Jevišovicko, turistika v přírodním parku a putování po stopách středověkých hradů

Přírodním parkem Jevišovicko

Severně od Znojma, stranou zájmu turistů, které spíše láká romantické okolí Vranovské přehrady či národního parku Podyjí, se rozprostírá poměrně rozsáhlý přírodní park Jevišovka (14 340 ha). Zhruba ho ohraničují obce Olbramkostel - Hostim - Slatina - Plaveč a největším sídlem je městečko Jevišovice.

Jakousi páteří přírodního parku je řeka Jevišovka, která tu na svém středním toku přirozeně meandruje ve svém zařízlém, místy skalnatém údolí, obklopená nivními loukami a teplomilnými lesy. Podobný charakter mají i hlavní přítoky Jevišovky - Bojanovický a Plenkovický potok a Nedveka.

Největším přírodním bohatstvím mírně zvlněné Jevišovické pahorkatiny, která sem zasahuje od Znojma a nevyniká žádnou závratnou nadmořskou výškou, jsou zdejší rozsáhlé lesy, které v jinak bezlesé zemědělské krajině jižní Moravy poskytují doslova oázu a útočiště mnoha vzácným organismům.

Čtěte také: Mohelenská hadcová step u Mohelna

A protože návštěvu tohoto koutu Znojemska můžeme spojit s prohlídkou četných kulturních a historicky významných míst, pojďme se vydat na nenáročné putování. Zdejší terén bude vyhovovat nejen pěším návštěvníkům, ale i cyklistům, pro které je tu vybudována síť cyklostezek.

Šimperk

Putování zahájíme v obci Šumná, která je dosažitelná po železniční trati č. 241 Okříšky - Znojmo. Po zelené značce sestoupíme k prameništi Plenkovického potoka, který nás bude věrně doprovázet na další cestě. Na jeho toku je vybudován lesní rybník Vlkov, nad nímž v minulosti stával středověký hrad Šimperk. Jeho současná zřícenina je naší první zastávkou.

Značená odbočka překonává hluboký hradní příkop, který odděloval předhradí od vlastního hradu. Z něj se dochovaly zbytky obvodových zdí a paláce. Vše je ukryté v hlubokém lese, hradní ostroh obtéká Plenkovický potok, do jehož údolí je pěkný pohled.

Založení hradu Šimperku kladou historikové do poloviny 13. století a měl patřit k nejstarším pevnostem v okolí. Jako majitel je počátkem 15. století uváděn moravský markrabě Jošt. Další osud hradu je neznámý, ale předpokládá se, že byl pobořen ve druhé polovině 15. století za česko-uherských válek a od té doby zůstal pustý.

Olbramkostel a Kravsko

Rozlehlý les opustíme pod hrází Nového rybníka, který je stejně jako jeho soused rybník Neplech napájen vodami Plenkovického potoka. Oba rybníky jsou vyhledávaným rekreačním místem a kromě soukromých chat tu narazíme i na autokemp, který provozuje sousedící obec Olbramkostel.

Už v minulosti touto osadou procházela zemská stezka, nyní starobylou vesnici protíná frekventovaná silnice první třídy z Jihlavy do Znojma. Zdejší hlavní památkou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, na který odkazuje i neobvyklé jméno obce. Je v jádru románský, ale nese i gotické a barokní prvky. Jeho zakladatelem by měl být pan Olbram (zvaný též Volfram), královský purkrabí na hradě Vranově a stavitel hradu Šimperku. Kromě kostela zde založil i klášter a proboštství, zaniklé v roce 1527.

Z Olbramkostela budeme sledovat cyklotrasu do sousedního Kravska, kde naši pozornost zaslouží dvoupatrový klasicistní zámek z konce 18. století. Je obklopen nádherným anglickým parkem s cennými dřevinami, především jehličnany.

Nejcennějším exemplářem je vzrostlý sekvojovec obrovský, strom, který jinak mohou obdivovat turisté až ve vzdálené Kalifornii v pohoří Sierra Nevada. Svou velikostí ani věkem tamním obrům zatím konkurovat nemůže, ale má se jednat o jeden z nejmohutnějších sekvojovců vysazených na našem území vůbec. Vlastní zámek je nepřístupný, donedávna jej vlastnil Crystalex Nový Bor a provozoval v něm rekreační středisko, nyní je zde hotel.

Hluboké Mašůvky

Z Kravska se cyklisté přes sousedící Plenkovice dostanou údolím Plenkovického potoka do Hlubokých Mašůvek, které jsou významným regionálním poutním místem. Za návštěvu stojí nejen místní kostel Navštívení Panny Marie, ale celý poutní areál.

