Kaňon Labe a labské vyhlídky v Českém středohoří, vděčné turistické cíle v centrální části pohoří

Labské vyhlídky… za ústeckými vodopády, hrady a skalními vyhlídkami kaňonu Labe

Velmi vděčným turistickým cílem v centrální části Českého středohoří je hluboce zařízlé údolí Labe, které protíná pohoří v délce celých 40 km. Mohutný klikatý tok si za milióny let prorazil cestu sopečnými horninami a vytvořil neobyčejně malebný kaňon, lemovaný strmými skalami, skalními vyhlídkami, prosluněnými stráněmi i hlubokými a stinnými roklemi, kde se ukrývají nepříliš známé vodopády.

Místní turisté objevili krásu zdejšího Labe už dávno a po jeho březích vytyčili hustou síť značených tras, které nás spolehlivě dovedou ke všem pozoruhodným místům.

Jak vše začalo

Labe se začalo zařezávat do odolnějších sopečných hornin Českého středohoří již koncem třetihor a vše pokračovalo intenzivně celé čtvrtohory až do současnosti. Oproti původnímu reliéfu, jehož zbytky bychom dnes našli až v nadmořské výšce 500 až 600 metrů, se za tu dobu údolí řeky prohloubilo v úseku mezi Lovosicemi a Děčínem až o 500 metrů. Přitom se tok musel vypořádat s různě tvrdými horninami, což mělo za následek střídání zúžených míst s rozevřenějšími úseky a vznik hluboce zaklesnutých meandrů.

Čtěte také: Toulky Českým středohořím, sopečné vrcholy Českého středohoří

Kaňon Labe začíná na Litoměřicku u Malých Žernosek soutěskou v krystalických břidlicích, známou jako Porta Bohemica = Brána Čech. Pak se sice údolí dočasně rozšiřuje u Libochovan díky měkčímu slínovému podloží, ale u Sebuzína se zase zužuje.

Řeka tu na svém dalším toku prořízla mocné vrstvy čedičových příkrovů až na jejich druhohorní podloží a odkryla strmé skalní srázy, navíc rozčleněné bočními příkrými roklemi na úzké hřebeny a hřbety. Tato nejdivočejší část údolí Labe ve středohoří končí až za Ústím nad Labem. Třetí zúžený úsek následuje za Malým Březnem a pokračuje až k Děčínu, kde Labe České středohoří opouští.

Pojďme se tedy vydat prozkoumat romantické partie labského údolí, ať zjistíme, kolik krásných míst se skrývá na poněkud opomíjeném Ústecku.

Dörellova vyhlídka a Dubický kostelík

Naše putování po skalních vyhlídkách a vodopádech Ústecka začneme na levé straně labského kaňonu. Z vlakové zastávky Radejčín, která leží na lokální trati z Lovosic do Teplic, se vydáme po žluté značce směrem na Dubice.

Na vyhlídce Jaroslava Srby se nám poprvé otevře pohled do hlubokého údolí Labe. Ještě lepší je Dörellova vyhlídka, na kterou vede žlutě značená odbočka. Dovede nás až na okraj skalního ostrohu, kde je ostrůvek stepi porostlý křovisky.

Vyhlídka je úchvatná, je vidět k severu do údolí Labe až k obci Dolní Zálezly, na opačném břehu se zvedají strmé svahy Deblíku, více vpravo se rozprostírá obec Kamýk se zříceninou hradu a směrem k jihu je vidět, jak Labe protéká úzkou Portou Bohemikou, kterou mezi sebou svírají Lovoš a Strážiště.

Vyhlídka je pojmenována po ústeckém malíři 19. století, Ernstu Gustavu Dörellovi, který s oblibou zachycoval zdejší půvabnou krajinu a jehož kolekce obrazů je k vidění v ústeckém muzeu.

Další krásné panorama na nás čeká z terasy u Dubického kostelíku, který neodmyslitelně patří do zdejší krajiny. Stojí na konci ostrohu vysoko nad korytem řeky a odměnou za jeho návštěvu je letecký pohled do údolí Labe na obce Dolní Zálezly, Církvice a Kamýk, či kopce Deblík, Varhošť, Plešivec a Radobýl.

