Bludné balvany v ČR, seznam největších bludných balvanů ve Slezsku, na Moravě a v severních Čechách

Bludný balvan nebo také eratický balvan je na současných nalezištích obvykle cizorodým prvkem, často z velice odlišné horniny než okolí. Odlišnost bývá patrná již na první pohled. Takovýto bludný balvan (eratický balvan z latinského erare - bloudit) pochází z geologicky odlišného prostředí a dnes je nacházíme tam, kam je stihl dopravit kontinentální ledovec před tím, než roztál.

Odkud bludné balvany pocházejí?

Většina bludných balvanů pochází ze skandinávských zemí, ze Švédska či Finska či z ostrovů Baltského moře, tedy z Fenoskandie (baltského štítu). Baltský štít je budován velice starými (prekambrickými) metamorfovanými horninami jako jsou žuly, ortoruly, migmatity aj.), výjimečně sedimenty prvohorního stáří. Proto i horniny bludných balvanů jsou obvykle velice vysokého stáří.

Největšího zastoupení mají bludné balvany tvořené žulou, velice často původem z jižního Švédska. O poznání méně je bludných balvanů tvořených migmatity, pegmatity apod. horninami a za vzácné lze považovat bludné balvany tvořené sedimentárními horninami.

Čtěte také: Doba ledová aneb glaciál. Víte kolik bylo dob ledových v českých horách…

Výjimečně se mezi bludnými balvany objevují čediče. Tyto bludné balvany však neabsolvovaly s ledovcem pouť dlouhou i tisíce kilometrů jako jejich žuloví či pegmatitoví bráškové, ale jen několik kilometrů či desítek kilometrů. Jedná se tak o bludné balvany z místních hornin.

Kde se lze s bludnými balvany setkat?

S bludnými balvany se, zjednodušeně řečeno, můžeme setkat všude tam, kam během poslední doby ledové dosáhl kontinentální ledovec. Mnoho bludných balvanů nalezneme v severněji ležících zemích jako je Estonsko, Litva, Polsko, Německo, Nizozemí či Dánsko.

S bludnými balvany se ale můžeme setkat i u nás v České republice. Tedy všude tam, kam zasahoval kontinentální ledovec. Do Itálie, Řecka či Bulharska byste za bludnými balvany jeli marně, tam ledovec v poslední době ledové již nedosáhl.

Bludné balvany v ČR

Na území České republiky se bludnými balvany můžeme setkat na severní Moravě a ve Slezsku od města Javorník v Rychlebských horách po Ostravsko a Těšínsko i v Moravské bráně a v severních Čechách ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku. Ponejvíce tedy v Žulovské pahorkatině, Zlatohorské vrchovině a v Ostravské pánvi.

Do tohoto předpolí ČR zasahoval kontinentální ledovec. Zbývající území chráněné pásmem poměrně vysokých pohraničních hor bylo i pro kontinentální ledovec nad jeho síly. Hradbu hor překonat již nedokázal, zarazil se na jejich úpatí.

Nálezy bludných balvanů na Moravě a ve Slezsku se však od těch v severních Čechách liší. Zatímco ve východněji ležících oblastech se nacházejí bludné balvany o velikosti i přes dva metry, v severních Čechách není znám jediný případ bludného balvanu s rozměry převyšujícími jeden metr.

Toto nápadné rozdělení velikostí bludných balvanů je dáno nadmořskou výškou. Přenosná schopnost kontinentálního ledovce klesá nejen se vzdáleností od centra ledovce, ale také s rostoucí nadmořskou výškou. A právě Ostravsko mělo pro distribuci ledovcového materiálu výhodnou polohu - malou nadmořskou výšku. Podobně tak v okolí Vidnavy. U nás kontinentální ledovec zasahoval do výšek maximálně okolo 500 m n. m.

Největší bludné balvany v ČR

Největší bludné balvany České republiky nalezneme na Ostravsku. Ten úplně největší s rozměry 3,20 × 2,50 × 1,55 m nalezneme v Ostravě-Kunčicích. Má objem asi 7 m3 a hmotnost 18 tun. Tento bludný balvan byl vykopán v roce 1954 při stavbě Nové huti z hloubky asi sedmi metrů.

O tento primát se však pasuje s druhým velkým bludným balvanem - Porubským. Porubský bludný balvan dosahuje rozměrů 3,70 × 1,70 × 1,20 m a hmotnost zhruba 10,8 tuny. Jednou ze svých os tak předčí bludný balvan v Kunčicích. Hmotností ani objemem na něj však již nedosáhne. Každopádně se jedná o bludný balvan s nejdelší osou v ČR! Největším sedimentárním bludným balvanem ČR je bludný balvan v Ostravě-Pustkovci s rozměry 2,45 × 2,35 × 0,7 m a s objemem asi 2,5 m³.

