Výšlap nejenom za tancechtivou vílou na zříceninu hradu Lísek

Do dnešních dní se z něj dochovaly zbytky hradeb a příkopů, rozvaliny paláce a hranolové věže s gotickým oknem. Pod hradem kdysi ležela ves Podmitrov, kde ještě začátkem 20. století stával vrchnostenský lihovar a mlýn. Donedávna tam fungovalo oblíbené rekreační a restaurační zařízení u frekventované křižovatky turistických cest, nicméně podmitrovský penzion je aktuálně mimo provoz.

Další zastávkou, tentokrát už bez značky, je osada Mitrov s dominantou v podobě zámečku. Na jeho místě kdysi stávala tvrz, která byla v 17. století přestavěna na zámek a koncem 19. století přebudována v novogotickém stylu. V průběhu 2. světové války objekt využívala mládežnická organizace Hitlerjugend, po válce Katolická charita a poté v něm našel svoje místo domov pro seniory. Zámek proto není přístupný, na rozdíl od zrevitalizovaného zámeckého parku. Žíznivým a hladovým se nabízí možnost občerstvení v restauraci Mitrovského dvora, než se pustí k nedalekému Bukovu.

Nevěsta zůstala bez ženicha

První zmínka o obci pochází z roku 1285, kdy Bukov (Bukovou) s okolním panstvím vlastnil Demeter z Bukové, stejně jako celé okolí. Dominantou Bukova je kostela svatého Jakuba Většího z přelomu 13. a 14. století, přičemž k vesnici i kostelu se váže pověst s reálným základem o tamním děvčeti, o něž se ucházeli dva urození pánové. Její ruku měl získat ten, který dojede dříve na určené místo u rybníka na návsi, a to od staré formanské hospody Na Bukovské (objekt s letopočtem vzniku 1596 ve štítě stojí dodnes nad vesnicí u silnice z Dolní Rožínky směrem na Tišnov).

Závod dopadl tragicky, neboť ačkoliv zvítězil místní šlechtic, kterému fandili vesničané i samotná dívka, zhrzený sok prohru neustál. Vítěze napadl mečem, a ten už tentokrát štěstí neměl. Padl mrtvý k zemi. Na zákeřného soka se pak vrhly rozzuřené bukovské ženy, které jej ubily motykami, rýči a dalším zemědělským nářadím. Tragickou událost z roku 1608, jež se odrazila v legendě, připomíná smírčí kámen v podobě mramorové desky zazděné do pomníku padlých z první světové války.

Za kostelem vede asfaltka vpravo mezi domy a když zpevněná cesta skončí, je třeba se držet Bukovského potoka a vyšlapané pěšiny - nejdříve vpravo okrajem lesa, pak přes přítok potoka až na cestu částečně obcházející kopec se zříceninou hradu Lísek (Bukov, Bukovec, Buková). Hrad se nachází na soukromém pozemku, tudíž vstup je pouze na vlastní nebezpečí s tím, že v místě je třeba dodržovat příslušné pokyny, které zahrnují i zákaz rozdělávání ohňů, rozebírání zdiva a podobně.

Strážní hrad je zmiňován v roce 1285 v souvislosti s majitelem, opět Demeterem z Bukové. Sídlo poté střídalo držitele a již v roce 1504 je uváděno jako pusté. Zachoval se příkop, zbytek věže, paláce, hradeb a hospodářských budov. Před čtyřmi desítkami let prošla zřícenina archeologickým výzkumem, který přinesl nálezy různých drobných předmětů, hlavně střepů z nádob, několika mincí ze 13. století, kostí hospodářských zvířat, ale i velkého množství hrotů šipek ze samostřílů. Což výzkumníky vedlo i k domněnce, že se hrad před svým zánikem mohl stát dějištěm bojů.

Riziko hrozí jen mužům a v pravé poledne

Hradní zřícenina má také svoje strašidlo. Podle legendy, která ještě v minulém století kolovala mezi místními obyvateli, se mezi ruinami v pravé poledne objevuje ne příliš vstřícná víla. Paranormálním jevem jsou však ohroženi výhradně muži, protože víla vyhledává pouze je, a to za účelem tance. Bohužel však nezná míru, takže jakmile jednou nějakého muže u hradu objeví, popadne ho a tancuje s ním tak dlouho, dokud nešťastník nepadne vyčerpáním mrtev k zemi. Existovala i umírněnější verze legendy, že muž sice únavou padne, nicméně život mu zůstane zachován. Způsob možné eliminace zjevení však uváděn není.

Od hradu se je pak třeba držet cestou vpravo směřující do osady Nivy a z ní pěšinkou k modré turistické značce mířící do Habří, malé vesničky, zato s muzeem Svobodný statek č. 1 se zaměřením na historii vsi a dvora. Restaurace tam není, ale celoročně je k dispozici samoobslužný bar U Statkářky poblíž stejnojmenného penzionu. Pak už nezbývá než se po modré značce vrátit zpět do Strážku.

• Trasu výšlapu najdete zde.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.