Maniola jurtina (okáč luční). Atlas motýlů v ČeskuOkáč luční (Maniola jurtina; Linné, 1758)31.8.2016 | Otakar Brandos
Okáč luční (Maniola jurtina), slovensky očkáň lúčny, je jeden z našich nejhojnějších motýlů. Okáč luční je doslova všudypřítomný motýl, se kterým se můžeme setkat na loukách, polích, travnatých a křovinatých stráních, ale i na okrajích lesů a lesních pasekách od nížin až po horské oblasti. Nad hranici 1 500 metrů nad mořem se však s okáčem lučním setkáme jen zřídka. Okáč luční je poměrně špatný a těžkopádný letec pohybující se jen nízko nad zemí, který raději odpočívá (zpravidla se složenými křídly) na kvetoucím ostružiníku, chrastavci, chrpách, bodlácích, jeteli a podobných rostlinách. Samičky okáče lučního mají na předních křídlech žlutooranžovou skvrnu, která je co do velikosti, tvaru i barvy velice variabilní. Uvnitř této skvrny je černé oko s bílým středem. Vyjma této skvrny je zbarvení dospělců naopak málo proměnlivé. Čtěte také: Okáč černohnědý, jeden z horských druhů okáčů Zbarvením podobným druhem je okáč šedohnědý (Maniola lycaon), jenž je však má mnohem vyšší nároky na obývané stanoviště. U nás již téměř vymizel. Je rozšířen pouze ostrůvkovitě, především ve stepních lokalitách. Dalším podobným druhem je okáč lipnicový (Pyronia tithonus). Housenky okáče lučního hodují zpravidla na lipnici a nebo podobných druzích trav. Žijí od září do května, housenka se kuklí až po přezimování. Dospělý okáč luční patří k našim středně velkým motýlům majícím u nás jen jednu generaci, která léta od června do září. Rozpětí jeho křídel se obvykle pohybuje v rozmezí od 40 mm do 48 mm. Areál jeho rozšíření zahrnuje nejen téměř celou Evropu vyjma nejsevernějších částí, ale také severní Afriku a Malou Asii.
Gran Sasso d´Italia a výstup na Pizzo Cefalone, 3denní…
Gran Sasso d´Italia. Nádherné vápencové pohoří, nejvyšší pohoří v Apeninách. Gran Sasso se zvedá nad známým městečkem…
Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)
Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…
Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…
Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…
Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola
Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce… Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Okáč bojínkový: Obyvatel pasek, křovinatých strání a luk+ Okáč prosíčkový, všudybýlek mírného pásma + Okáč pýrový (Pararge aegeria): Motýl, který si oblíbil lesní biotopy + Okáč zední, plachý motýl suchých stanovišť + Horští okáči na Slovensku, běžné i ohrožené horské druhy motýlů + Bělásek zelný, jeden z největších denních motýlů u nás + Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) |
|