Mlynářův kámen a Moravanský vodopád na Mlýnském potoce

Od Dubického kostelíku budeme pokračovat po zelené značce po okraji labského údolí do Dolních Zálezel. Za průsekem elektrického vedení je vpravo pod vysílačem holý svah otočený k jihu na zúženou Bránu Čech, Dubický kostelík, ostrý kužel Lovoše i další kopce středohoří.

Později nás odbočka zelené značky přivede na Mlynářův kámen. Z čedičové skály, opatřené zábradlím a velkým kovovým křížem, je pěkně vidět především na Dolní Zálezly, kam vzápětí sestoupíme.

V horní části obce, pod chatovou kolonií, se napojíme na místní červené značení a vydáme se vzhůru sevřenou roklí do Moravan. Mlýnský potok, zvaný též Moravanský či Moravanka, se tu prodírá čedičovým podložím a v místech většího skalního stupně vytváří nádherný vodopád.

Zajímavá je hlavně jeho dolní část, kde skalní blok rozčísnul vodní proud na dvě části, které se zase spojují a padají v kaskádě až k úpatí skály. Výška vodopádu se odhaduje na 7 metrů.

Skalky, Milenci, Josefínka, Panenská a Vaňovská skála

Z Moravan půjdeme tentokrát po žluté značce vpravo a strmě vystoupáme k vysoko položené silnici ze Stebna do Chvalova. Sotva se jí dotkneme, upozorní nás směrovka na odbočku ke kótě Skalky (455 m). Polní cesta vede obloukem okolo pastvin až k strmému skalnatému srázu nad údolím Labe, které teče více jak 300 metrů pod námi. Výhled zabírá celé východní České středohoří i dominantní kužele Kletečné a Milešovky na jihozápadě.

Vrátíme se zpět na silnici a jdeme po ní vpravo po žluté značce směrem na Podlešín. Na rozcestí Skály pod Vaňovským vrchem začíná modrá značka a sestupuje odtud dolů do Vaňova k Labi. Její dvě odbočky nás zavedou k zajímavým skalním útvarům, které vystupují ze zalesněných svahů labského údolí. Jedna končí u dvojice skalních jehel, zvaných Milenci.

Vypreparovaná čedičová žíla byla erozí rozhlodána do dvou těsně vedle sebe stojících skalních věží, které symbolizují blízkost a zároveň nikdy nemožné splynutí dvou bytostí. Druhá odbočka končí na vyhlídkové Panenské skále se skalní věží Josefínkou.

Podle pověsti měla i Josefínka svého skalního druha, ten se ale měl už zřítit do Labe a ona ho teď oplakává. Jinak je z Panenské skály zajímavý pohled k Labi, které tu velkým obloukem obtéká příkrý Vaňovský vrch.

Když se vrátíme zpět na žlutou značku, máme možnost vychutnat si ještě nádherný letecký pohled z Vaňovské skály. Tato vyhlídka se nachází jednoduše na okraji louky nad srázy kaňonu Labe někde v místech nad Milenci a je z ní krásně vidět na nedaleké Ústí nad Labem. Vede sem i žlutá odbočka.

Vrkoč

Další turisticky zajímavá místa na nás čekají v Národní přirodní rezervaci Vrkoč, kam se dostaneme z Podlešína po žluté a pak zelené značce. V rokli Podlešínského potoka narazíme na vodopád, který přepadá přes vysoký skalní práh. Stěny tohoto prahu dosahují výšky až 40 metrů a navíc se skládají ze svislých, až 1 metr širokých čedičových sloupců.

Samotný Vaňovský vodopád má měřit 18 metrů a je tak nejvyšším nejen v Českém středohoří, ale patří i k největším v českém vnitrozemí.

Hned vlevo nad vodopádem vystupuje až z údolí Labe čedičový skalní hřeben s chráněným skalním výtvorem Vrkoč. Má podobu obráceného vějíře či lépe milíře z úzkých čedičových sloupků. Nejlépe si ho můžeme prohlédnout přímo ze skalní vyhlídky, odkud je pěkně vidět i na Labe, blízký hrad Střekov, část města Ústí nad Labem, Brnou i strmé srázy Vysokého Ostrého na opačném břehu řeky.