Ve skalnaté rokli potoka Svatoňovce za kostelem je napodobenina Lurdské jeskyně, Svaté studny a Getsemanské zahrady se sochou modlícího se Ježíše. Po turistické stránce je zajímavá navazující stezka, kterou lemují na stromech zavěšené obrazy 55 poutních míst z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska i Rakouska, u kterých je uvedeno i jejich jméno. Areál doplňují ještě kapličky křížové cesty, Kalvárie, Boží hrob a socha Panny Marie z La Sallety.

Zakladatelem poutního místa byl maršál Raduit de Souches, který se do historie zapsal jako hrdinný velitel a zachránce města Brna před švédským vojskem v roce 1645 a který kostelu věnoval kopii zázračné dubové sošky Panny Marie de Foi.

Hluboké Mašůvky se ale proslavily i díky archeologům, kteří nalezli v prostoru vsi neolitické sídliště z období 3 500 až 3 000 let př. n. l. Nejslavnějším nálezem byla známá Mašůvecká Venuše, soška ženy se zdviženýma rukama. Výčet kulturních památek uzavírá smírčí kříž vlevo u silnice do Jevišovic, těsně za obcí. Ubytování poskytuje zdejší autokemp Country.

Lapikus

Z Hlubokých Mašůvek budeme pokračovat po zelené značce zalesněným údolím Plenkovického potoka. Ten se stále více zařezává do skalnatého podloží, takže před samotou Bábovec uhýbá značená pěšinka vpravo a traverzuje suťové svahy údolí až ke zřícenině Lapikus. Cyklisté budou muset tuto těžce sjízdnou část trasy vynechat a z Hlubokých Mašůvek pokračovat přímo po cyklotrase č. 481 rovnou do obce Plaveč. Ochudí se však o jeden z nejhezčích úseků putování vůbec.

Přírodovědci plánují tuto nejzachovalejší část údolí Plenkovického potoka vyhlásit za přírodní rezervaci Kozí hřbet, která bude zahrnovat i zříceninu Lapikusu. Je to další z málo známých hrádků Znojemska, který byl založen pravděpodobně koncem 14. století. Nebyl dlouho využíván, protože ho potkal stejný osud jako sousedící Šimperk a byl zničen za česko-uherských válek ve 2. polovině 15. století.

Stavitelé si k jeho stavbě vybrali skalnatou ostrožnu vysoko nad údolím potoka a bezpečnost hradu ještě zvýšili hlubokým, ve skále vylámaným příkopem. Z vlastního hradu se toho dochovalo jen málo - zbytek paláce, hradební zdi a věže, ale romantičnost místa, poloha a odlehlost z něj dělají ideální tulácké místo. Ze skalního ostrohu se naskýtá nádherný pohled z výšky do korun stromů v údolí, odkud se šuměním ozývá Plenkovický potok. Jen o několik set metrů níže se pak vlévá do řeky Jevišovky.

Plaveč

Zelená značka pokračuje z Lapikusu blátivou stezkou po okraji pole nad řekou Jevišovkou do vsi Plaveč, která se může pochlubit neobvyklou stavbou. Tou je románská rotunda ze 13. století s lucernou a novodobější přístavbou. Stojí v parku zdejšího klasicistního zámku, kde dnes sídlí domov důchodců a ústav sociální péče. Předchůdcem zámku byla tvrz, která chránila obchodní stezku ze Znojma do Jihlavy.

Asi kilometr po proudu Jevišovky začíná vzdutí přehrady Výrovice, která zatopila původní sevřené údolí řeky, obtékající v hlubokém meandru vrch Březovec, v délce skoro čtyři kilometry. Přehrada měla zásobovat vodou okolní ovocné sady, zajišťovat dostatečný průtok vody pro cukrovar v Hrušovanech, chránit před povodněmi a sloužit k rekreaci.

V blízkosti sypané hráze je sice autokemp a písečná pláž, problémem je však v posledních letech zhoršující se kvalita vody vlivem přemnožení sinic.

Údolí Jevišovky

Z Plavče se ale vydáme po žluté značce údolím Jevišovky proti jejímu proudu. V minulosti byla její vodní síla využívána k pohonu četných mlýnů, z nichž se jich několik dochovalo do současnosti. Dokonce i cyklotrasa, která údolí sleduje, nese jméno Mlýnská cyklostezka.

Míjíme mlýn Culpovec, starou papírnu a Šmídův Mlýn, kde cyklisté Jevišovku dočasně opouští. Pěší mohou pokračovat malebnou říční nivou až k Venclovu Mlýnu, kde žlutá značka přechází na druhý břeh Jevišovky a začíná stoupat lesem na Zápověď (339 m).

Kdo si chce užít trochu divočiny, měl by navštívit dolní část údolíčka Hlubokého potoka, který se zde vlévá do Jevišovky. Sevřenou roklinou nevede sice žádná značka, jen sotva znatelná pěšinka, zato tu narazíte na strmé skalní srázy Čertovy stěny.

