Slovenské ledové jeskyně nebo propasti s ledovou výplní

Exkurze do mrazivého podzemí

Slovensko je jeskyňářskou mocností. Objevených a registrovaných jeskyní tady přes sedm tisíc. Přesněji 7 014. Aktualizovaný seznam jeskyní naleznete např. na těchto stránkách - www.smopaj.sk. A řada objevů na jeskyňáře zcela určitě teprve čeká.

Většina slovenských jeskyní je krasových, řada jeskyní však byla objevena i v nekrasových oblastech. Mezi slovenskými jeskyněmi jsou jistým unikátem ledové jeskyně, neboť se nacházejí v poměrně malých nadmořských výškách. Ve srovnání například s alpskými ledovými jeskyněmi, které se vesměs nacházejí ve vysokohorských polohách.

16 veřejnosti přístupných jeskyní je na tak poměrně malou zemi určitě hodně. Z toho 12 po betonových chodnících a 4 se speleoslužbou, kde si alespoň v náznacích můžete přičichnout k té pravé jeskyňařině. Z těchto 16 jeskyní jsou až dvě ledové. Jsou to Dobšinská ľadová jaskyňa a Demänovská ľadová jaskyňa.

Čtěte také: Vartovky na Slovensku, protiturecké strážní věže

Vedle nich však existuje na Slovensku ještě několik dalších jeskyní či propastí s trvalou ledovou výplní. Nejznámějšími jsou Silická ľadnica ve Slovenském krasu, Veľká ľadová priepasť v Nízkých Tatrách, Ľadová jama na Muránské planině či Šingliarka a Ľadová jaskyňa pod Vrbjarkou tamtéž.

Všechny tyto ledové jeskyně představují unikátní systémy, které mohly vzniknout díky správné poloze, vhodné cirkulaci vzduchu, vhodnému mikroklimatu a příznivým srážkovým poměrům. Přechodně se ledová výplň tvoří i v některých dalších jeskyních a propastech. Do našeho přehledu jsem ale zařadil pouze jeskyně s permanentní ledovou výplní.

Největší ze slovenských ledových jeskyní je Demänovská ľadová jaskyňa (ledová jeskyně). První písemná zmínka o ní pochází již z roku 1229. Demänovská ledová jeskyně leží v Demänovské dolině v Nízkých Tatrách nedaleko Demänovské jeskyně slobody. Celková délka této jeskyně činí 2 445 m, z toho pro veřejnost je zpřístupněných 650 m. Teplota vzduchu se v zaledněné části jeskyně pohybuje kolem 0 °C.

O poměrně velký kus v závěsu co se délky týče je Dobšinská ľadová jaskyňa (ledová jeskyně) nacházející se na jižním okraji Národního parku Slovenský ráj na severním svahu vrchu Duča asi 130 metrů nad dnem doliny řeky Hnilec. Dobšinská ledová jeskyně je součástí mnohem většího jeskynního systému Stratenské jeskyně. Tato jeskyně má sice délku jen 1 491 m, přesto patří mezi největší ledové jeskyně Evropy a na Slovensku drží, co do objemu ledu, primát. Odhaduje se, že objem ledu v jeskyni činí asi 110 000 m³ při největší tloušťce v tzv. Velké síni asi 26,5 m.

Předpokládá se, že vhodné podmínky pro zalednění jeskyně vznikly až ve čtvrtohorách v průběhu doby ledové zvané riss někdy před 140 tisíci až 300 tisíci lety. Dnes se v zaledněných částech jeskyně pohybuje průměrná roční teplota v rozmezí -3,9 °C až -0,2 °C. Relativní vlhkost vzduchu činí 75 až 90 %.

Svým způsobem unikátní je jeskyně Silická ľadnica na Silické planině ve Slovenském krasu v blízkosti obce Silica. Silická ľadnica vznikla v druhohorních triasových vápencích Silického příkrovu s podzemním tokem Černého potoka (protéká a vyvěrá do Gombasecké jeskyně). Silická ľadnica je unikátní tím, že se nachází v opravdu teplém regionu a v mimořádně malé nadmořské výšce. Je nejníže položenou slovenskou zaledněnou jeskyní a ani bych se nedivil, kdyby v tomto ohledu držela i evropský primát.

Chladný vzduch si v Silické ľadnici udrží svou teplotu po celý rok, díky čemuž se mohou uchovat i ledové útvary v podzemních prostorách této propasťovité jeskyně. Turistům je volně přístupná pouze otevřená venkovní část vzniklá zborcením stropu původního dómu po zábradlím zabezpečené galerii. Silická ľadnice dosahuje hloubky 110 metrů a délky něco přes jeden kilometr. Ve Slovenském krasu nalezneme i další ledovou jeskyní. Je jí u obce Bôrka Ľadová jaskyňa pod Havraňou skalou dlouhá 87 m a hluboká 20 metrů. Jeskyně je zvána rovněž Snežná diera či Nagy holló-köi bg.