Větruše

Do nedalekého Ústí nad Labem se dostaneme pohodlně po nedávno zrekonstruované, zeleně značené pěšině, která traverzuje strmé svahy Bílých stěn. Přivede nás ke kompletně opravené výletní restauraci Větruše, která se po dlouhých letech opět stala vyhledávaným cílem a dominantou Ústí.

Současná historizující stavba pochází z roku 1897 a má podobu romantického zámečku, doplněného vyhlídkovou věží. Z rozhledny je vidět velká část Českého středohoří, Krušných hor a samozřejmě i krajského města. Zanedbávané okolí Větruše v posledních letech opravdu prokouklo, návštěvníky lákají i různá sportovní hřiště, zrcadlové a přírodní bludiště či dětský koutek.

Mariánská skála

Další nádhernou vyhlídku z levého okraje labského kaňonu přímo v Ústí nabízí známá Mariánská skála. Tak se jmenuje strmá trachytová skalní stěna, která spadá z Mariánského vrchu (265 m) dolů k řece Labi. V její blízkosti prochází modrá značka, stoupající od hlavního železničního nádraží do Dobětic, stačí jen odbočit neznačeně vpravo.

Pěšina nás okolo rozvalin mariánské kaple z roku 1688, která dala skále jméno, dovede až k hornímu okraji skalní stěny. Odměnou nám bude pohled do více jak stometrové hloubky na řeku Labe, podél jejíž obou zařízlých břehů museli stavitelé vtěsnat i železniční tratě a silnice. Těmto komunikacím musela částečně ustoupit i samotná Mariánská skála, velkou část z jejího masívu vykousl i sousedící kamenolom.

Erbenova vyhlídka

Třetím ústeckým vyhlídkovým místem na levé straně Labe je rozhledna Erbenova vyhlídka. Z ústeckého sídliště Dobětice sem vede zelená značka. Původní kamenná rozhledna z roku 1934, vybudovaná německým horským spolkem, byla na podzim roku 2006 opravena a nově zvýšena o další patro, neboť ji už přerůstaly okolní stromy.

Z věže se naskýtá široký rozhled na samotné Ústí a dále na Krušné hory a početné vrcholy Českého středohoří.

Vodopád na Pekelském potoce

Další zajímavá místa na nás čekají cestou ke zřícenině hradu Blansko. Z Dobětic nejdříve po modré značce dojdeme k malé osadě Mlýniště a zde si odbočíme k vodopádu na Pekelském potoce. Přímo k němu značka nevede, proto sejdeme po silnici nad hlubokou strž a v místech, kde začíná nejdivočejší úsek Pekelského potoka, zvaný Peklo, odbočíme vlevo po pěšině k potoku.

Strmým svahem opatrně sejdeme až pod skalní stupeň s vodopádem. Je vysoký 8 metrů a za vyššího vodního stavu je i velmi působivý. Po návratu zpět na značku dojdeme do Žežic a po žlutě značené Fričově stezce budeme pokračovat pod Farský vrch, kde nás čeká příjemné překvapení v podobě trampské osady Čtyřlístek.

Na lesním palouku nechybí osadní ohniště, udírna, bar a dokonce návštěvní skříňka se sešitem. Bohužel se tu líbí i krtkům a divočákům a louka je tudíž dokonale zrytá.

Hrad Blansko

Sejdeme do Ryjic a pak nás čeká dlouhé a strmé stoupání až na vrchol kopce Blansko (545 m), kde se vypínal stejnojmenný strážní hrad. Středověká pevnost byla založena ve 14. století Vartemberky, kteří využili dokonalou polohu vysokého čedičového kopce.

I dnes je Blansko prvotřídním vyhlídkovým bodem a ze zbytků hradeb je vidět daleko do kraje na České středohoří, Krušné hory a do kaňonu Labe. Z vlastního hradu se dochovaly jen zříceniny brány, hradeb, půlkruhové bašty, klenutého sklepa a paláce. Největší klenutá místnost s vyhlídkovou terasou je ale novodobá a postavena byla jako vyhlídka za 2. světové války.

