Rosolovec huspenitý (Pseudohydnum gelatinosum)

Houba vytváří jazykovitě až lžičkovitě tvarované plodnice o průměru 20 až 60 mm a tloušťce do 10 mm. Plodnice jsou tuze rosolovité, s krátkým třeněm a nebo bokem přirůstající k substrátu, mléčně bílý až šedobílý nebo vodnatě modravý, spíše zřídka s hnědým odstínem, jemně bradavičnatý až sametový. Na spodní straně je ostnatý hymenofor, měkké roslovité ostny jsou 1 až 4 mm dlouhé, šídlovité nebo krápníkovité.

Dužnina rosolovce huspenitého je vodnatě bílá, roslovitá, hladké, kulovité výtrusy mají v průměru 5 až 7 µm, výtrusný prach je bílý. Je to skvělá jedlá houba, která se hodí k přípravě salátů, rizota, polévek, ale také k nakládání do octa. Na webu existuje spousta zajímavých receptů. Houba obsahuje řadu bioaktivních látek , např. polysacharidy s protirakovinovými účinky. Z houby byl rovněž izolován lektin aglutinující erytrocyty.

Rosolovec huspenitý roste od července do října / listopadu na tlejícím dřevě, na pařezech a nebo kmenech jehličnatých stromů, především borovic a nebo jedlí. Je to poměrně hojná houba, která je rozšířena v celém mírném pásu severní polokoule.

Rosolovec huspenitý v bulharském salátu

Skvělý recept na přípravu rosolovce huspenitého, nejlépe ve směsi s dalšími druhy roslovitých hub jako je Jidášovo ucho nebo rosolovka mozkovitá. Houby nejprve povaříme 30 až 45 minut v osolené vodě, pak nakrájíme a smícháme s olejem, octem a solí, případně s dalšími přísadami podle chuti. Připravený salát se hodí jako houbový salát k hlavnímu jídlu.

Použitá literatura

[1] Aurel Dermek, Atlas našich húb; Obzor 1979
[2] Kluzák, Smotlacha a Erhartovi, Poznáváme houby; Svépomoc 1985
[3] Baier, Hagara, Antonín, Velký atlas hub; Ottovo nakladatelství 2005
[4] Socha, Jegorov, Encyklopedie léčivých hub; Academia 2014
[5] Baier, Jiří, Léčivé a zrádné síly hub; Aventinum 2014
[6] Různé internetové zdroje