Kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) je karpatský subendemitKyčelnice žláznatá - karpatský subendemit z čeledi brukvovité (Brassicaceae)7.2.2023 | Otakar Brandos
Kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), syn. Cardamine glandulosa, Cardamine glandulifera, je karpatský subendemit z čeledi brukvovité (Brassicaceae). To značí, že se s tímto druhem setkáváme pouze na území Karpat. Kyčelnice žláznatá je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, ze kterého vyrůstá nevětvená lodyha vysoká obvykle 15 až 30 cm. Rostlina je zpravidla bez přízemních listů, které vyrůstají až po odkvětu, trojčetné lodyžní listy, ve spodní části žláznaté, jsou posazeny na řapíku a tvoří zdánlivý přeslen v horní části lodyhy. Kopinaté lístky jsou po okrajích nepravidelně pilovité, čepel postranních listů je asymetrická. Květ kyčelnice žláznaté má růžovou až fialovou barvu, vyrůstají po dvou až pěti, výjimečně i osmi v mírně převislém hroznu. Rostlina kvete poměrně brzy na jaře, u nás nejčastěji od dubna do května. Plodem je šešule s viditelným zobánkem, která obsahuje velká, lesklá semena tmavě hnědé barvy. U nás roste v Moravských Karpatech, poměrně hojně se objevuje například v Javorníkách. Především ve výše položených květnatých bučinách a jedlobučinách s dostatečně humózními a vlhčími půdami. Výjimečně se s kyčelnicí žláznatou můžeme setkat i v podmáčených lužních lesích na západním okraji Karpat. Třeba v povodí řeky Morava. V Čechách tuto rostlinu nenajdeme. Jde o stínomilný druh, který nemá rád přímé sluneční světlo. Roste na zásaditých i kyselých půdách. Zatímco ale na žule najdeme kyčelnici pouze v montánním vegetačním stupni, na vápencích vystupuje až k horní hranici lesa. Líbil se vám tento článek? |