Kozí vrch

Další vynikající vyhlídkou na levém břehu Labe směrem na Děčín je Kozí vrch (380 m), na který se dostaneme z Blanska po zelené značce. Vzhůru na strmý vrch vede značená odbočka, která končí až na okraji skalních bradel. Je odtud pěkný pohled jak do labského údolí na Neštěmice, Valtířov, Ústí a zařízlý klikatý tok Labe, tak na České středohoří, ve kterém vynikají například Vysoký Ostrý, Milešovka či Blansko a za ním hřeben Krušných hor.

Srázy Kozího vrchu jsou místy tak strmé a skalnaté, že není divu, že tu v lednu 1770 došlo k obrovskému sesuvu. Uvolněná suť tehdy zavalila část osady Veselí a dokonce jednu třetinu koryta Labe. Dnes je celý vrch přírodní rezervací.

Bradlo

Z Kozího vrchu lze sejít po delší době opět k Labi a v Povrlech načerpat v některé z hospod sílu na další putování. Čeká nás totiž dlouhý výstup po modré značce na Bradlo (452 m). Pod jeho vrcholem vede krátká odbočka vlevo k vyhlídce, otočené tentokrát do údolí Lužeckého potoka, hluboce zařízlého přítoku Labe. Vyhlídce dominuje především nápadné Blansko a vysoko položené osady Český Bukov a Maškovice.

Krásné vyhlídky na východní část Českého středohoří na druhé straně Labe nás budou doprovázet i cestou do Maškovic, odkud je vidět i na nedaleký Děčín. Tam již Labe opouští České středohoří a prohlodává si cestu neméně zajímavou krajinou Labských pískovců.

Za Maškovicemi ústecký okres končí, takže zde putování po ústeckých vyhlídkách levé strany Labe ukončíme sestupem do údolí Labe.

Také pravý břeh Labe skrývá na Ústecku vodopády, divoké rokle a oplývá mnoha výhledovými místy. Kromě vyhlášené Humboldtovy vyhlídky na Bukové hoře stojí za návštěvu například Vysoký Ostrý či Varhošť.

Vodopád Olšinky a Budovský vodopád

První ze zdejších vodopádů se nachází v Olšinkách, které jsou dnes součástí Ústí nad Labem. Deset metrů vysoký vodopád na Kojetickém potoce se však skrývá v rokli za posledním domem osady na soukromém oploceném pozemku hlídaném psy, takže si ho můžeme prohlédnou pouze z dálky ze svahu, kterým stoupá žlutá značka do Kojetic.

Lze z ní samozřejmě sestoupit i k hornímu okraji vodopádu a nahlédnout do rokle z výšky, na slušnou fotku to ale rozhodně není. Naštěstí nedaleký Budovský vodopád přístupný je a z Olšinek k němu vede modrá značka.

Nejdříve vystoupáme do malé osady Budov, k vodopádu je pak nutné sestoupit po značené odbočce do strmé Vlčí rokle. Od ostatních ústeckých vodopádů se odlišuje na první pohled, voda zde totiž přepadá z výšky asi 11 metrů přes převislý podkovovitý čedičový stupeň, proto je možné vodní proud vodopádu obejít i zezadu. Bohužel Budovský potok není příliš vodnatý, takže krása vodopádu vyniká jen za vydatného deště nebo v zimě, kdy zde najdeme pěkný ledopád.

Střekov

Významnou dominantou a symbolem Ústí je samozřejmě hrad Střekov, jehož zříceniny se vypínají na vysoké znělcové skále přímo nad pravým břehem Labe. Založen byl v roce 1319 českým králem Janem Lucemburským a jeho úkolem bylo dohlížet na plavbu po Labi a vybírat královské mýto.

Během staletí se postupně rozrostl do dnešní rozlohy a návštěvník si tu může prohlédnout dochované části gotických paláců, hradní kapli a rozhlédnout se z kulaté gotické věže, ze které je pěkný výhled na Ústí a řeku Labe.

