Ohňovec olšový (Phellinus alni), slovensky ohňovec jelšový, nejedlá houba z čeledi kožovkovité

Kopytovitý až konzolovitý klobouk, který k substrátu přirůstá bokem a lze jej od něj relativně snadno oddělit, má šířku 50 až 250 mm. Povrch je hrbolatý až rozpraskaný, což je znak odlišující ohňovce od podobných kopytníků (které mívají povrch zpravidla hladký), šedohnědý až téměř černý, často porostlý mechy a nebo řasami. Nově přirůstající vrstva je při okraji klobouku obvykle žlutavě okrová.

Vrstevnaté rourky jsou 3 až 5 mm dlouhé, zpočátku smetanově zbarvené, později hnědé až rezavě hnědé, drobné, okrouhlé póry jsou zbarveny do skořicových až hnědavě rezavých tónů. Tvrdá, korkovitá až dřevnatá dužnina má rezavě hnědou barvu, bez výraznější vůně. Kulovité až elipsoidní výtrusy o průměru 5 až 6,5 × 4,5 až 5,5 µm jsou hladké, výtrusný prach je bílý.

Ohňovec olšový, zvaný také choroš ohňový, lze v naší přírodě nalézt celoročně. Roste po celý rok, sice roztroušeně, ale poměrně hojně, v pahorkatinách až horském stupni (nejhojněji v podhorském a horském stupni), na dřevě živých, méně často i odumřelých listnáčů, především olší. Nalézt jej ale můžeme i na jeřábech, habrech, javorech a dokonce i na jabloních, vzácně i na dalších listnáčích, na kterých tato dřevokazná houba způsobuje bílou hnilobu. Výtrusy této houby se šíří větrem a do hostitele pronikají skrze praskliny a různá poškození dřeva (kůry).

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.