Dalšími významnými bludnými balvany v České republice jsou Liptaňský bludný balvan s rozměry 2,2 × 1,3 × 1,2 m a s objemem asi 3,43 m³. Další velký bludný balvan byl vybagrován v roce 1958 v pískovně na Opavsku a dnes je umístěn v Křížkovského sadech. Na výstavišti Černá louka v Ostravě jsou umístěny Rovninské bludné balvany, či Porubské bludné balvany. Ty však nalezneme v Brně, kam byly z místa nálezu převezeny již v roce 1882.

Kolik bludných balvanů v ČR máme?

Kolik? Řeknu vám - to bych také rád věděl . Přesné číslo nezná asi nikdo, nenarazil jsem na žádnou ucelenou evidenci. Odhaduji, že v ČR mohou být řádově stovky bludných balvanů s rozměry okolo jednoho metru a vyššími. Těch menších, decimetrových mohou být (mohly být) tisíce či ještě řádově více. Mnoho bludných balvanů ale může dosud zůstávat v zemi pod nánosy spraší a naplavenin. Podobně jako tomu bylo v případě našeho (zatím?) největšího bludného balvanu.

Mnoho kamenů bylo také v minulosti zničeno či rozbito a využito jako stavební surovina. Mnoho z nich bylo přemístěno, naštěstí často bez poškození. Z řady bludných balvanů byly vybudovány pomníky, zejména po I. světové válce a II. světové válce (např. v obci Úvalno). Dnes naštěstí bludné balvany (alespoň ty nejvýznamnější) požívají zákonné ochrany.

Nakonec některé kameny byly dovezeny do ČR. Týká se to např. velkého bludného balvanu z červené švédské žuly na Rejvízu na pomezí Zlatohorské vrchoviny a Hrubého Jeseníku. Přivezen měl být odněkud od Waršavy, kde byl vykopán při stavebních pracích.

Ve světě byl přístup k bludným balvanům ještě více macešský. Například zcela kamenicky zpracován byl Velký markraběcí kámen ve Fürstenwalde nad Sprévou. Tento osud potkával bludné balvany již v paleolitu, kdy mnoho z nich bylo použito ke stavbě megalitických památek a později i řady dalších staveb.

Expozice bludných balvanů ve Velké Kraši

Expozice bludných balvanů ve Velké Kraši na Vidnavsku je opravdu unikátní sbírkou. Shromážděno je tady 72 bludných balvanů o velikostech 50 - 170 cm. Největší bludný balvan ve Velké Kraši má rozměr 125 × 120 × 110 cm a má hmotnost asi dvě tuny. Všechny zde instalované bludné balvany byly sesbírány z okolí Velké Kraše a Vidnavy, které patří k nejbohatším nalezištím eratických balvanů v ČR.

Další info o expozici na webu www.velkakras.cz/expozice.

Největší bludný balvan na světě

Největší bludné balvany světa je však nutno hledat mnohem severněji. Ten vůbec největší se má nacházet v severním Švédsku u obce Botsmark. Jde o 15 m vysoký a 35 m v průměru bludný balvan o hmotnosti 25 000 tun. Tuto informaci však uvádí pouze česká Wikipedie. Na žádných jiných webech jsem tuto informaci ověřit nedokázal, stejně tak ne v literatuře. Proto zdroj z Wikipedie beru jako nedůvěryhodný.

Odborná literatura a zdroje na webu uvádějí jako největší známý bludný balvan pegmatitový "šutr" Ehalkivi v Estonsku, jenž v jedné ose měří 15 metrů a dosahuje odhadovaného objemu 930 m³.

Čtěte také: Viklany a pseudoviklany, kamenné hříčky přírody. Kolik viklanů u nás máme?

Největším bludným balvanem jižně od Baltského moře je pravděpodobně Triglavův kámen v severním Polsku. Jeho rozměry jsou 17 × 13,5 × ? m. Neznámá jeho část leží totiž pod zemí, takže uváděná hmotnost 2 000 tun a objem 750 m³ mohou být jen hrubým odhadem.

Další podobně velké balvany se nacházejí na Rujaně na ostrovech Dánska atd. Směrem k jihu rozměry i hmotnosti bludných balvanů pochopitelně klesají (viz vysvětlení výše v textu), přesto lze v severním Německu a Polsku nalézt desítky bludných balvanů s hmotnostmi nad 100 tun. To jen podtrhuje obrovskou sílu kontinentálního ledovce.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.