výlevu čedičové lávy, tehdy sopečné horniny pokryly okolí o ploše 12,8 km², z toho na maďarském území 7,8 km². Láva se vylila do bažinatých údolí na úpatí sopky a překryla pískovcové podloží. Postupným zvětráváním okolního pískovce se tu utvořila tabulová hora s vrcholem na trosce sopečného kužele Medves. Lávový příkrov dosahuje průměrné tloušťky od 11 do 107 metrů a v lomu Mačacia můžeme pozorovat dvě odkryté lávové vrstvy.

Zdejší kvalitní čedič se těžil v několika lomech a žádaným produktem byly především dlažební kostky, vyvážené do mnoha zemí Evropy. Dnes je vrchol vulkánu zalesněný a bez výhledů a přístup je možný například z maďarské obce Somoskö po zeleně značené cestě, která vede po státní hranici až prakticky k vrcholku hory. Na Medvesi (Medvedej výšině) se nachází i mladší vulkanický kužel Dunivá hora, kde je také v lomu odkryta struktura lávového proudu.

Celá rozsáhlá oblast sopečného pohoří Cserhát je součástí evropského přeshraničního geoparku Nógrád - Novohrad, který vznikl roku 2010. Na Slovensku činí rozloha geoparku 336 km² a v Maďarsku 1 294 km². Velkou výhodou geoparku jsou vícejazyčné informační tabule, které dnešní návštěvníky upozorňují přímo v terénu na místní geologické a přírodní zajímavosti a překonávají jazykovou bariéru maďarštiny.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.