Lysohlávka horská (Psilocybe montana, syn.
Deconica montana) je drobná houba z čeledi límcovkovité (Strophariaceae).
Původně byla lysohlávka horská řazena do rodu Psilocybe, nyní je
v literatuře zpravidla řazena do rodu Deconica, kam patří nehalucinogenní
druhy lysohlávek.
Hygrofánní (za vlhka tmavnoucí), zpočátku podvinutý klobouk mající v průměru
jen 5 až 20 mm je polokulovitý, později zvoncovitý až téměř plochý, často s centrálním
hrbolkem, má hnědou až rezavě hnědou, k okraji klobouku blednoucí, za sucha hnědý
až žlutohnědý, za vlhka slizký a lepkavý, žebrovaný, prosvítavý. Řídké, připojené
až krátce sbíhavé lupeny jsou hnědé až černohnědé, u mladých hub rezavě hnědé
nafialovělého nádechu.
Válcovitý třeň lysohlávky horské je 20 až 50 mm vysoký, v průměru má ale jen
1 až 2 mm, hnědý, směrem dolů tmavnoucí, bíle vláknitý, později holý. Tenká dužnina
je rezavě hnědá, bez znatelné vůně a chuti. Šedohnědé elipsovité až mandlovité výtrusy
mají rozměry 7 až 9,5 × 4,5 až 6 6 µm, výtrusný prach purpurově hnědý až černohnědý.
Lysohlávka horská je nejedlá houba, která bývá někdy je uváděna (i přes absenci
hylucinogenních látek psilocybin a psilocin) jako jedovatá. V naší přírodě se objevuje
od září do prosince, je-li mírná zima tak až do března. Roste jednotlivě a nebo ve
skupinách na vlhkých a na živiny chudých písčitých půdách, v mechu, ale i v lesní
padance, v mokřadech i na loukách v trávě. Od pahorkatin až po horské polohy. Je
zaměnitelná za podobné druhy drobných kržatek, křehutek či čepičatek.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
S těžkým srdcem začínám zrát k poznání, že po dvaceti letech
téměř pravidelných cest ztrácím vhodné destinace na mém oblíbeném Balkánském
poloostrově. Jistě, ještě nemám pořádně zpracované Řecko, Makedonii a ani
…
Volavka bílá (Ardea alba) je velký brodivý pták z čeledi
volavkovití (Ardeidae), která je vzrůstem podobná příbuzné volavce popelavé
(Ardea cinerea), ale zbarvením je zaměnitelná za volavku stříbřitou (Egretta garzetta)
…
Je to dva roky dozadu, co jsem navštívil zříceninu hradu
Libštejn. Pro mne bylo největším překvapením, že jsem celou cestu šel k hradu
z kopce. Tato romantická zřícenina spadá pod obec Němčice v Západočeském
…
Slovenské pohoří Považský Inovec je sice nevysoké, nejvyšší
hora Inovec má "pouhých" 1 042 metrů, ale je to pohoří mimořádně malebné. Já si
jej před léty doslova zamiloval a při každé možné příležitosti se do něj velice
…
Stoupání v podobě bezmála čtyř stovek výškových metrů na
šesti kilometrech se dá zvládnout i na Vysočině, konkrétně se startem ve Víru,
v hlubokém údolí řeky Svratky. Pohodlně zaparkovat je možné pod přehrad
…
Zkamenělý zámek je skupina skal, přírodní památka a významná
archeologická lokalita ve Žďárských vrších v geomorfologickém okrsku Borovský
les. Zkamenělý zámek nalezneme v katastrálním území České Cikánky jen malý
…
Kombinaci zachovalé přírody s architektonickými památkami
nabízí naučná stezka kolem Zelené hory ve Žďáře nad Sázavou. Zahrnuje dva okruhy
a výhodou je, že právě v této lokalitě jsou soustředěny nejvýz
…
Ráno bylo jako malované, chtělo by se napsat k poslednímu
dni treku. Ale nebylo. V Tatrách se honily mraky a po východu Slunce nebylo
vůbec jasné, na kterou stranu se počasí překlopí. Nakonec ale převládá modrá oblo
…
Keď som sa v r. 1971 vrátil z vojny, zostali mi spomienky
na kamaráta Juriho, s ktorým sme spolu slúžili v Hodoníne u delostreleckej batérie
a s ktorým sme spolu zažili naozaj správne vandrácke chvíle pri vojenských cvičeniach
…