Mury a velehorské svahy aneb vznik útvarů horského a velehorského reliéfu

Jak a kde mury ve velehorách vznikají

Přírodní pochody, které se nazývají v odborné geomorfologické terminologii jako mury, úzce souvisejí s velehorským prostředím, především se strmými a bezlesými svahy, jejichž charakter jsme si naznačili v předchozím povídání.

Mury jsou úzké, lineární proudy hlinitokamenitého materiálu, které vznikají v důsledku intenzivních přívalových dešťů na vysokohorských svazích. V podstatě jsou to laviny, tvořené kašovitou směsí vody a sypkých zvětralin různé velikosti.

Mury dosahují vysokých rychlostí a mají obrovskou ničivou sílu. Rozhodně není možné před nimi utéci. Jejich dráhy však obvykle bývají pravidelné, takže do jisté míry lze předpovídat, kde asi mura spadne.

Čtěte také: Velehorské svahy

Za nejčastější dráhy murám slouží skalní žlaby, oddělující jednotlivá skalní žebra. V nich se totiž nejvíce hromadí nánosy sypkých zvětralin, jejichž náhlým zvodněním je porušena stabilita svahu a zvětraliny se dávají do rychlého pohybu.

Přestože mury patří k vysokohorskému prostředí, vyskytují se i na našem území. Několik jich bylo popsáno v Krkonoších (oblast Obřího a Dlouhého dolu) a Hrubém Jeseníku (severní svahy Šeráku, Keprníku a Červené hory). Na Slovensku se mury vyskytují samozřejmě ve Vysokých a Nízkých Tatrách, ale také na Malé Fatře, kde jedna z nich poničila v roce 1948 známou obec Štefanová.

Obecně platí, že více se mury vyskytují ve velehorách se sušším klimatem - např. v Rusku a Střední Asii. Zde je nutno s jejich ničivými účinky počítat a snažit se jim předcházet. Ne vždy se to však daří, což mohou dosvědčit návštěvníci Kavkazu z roku 2000, kdy zde obrovská mura (rusky "seľ") poničila město Tyrnyauz, pohřbila několik desítek domorodců a nedobrovolně prodloužila rekreaci v Rusku mnoha českým turistům.

Další související články: