Milešovka, rozhledna a meteo stanice v Českém středohoříVyhlídka na nejvyšší hoře Českého středohoří, vstupné a otevírací doba11.11.2013 | Kamil Balaj,
foto Otakar Brandos
Zděná rozhledna na hoře Milešovka je součástí objektu observatoře na stejnojmenné nejvyšší hoře Českého středohoří v nadmořské výšce 837 m. Milešovka se nachází 20 km jihovýchodně od města Teplic. Udává se, že z dáli viditelný vrchol Milešovky (původně Donnersberg čili Bouřková hora) je největrnějším místem v České republice. Celková výška rozhledny Milešovka je 19,25 metrů a vyhlídková plošina má ochozy ve výšce 10 a 17 metrů. Objekt rozhledny má 109 schodů. Výstavba probíhala od května 1903 do červena 1904. Ke slavnostnímu oficiálnímu zpřístupnění došlo v říjnu 1904 (novodobé zpřístupnění proběhlo dne 24. května 1998). Výhledem z této majestátní hory byli okouzleni během 19. století nejenom lázeňští hosté z Teplic, ale i známý cestovatel Alexander von Humboldt nebo pruský král Friedrich Wilhelm III. Dlouho však na samotný vrchol nevedla žádná schůdná cesta. Což se změnilo v roce 1820, kdy milešovský hostinský Anton Weber získal od majitele zdejšího panství hraběte Hrana povolení k výstavbě přístřešku ("mechová chýše") s možností občerstvení pro turisty. Ten si brzy získal velkou oblibu a stále více návštěvníků stoupalo k vrcholu Milešovky. Čtěte také: Milešovka, únorový přechod Milešovky Weber stavbu postupně rozšířil na dvě prostorné jídelny, několik chat, kapličku a malý obchod. Upravil také přístupové cesty k vrcholu. Dokonce nad triangulačním bodem postavil 4 metry vysokou kamennou rozhlednu, kterou až do konce 19. stol. využívali nejen četní turisté, ale i zeměměřiči. V roce 1905 objekty na Milešovce lehly popelem, ale ještě koncem téhož roku zde místní lesní správa restauraci obnovila. Ve stejném roce zahájila svůj provoz i meteorologická observatoř. Její výstavbu inicioval Teplický horský spolek, který v rámci soutěže vybral v roce 1903 projekt teplického stavitele Edmunda Hoka. Výsledkem byla kombinace meteorologické stanice s romantickou vyhlídkovou věží. Meteorologové začali se svými pozorováními 1. ledna 1905 a turisté mohli na nižší ochoz věže vystupovat až do druhé světové války. Do té doby navštěvovaly vrchol Milešovky tisíce turistů ročně. Od druhé světové války byl přístup na věž pro veřejnost uzavřen. Později se observatoř stala majetkem Československé Akademie věd (do roku 1952 byla v majetku Karlovy university). Pro potřeby turistů sloužila v té době pouze restaurace, kterou provozovaly různé organizace (Vzlet, Jednota, Pohostinství, Restaurace a jídelny). Restauraci převzala od roku 1969 československá armáda a její provoz ukončila. V letech 1969 - 1997 byl vrchol, kromě objektu observatoře postupně devastován. Místa výhledů zarůstala bujnou vegetací. V roce 1997 byla zahájena revitalizace vrcholu díky Obecně prospěšné společnosti Milešovka (založena 1996), která se mimo jiné zasloužila o přístup na nižší vyhlídkový ochoz (nastálo od 24. května 1998). Letos přibyla na vrcholu Milešovky nová panoramatická restaurace s krásnými výhledy, takže turista na vrcholu konečně nezhyne hladem a žízní. Za pěkného počasí se návštěvníkům naskytne výhled na České středohoří, Krušné hory, Lužické a Jizerské hory, Český les, Šumavy a dokonce i Alpy. Orientaci usnadňují panoramatické tabule na ochozu věže. Otevírací doba
PřístupNejpoužívanější je přístup z vesničky Bílka (odbočka ze silnice E55 Lovosice-Teplice), kde je možné nechat nedaleko začátku nákladové lanovky vozidlo a pokračovat pěšky (pro kola nevhodná) asi 2 km po červené turistické značce vedoucí z Milešova. Další možnosti výstupu jsou v Černčicích nebo v Bílém Újezdě po modré značce. Rozhledna Milešovka na turistické mapěAktuální informace ohledně provozu rozhledny naleznete na: www.milesovka.cz nebo www.ufa.cas.cz. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Verneřické středohoří, turistika na jihovýchodě Českého středohoří+ Nový rok na Rané, České středohoří + Sedlo na podzim a v zimě + Toulky Českým středohořím + Hazmburk, jedna z dominant Českého středohoří + Oblík, Srdov, Brník - České středohoří + Varhošť (639 m), České středohoří + Kozlí (595 m), Verneřické mezihoří + Zámecký vrch (530 m), Benešovské středohoří + Kletečná a Lipská hora, České středohoří |
|