Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), slovensky lastovička obyčajná, pták čeledi vlaštovkovití

Vlaštovka obecná se od její příbuzné jiřičky obecné (Delichon urbica) dá rozeznat poměrně snadno. Svrchní, namodrale černý šat vlaštovky je na slunečním světle kovově lesklý, na rozdíl od matného šatu jiřičky. Nemá bílý kostřec (to je ta část nad ocasem), nemá ani bílé hrdlo jako jiřička. To má naopak pestře zbarvené, jasně rudohnědé s černým lemováním. Rovněž má jinak zbarvené nohy a proti obloze ji snadno prozradí nápadně dlouhý ocas. Vlaštovka má oproti jiřičce mnohem delší a hluboce vykrojený ocas s výrazně delšími ocasními péry.

I u ochmýřených mláďat v prachovém peří si poradíme - zatímco jiřičky mají zcela uzavřená hnízda přístupná pouze vletovým otvorem, vlaštovky si stavějí miskovitá, svrchu otevřená hnízda uvnitř budov. Na hnízdě vlaštovek bývá pět až šest mláďat, která se líhnou z květnové snůšky našedle skvrnitých a rudohnědě tečkovaných vajíček. Inkubační doba trvá asi dva týdny. Tito čiperní a nadmíru užiteční ptáci mívají ještě druhou snůšku v červenci. Při červencové snůšce však samička do hnízda, které je slepené z bláta, trav, pírek a chlupů, snáší již jen tři až čtyři vajíčka. O věčně hladové potomstvo pečují oba rodiče, mláďata opouštějí hnízdo asi po třech týdnech.

Vlaštovky původně hnízdily ve skalách, skalních dutinách a skalních římsách. Velice rychle se ale sblížily s člověkem a začaly si svá hnízda stavět ne v blízkosti lidských obydlí, ale přímo na lidských obydlích. Stala se tak doslova a do písmene venkovským ptákem, což zohlednil i známý švédský přírodovědec Karl Linné, když ji v roce 1758 popsal a přidělil vědecké jméno. Ano, vlaštovka je doslova rustikální pták…

Vlaštovka obecná dosahuje délky 17 až 21 cm, rozpětí křídel 32 až 35 cm a hmotnosti 16 až 25 g. Samečci a samičky jsou zbarvení stejně, jen samečci mají o něco delší ocasní péra. Je vynikajícím a dálkovým letcem, vlaštovky kroužkované u nás byly pozorovány až v daleké jižní Africe. Osídlily velký areál od Evropy, Afriky a Asie až po Severní Ameriku.

K letu mají vlaštovky dokonale přizpůsobené štíhlé tělo dokonale aerodynamického tvaru a dlouhá, silná křídla. Létají rychle a velice obratně, čehož umně využívají při honbě za potravou. Na jejím jídelníčku je totiž různý polétavý hmyz, který vlaštovka loví za letu nad poli, za chladného počasí, kdy je hmyzu méně, i nad vodní hladinou. Spíše drobnější hmyz loví přímo do svého rozeklaného zobáčku.

Tito tažní ptáci k nám přilétají poměrně brzy, již na konci března, ze svých zimovišť v jižní a rovníkové Africe, opouštějí nás také poměrně brzy, na cestu přes moře se vydávají zpravidla v září. Před odletem se shromažďují do velkých hejn. Ať již v rákosinách a nebo na drátech elektrického vedení. Pamatuji si, jak nás "šňůry" vlaštovek "rozesetých" po drátech doprovázely do školy krátce po skončení tolik milovaných letních prázdnin. Pohlavně vlaštovky dospívají na konci prvního roku života, v přírodě se mohou dožít až 16 let.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.