Pavučinec modrý (Cortinarius coerulescens), slovensky
pavučinovec modrý, je lehce zaměnitelná jedlá houba z čeledi pavučincovité
(Cortinariaceae), což je asi hlavní důvod, proč jej řada autorů
uvádí jako houbu nejedlou. Pavučinec modrý je zaměnitelný za jiné druhy modrých
pavučinců, jako je např. pavučinec modrolilákový (Cortinarius cumatilis),
pavučinec kozlí(Cortinarius traganus),
pavučinec zářivě fialový (Cortinarius eucaeruleus) či pavučinec tančící (Cortinarius terpsichores)
a nebo čirůvku fialovou (Lepista nuda).
Masitý a dlouho podvinutý klobouk má v průměru 50 až 120 mm, zpočátku vyklenutý,
později téměř plochý a různě zprohýbaný a uprostřed mírně vtlačený, modrofialový
až šedomodrý se zbytky plachetky, ve stáří od středu vybledající až do okrově
žlutooranžové, vrostle radiálně vláknitý, především po okrajích, za mokra lehce
slizký. Husté lupeny jsou zpočátku namodralé, později šedofialové až rezavě hnědé,
husté, připojené a vykrojené, ve stáří s vroubkovaným ostřím.
40 až 80 mm dlouhý třeň je silný 15 až 30 mm, válcovitý až kyjovitý, s výraznou
ohraničenou hlízou, zpočátku modrofialový se zbytky modrého vela, později hnědnoucí,
na hlíze okrový až bělavý. Dužnina je modrofialová, později blednoucí a v hlíze
světle okrová, starší plodnice má nevábnou zatuchlou vůni a jemnou houbovou chuť.
Mírně bradavičnaté, elipsoidní výtrusy mají rozměry 8 až 10 × 4,5 až 5,5 µm, výtrusný
prach je rezavě hnědý.
Pavučinec modrý u nás roste poměrně vzácně, především v bučinách a doubravách
v teplejších oblastech, od července / srpna do října / listopadu. Preferuje půdy
bohaté na vápenec.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
S těžkým srdcem začínám zrát k poznání, že po dvaceti letech
téměř pravidelných cest ztrácím vhodné destinace na mém oblíbeném Balkánském
poloostrově. Jistě, ještě nemám pořádně zpracované Řecko, Makedonii a ani
…
Volavka bílá (Ardea alba) je velký brodivý pták z čeledi
volavkovití (Ardeidae), která je vzrůstem podobná příbuzné volavce popelavé
(Ardea cinerea), ale zbarvením je zaměnitelná za volavku stříbřitou (Egretta garzetta)
…
Je to dva roky dozadu, co jsem navštívil zříceninu hradu
Libštejn. Pro mne bylo největším překvapením, že jsem celou cestu šel k hradu
z kopce. Tato romantická zřícenina spadá pod obec Němčice v Západočeském
…
Slovenské pohoří Považský Inovec je sice nevysoké, nejvyšší
hora Inovec má "pouhých" 1 042 metrů, ale je to pohoří mimořádně malebné. Já si
jej před léty doslova zamiloval a při každé možné příležitosti se do něj velice
…
Stoupání v podobě bezmála čtyř stovek výškových metrů na
šesti kilometrech se dá zvládnout i na Vysočině, konkrétně se startem ve Víru,
v hlubokém údolí řeky Svratky. Pohodlně zaparkovat je možné pod přehrad
…
Zkamenělý zámek je skupina skal, přírodní památka a významná
archeologická lokalita ve Žďárských vrších v geomorfologickém okrsku Borovský
les. Zkamenělý zámek nalezneme v katastrálním území České Cikánky jen malý
…
Kombinaci zachovalé přírody s architektonickými památkami
nabízí naučná stezka kolem Zelené hory ve Žďáře nad Sázavou. Zahrnuje dva okruhy
a výhodou je, že právě v této lokalitě jsou soustředěny nejvýz
…
Ráno bylo jako malované, chtělo by se napsat k poslednímu
dni treku. Ale nebylo. V Tatrách se honily mraky a po východu Slunce nebylo
vůbec jasné, na kterou stranu se počasí překlopí. Nakonec ale převládá modrá oblo
…
Keď som sa v r. 1971 vrátil z vojny, zostali mi spomienky
na kamaráta Juriho, s ktorým sme spolu slúžili v Hodoníne u delostreleckej batérie
a s ktorým sme spolu zažili naozaj správne vandrácke chvíle pri vojenských cvičeniach
…