Vysoký Ostrý

Na parkovišti pod hradem Střekov také končí naučná stezka "Pod Vysokým Ostrým", kterou lze projít i v opačném směru. Pokud se po ní vydáme, vyvede nás vysoko z údolí Labe až na Vysoký Ostrý (587 m). Během výstupu si můžeme dopřát výhled z chráněné Sluneční stráně, kde se vyskytují různé stepní rostliny.

Ještě širší výhled se nám naskytne z terasy na vrcholu Vysokého Ostrého, který si mezi turisty vysloužil také pojmenování Polabský Rigi. Panoramatický a téměř kruhový výhled zahrnuje všechna okolní pohoří, za dobré viditelnosti se nám ukáže Růžovský vrch, Buková hora, Varhošť, Říp, Lovoš, Házmburk, Milešovka, Kletečná a další kopce Českého středohoří (a Dolnooharské tabule, pozn. red.), ze vzdálenějších hor je to například část Krušných hor, mezi stromy Děčínský Sněžník, ještě dále Lužické hory a Ještěd a osamělé kužele Bezdězu, Vlhoště či Ronova na Českolipsku. Vše si můžeme ověřit na panelech, které jsou upevněny na zábradlí vyhlídky.

Průčelská rokle a Rytina soutěska

Pokud budeme po naučné stezce pokračovat, zavede nás okolo rozsáhlých suťových polí pod Malým Ostrým k Výřím skalám a do Průčelské rokle. Divoká a strmá je především její horní část, kterou prochází zelená značka. Průčelský potok tu překonává na své pouhé tři kilometry dlouhé pouti k Labi výškový rozdíl 480 metrů (!), a tak si v ničem nezadá s potoky v mnohem vyšších horách.

Nad Průčelskou roklí se pak na loukách rozprostírá Malé Němčí, které drží prvenství nejvýše položené obce celého Českého středohoří (620 m). Také ze silničky nad Němčím se otevírá nádherné panorama západní části Českého středohoří.

Pokud se po ní dáme vpravo, sejdeme do rozlehlé, převážně rekreační obce Čeřeniště. Zde máme možnost sestoupit malebnou Rytinou soutěskou po modré značce do Sebuzína zpět k Labi nebo dotáhnout putování po Ústecku do samého závěru a zdolat ještě Varhošť.

Varhošť

Jeho vrcholek už sice leží těsně za hranicí ústeckého okresu, tedy na Litoměřicku, ale nádherné panorama z jeho vrcholu by bylo škoda si nechat ujít. Z Čeřeniště se sem můžeme dostat například po červené, a pak modré značce okolo rezervace Babinské louky (chrání zdejší výskyt vlhkomilných rostlin).

Od parkoviště pod Varhoštěm nakonec vede na čedičový vrchol hory žlutá značka. Je zde postavena ocelová třípatrová rozhledna, takže nádhernému panoramatickému výhledu na celé České středohoří, Krušnohoří a Českou tabuli nic nebrání. Úchvatný je i pohled do hlubokého kaňonu Labe, které se klikatí v půlkilometrové hloubce pod námi. Jeho lesklý tok je možné odtud spatřit až na osmi místech!

Krkavčí skála

Sestup z Varhoště do údolí Labe je velmi strmý a můžeme si ho zpestřit návštěvou nedaleké Krkavčí skály, přes kterou vede žlutá značka. Velký čedičový blok tu ukončuje jeden z vybíhajících hřbetů Varhoště a spadá strmými srázy přímo do Tlučenského údolí. Vidět je tedy hlavně na sousedící Plešivec a také do údolí Labe na Sebuzín, kde naše putování podél ústeckého kaňonu Labe zakončíme.

Všechny popisované trasy jsou dobře značené a zachycují je například turistické mapy KČT č. 10, České středohoří - západ a č. 11, České středohoří - východ. K návštěvě všech uvedených míst budou potřeba tak 3-4 dny, neboť putování je díky častému převýšení poměrně náročné.

Jako vhodná základna se nabízí Ústí nad Labem, které má dobré dopravní spojení s okolními obcemi jak po železnici, tak mnoha autobusovými linkami.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.