Za další z ledových jeskyní (propastí) se musíme vrátit do Nízkých Tater do masívu vrchu Ohniště se známou Skalní bránou na Ohništi. Veľká ľadová priepasť na Ohništi patří k nejhlubším známým propastem Nízkých Tater.

Její otvor se nachází v pod vrcholem Ohnište (1 538 m), jehož masív je budován gutensteinskými výpenci chočského příkrovu z období středního triasu. Celková hloubka Velké ledové propasti činí 125 m. Led na dně propasti se shromažďuje díky vhodným mikroklimatickým poměrům (průměrná teplota se pohybuje okolo 0 °C). Výška ledového kužele na dně propasti v hloubce 80 m dosahuje až 10 metrů. To v závislosti na roční době, množství srážek a teplotních poměrech.

Za dalšími ledovými jeskyněmi musíme zamířit na Muránskou planinu. Nejznámější je přírodní památka Ľadová jama na Muráni. Jedná se o závrt hluboký asi 30 metrů. Tato ledová propast je unikátní endemitní populací střevlíka Duvalis microphtalmus, který je glaciálním reliktem. V některých letech však může docházet k plnému roztátí ledové výplně tohoto propasťovitého závrtu.

Na Muránske planině jsou podle odborné literatury ještě další dvě ledové jeskyně. Jsou to Ľadová jaskyňa pod Vrbjarkou či Vrbjarka a Šingliarka. První z jeskyní dosahuje hloubky asi 17 metrů a otvor se nachází v nadmořské výšce 1 010 m. Šingliarka dosahuje hloubky asi 20 metrů a vstup do jeskyně se nachází ve výšce 1 080 m n. m.

Další ledovou jeskyni nalezneme na východě Slovenska nedaleko Sabinova u obce Renčišov. Ľadová priepasť je puklinová propast hluboká 21 m a dlouhá 82 m. Vstup do propasti se nachází v nadmořské výšce 838 m. Malou ledovou propast nalezneme dokonce i v Malých Karpatech. U červeného Kamene je 7 m hluboká propast zvaná Ľadnica.

Podobně má ledovou výplň i Ľadová trhlina u obce Stará Bašta u Rimavské Soboty, byť dosahuje hloubky jen 17 m a délky 47 m. Navíc se jedná o puklinovou jeskyni v nekrasové oblasti, vznikla v bazaltech Cerové vrchoviny. Podobně může překvapit Ľadová jaskyňa na Dreveníku nedaleko Spišského hradu v Hornádské kotlině. Dosahuje hloubky 17 m a délky 215 m. Poblíž je i Malá ľadová jaskyňa hluboká 12 m a dlouhá 23 m.

Co by to bylo za pořádek, kdybychom ledové jeskyně nenašli i v Tatrách. První je 18 metrů hluboká a 50 metrů dlouhá Ľadová pivnica zvaná také Ľadový sklep, Ľadová pivnica pod Organom s vchodem v nadmořské výšce 1 433 m. Další je Priepasť na Hlúpom vrchu hluboká 13 m s vchodem ve výšce 1 996 m n. m. Následuje 20 m dlouhá a 5 m hluboká Ľadová jaskyňa pod Košiarom s vchodem ve výšce 1 550 m.

Zahanbit se nenechá ani 16 m hluboká puklinová Nižná svišťová jaskyňa zvaná také Kovalova priepasť nebo 10 m hluboká Svišťova dolinka s vchodem v nadmořské výšce 1 820 m. Podobně jako 24 m hluboká jeskyně Svišťova dolinka 2. Další z ledových jeskyní je Tichá diera (Snežná jaskyňa) v nadmořské výšce 1 740 m. Ledovou výplň má i 10 m hluboká a 50 m dlouhá Veľká ľadová puklina.

V masívu Červených vrchů v Západních Tatrách nalezneme hned dvě ledové jeskyně. Jsou to 60 m hluboká Ľadová priepasť a 5 m hluboké Ľadové okno. Další z ledových jeskyní je 18 m hluboká a 150 m dlouhá Ľadová jaskyňa v Okolíku a 12 m hluboká a 70 m dlouhá Ponorová jaskyňa (Ľadová jaskyňa) v katastrálním území obce Zuberec.

Tímto náš výčet slovenských ledových jeskyní končí. Možná, že se někde v útrobách některého ze slovenských pohoří skrývají ještě další trvale zaledněné jeskyně či propasti, na ně jsem však v žádné literatuře nenarazil. Pokud by výše uvedený výčet nebyl kompletní, budu rád za jakékoliv doplňující informace na redakční mail redakce@treking.cz případně v diskusi dole pod článkem.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.