Soumarské rašeliniště a Vltavský, unikáty Šumavy

Ostrůvek severské tundry mezi šumavskými hvozdy, přírodní rezervace

Soumarské rašeliniště patří k největším rašeliništím Šumavy. Vždyť rozloha Soumarského rašeliniště dosahuje asi 85 hektarů. Na Soumarské rašeliniště vede naučná stezka, ta je však přístupná pouze od června do října. To z důvodu výskytu (a nutné ochrany) tetřívka obecného (Tetrao tetrix).

Přestože Soumarské rašeliniště patří k nejvýznamnějším a nejcennějším lokalitám Šumavy, jedná se o značně přeměněné a poškozené území. Až do roku 2000 (!) zde probíhala průmyslová těžba rašeliny, takže z původní asi 5metrové vrstvy rašeliníků zbylo pouhých 70 cm…

A navíc! Těžbou rašeliny byl narušen nejen vodní režim, ale byla zničena i povrchová, životaschopná vrstva rašeliníků. Tvorba rašeliny se tak na Soumarském rašeliništi zcela zastavila. Ochránci přírody se sice snaží obnovit životaschopnost tohoto rašeliniště, to ale může trvat stovky let. My se tak životaschopné Soumarské slatě již jistě nedočkáme… Vždyť od konce doby ledové se rašeliniště postupně utvářelo dlouhých 9 000 až 10 000 let.

Čtěte také: Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek z Kunžvartského sedla

Soumarské rašeliniště leží v tzv. Vltavském luhu v nadmořské výšce 741 až 750 metrů. Vede sem od Soumarského mostu na Vltavě asi 1,5 km dlouhá naučná stezka, na jejímž konci je asi 9 metrů vysoká vyhlídková věž (rozhledna), ze které lze celou slať přehlédnout. I řadu vrcholů v blízkém či širším okolí. Přes zamokřené části vede povalový chodník v délce okolo 0,6 km. Průměrná roční teplota dosahuje na Soumarském rašeliništi +6,2 °C a roční úhrn srážek je překvapivě nízký - jen 800 mm.

Přestože ze Soumarského rašeliniště zmizela v důsledku lidské činnosti spousta rostlinných a živočišných druhů, přesto je tady dodnes toho k vidění opravdu mnoho. Na revitalizované rašeliniště se sice postupně vracejí původní druhy rostlin a živočichů, ale druhová skladba je dnes jiná než tomu bylo ještě v polovině minulého století. Zmizel řídký rašelinný les s břízou pýřitou a borovicí blatkou, ale i hustější porosty klikvy, vřesu, vlochyně a kyhanky.

Z živočichů se na Soumarském rašeliništi objevují tetřívek obecný (Tetrao tetrix), kulík říční (Charadrius dubius), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) aj. Z bezobratlých si připomínku zaslouží vzácné druhy motýlů, brouků, šídel či pavouků. Například žluťásek borůvkový (Colias palaeno), modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete), perleťovec mokřadní (Proclossiana eunomia), svižník polní (Cicindela campestris), šídlo rašelinné (Aeshna subarctica) nebo slíďák rašelinný (Pardosa sphagnicola).

Z rostlin se tady objevuje vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), vřes obecný (Calluna vulgaris), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) či ploník tuhý (Polytrichum strictum) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus).

Soumarské rašeliniště, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.