Jevišovice

Dalšími zastávkami mohou být na jaře stepní rezervace Vevčické kopce, Vevčická stráň či obec Černín s upravovaným románským kostelem sv. Jakuba Staršího z počátku 13. století, ale určitě bychom neměli vynechat městečko Jevišovice. Může se pochlubit nejen svou nevšední malebnou polohou na strmém ostrohu vysoko nad údolím Jevišovky, ale i cennými památkami.

Hlavní dominantou je mohutný čtyřkřídlý renesanční zámek z druhé poloviny 16. století s hranolovou věží, vnitřním nádvořím a zbytky arkád. Od předzámčí ho odděluje hradní příkop, jeden z dokladů původní gotické hradní stavby.

Dnes v zámku sídlí pobočka Jihomoravského zemského muzea a zpřístupněná expozice je věnována lidovému nábytku, hudebním nástrojům a historii Jevišovicka. V roce 2007 však na zámku bude pokračovat rekonstrukce a nebude přístupný.

Již v letech 1909 -1915 ho zkoumal známý archeolog J. Palliardi a nalezenou keramiku z období asi 2 000 let př. n. l. označil podle lokality jako jevišovickou kulturu, která je dnes obecným označením nejmladšího období pozdní doby kamenné ve střední Evropě.

Na pravěké hradiště i pozdější hrad dnes upozorňují jen příkopy a valy, neboť stavební materiál byl odvezen při budování nového hradu na opačné straně údolí. Z okraje hradiště je jeden z nejhezčích pohledů na jevišovický "Starý zámek" a do zařízlého údolí Jevišovky.

Další pozoruhodná stavba novogotického "Nového zámku" se skrývá v rozlehlém parku na jihovýchodním okraji města. Bylo to poslední sídlo majitelů zdejšího panství poté, co jim přestal vyhovovat renesanční zámek. Dnes je zde umístěn domov důchodců. Ve vlastním městečku stojí za pozornost ještě náměstí s klasicistním kostelem sv. Josefa, barokní sýpka a několik měšťanských domů.

Jevišovická přehrada

Kromě historických památek se však v Jevišovicích nachází ještě jedna technická pozoruhodnost a tou je zdejší přehrada. Dobudována byla již v roce 1896 a získala tak prvenství jako nejstarší moravská přehrada a zároveň byla jednou z nejstarších přehrad ve střední Evropě vůbec. Důvodem ke stavbě byla katastrofální povodeň v roce 1888.

Zapomenutá Bukovina a Boskovštejn

Proti proudu říčky Nedveky, hlavního přítoku Jevišovky, se po modré značce můžeme z Jevišovic vypravit do severní části přírodního parku. Krajina tu už připomíná sousedící Vysočinu, lesy jsou spíše jehličnaté a údolí Nedveky má takřka podhorský ráz.

Značka neustále křižuje křišťálově čistý tok a občas se musíme přebrodit, když se nám do cesty postaví skalní stěna. Po několika náročnějších kilometrech následuje rozcestí pod zříceninou hradu Bukovina. Vlastní hradiště se nachází na ostrohu nad údolím Nedveky, kam spadá příkrými skalnatými srázy a pouze od přístupové cesty ho odděluje hradní příkop.

Z hradu se dochovaly jen malé zbytky hradní věže, hradeb či budov a vše dnes obklopuje les. O hradu se toho příliš mnoho neví, založen byl asi počátkem 14. století a zanikl pravděpodobně za česko-uherských válek, které ve své době zpustošily celou jižní Moravu. Bukovina je přístupná po modré značce.

Další feudální sídlo si můžeme prohlédnout ve vsi Boskovštejn, kam se z Bukoviny dostaneme po zelené značce. Je jím zdejší opravená soukromá tvrz. Stavba v gotickém a renesančním slohu má dvě patra a zdobí ji nárožní věže.

Závěr

Z Boskovštejna můžeme po žluté značce pokračovat na vlak do Grešlového Mýta, kde se rozloučíme nejen s přírodním parkem Jevišovka, ale i se stejnojmennou řekou. Pokud nám ale zbývá čas, rozhodně bychom si měli vychutnat zdejší rozsáhlé lesy, které protíná modrá turistická trasa z Jevišovic do Olbramkostela. Kromě uměle vysázených smrčin a borů tu rostou i původnější teplomilné doubravy, habřiny s lípou či babykou, nechybí ani buky.

Putování si tu můžeme zpestřit zastávkou u pomníčku sestřeleného amerického letadla (za Boskovštejnem u silnice do Jevišovic) nebo u tajemného lesního rybníka Jankovce poblíž stejnojmenné hájovny. Z Olbramkostela můžeme odjet autobusem, k dispozici je i nádraží, které se však nalézá až dva kilometry za vsí v polích.

Jevišovicko, turistická mapa

Přírodní park Jevišovicko i popisovaná místa a trasy naleznete například na turistické mapě KČT č. 81 Podyjí - Vranovská přehrada.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.