Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), slovensky hrdlička zahradná,
je pro své jedinečné zbarvení nezaměnitelným zástupcem čeledi holubovití (Columbidae).
Hrdličku zahradní třeba Němci nazývají turecký holub, protože se k nám tento druh rozšířil
z Balkánu (ale i tam se začala objevovat teprve v 19. století). A to teprve nedávno, první
hrdlička byla u nás pozorována až v roce 1942.
Pravlastí hrdličky je patrně Indie, někteří autoři považují za nominální poddruh hrdliččí
populace Kyrgyzstánu. Hrdlička zahradní, ve starých atlasech označována jako hrdlička
balkánská, osídlila rozsáhlý areál Asie a Evropy, od Číny, Srí Lanky až po západní Evropu
a severní Afriku, kam se rozšířila přes Gibraltar. Hrdličky zůstávají v našich končinách
celoročně, rády se zdržují v blízkosti lidských sídel. Naopak nemají rády otevřenou krajinu.
Hrdličky jsou společenskými ptáky, které se zdržují buďto v párech a nebo menších hejnech.
Hrdlička zahradní dosahuje délky 28 až 34 cm, rozpětí křídel 48 až 56 cm a hmotnosti 120 až
200 g. Je tedy o něco menší a štíhlejší než holub domácí, avšak o něco větší než její příbuzná
hrdlička divoká (Streptopelia turtur). Má šedavé zbarvení s narůžovělým nádechem,
nahnědlá křídla a ocas, naprosto typický je černý půlměsíc na krku, který chybí pouze mladým
ptákům. Samičky i samečci jsou zbarveni stejně a nelze je pouhým okem rozlišit.
Hrdlička obecná je dnes typickým městským či vesnickým ptákem, který jeví synantropní
návyky. Podobně jako některé další druhy našich ptáků. Ráda se zdržuje na zahradách,
v parcích či sadech, často přilétá i ke krmítkům, ozývá se svým typickým dunivým "du-dú-du"
a nebo hlučným "cheeh". Patří mezi zrnožravé ptáky, ráda si svůj jídelníček přilepšuje zrny
kulturních plodin a nebo měkkýši či larvami hmyzu. Přestože ji především zemědělci nemají
příliš rádi, nedá se o hrdličce říci, že by nebyla druhem užitečným.
Hrdličky zahradní si svá hnízda stavějí na stromech, římsách a nebo v různých výklencích,
ploché miskovité hnízdo si splétá z haluzí a nebo silných stébel trav. Samička do hnízda
snáší dvě vajíčka, na kterých sedí jak samička, tak sameček po dobu asi dvou týdnů. Po
vylíhnutí mláďat se o zajištění obživy starají oba rodiče. Nejprve je krmí holubím mlékem,
později semeny, bobulemi apod. Hnízdo mladí ptáci opouštějí asi po třech týdnech, po další
asi tři týdny jsou přikrmováni rodiči mimo hnízdo. Hrdlička může zahnízdit dvakrát až
čtyřikrát ročně. Ve volné přírodě se mohou tito ptáci dožívat až 13 let.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
I druhý den toulání Cerovou vrchovinou to bude docela pohodovka,
přesto našlapeme asi 23 kilometrů při 600metrovém převýšení. V reálu to bylo ještě
o fous více, protože trasy zakreslené v mapách tak úplně neodpovídají
…
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), slovensky lastovička obyčajná,
je všeobecně známý posel jara, milý ptáček z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae).
Jedna vlaštovka určitě jaro nedělá, ale v čase, kdy uslyšíme její charak
…
Skály a vyhlídky z nich, zachovalá roubená stavení rozesetá po kopcích,
pole a louky střídající se s lesy. To vše nabízí vycházka v okolí malebných Křižánek
ležících na Vysočině v okrese Žďár nad Sázavou. Dlouhou vesnicí
…
Cerová vrchovina (Cserhát) je kouzelné pohoří na slovensko-maďarských
hranicích, jižně od města Fiľakovo. Jedná se o poměrně nevysoké pohoří, nejvyšší hora
Karanč měří pouhých 725 metrů. Ale protože tyto hory vyrůstají z ní
…
Poslední květnovou sobotu se již tradičně rozezní v lesním areálu
u studánek Vitulka a Barborka ve Třech Studních - vysočinské vsi v okrese Žďár nad
Sázavou - světoznámá kantáta hudebního skladatele Bohuslava
…
Cerová vrchovina, malebné pohoří na hranicích Slovenska a Maďarska,
je doslova krajinou sopek. Vyhaslých sopek. Ale také hradů a dalších památek. Za jedněmi
z nich jsme zamířili do obce Hajnáčka (220 m), abychom
…
Rozhledna Karanč (Karancs kilátó), zvaná také Karancsova (karančská)
vyhlídka, stojí na nejvyšší hoře Cerové vrchoviny zvané Karanč (725 m), respektive malý
kousek pod vrcholem ve výšce asi 720 m, těsně při maďarsko-slo
…
Nenáročnou procházku zachovalou přírodou v těsné blízkosti takzvaného
moře Vysočiny - největšího vysočinského rybníka Velké Dářko o rozloze 206 hektarů
- slibuje naučná stezka Dářská rašeliniště. Na necelých třech kilo
…
Racek stříbřitý (Larus argentatus), slovensky čajka striebristá, je
velkým zástupce čeledi rackovití (Laridae) u nás. Jde o statného, klidného ptáka s nápadně
silným zobákem, který dosahuje hmotnosti 0,7 až 1,5 kg, s
…
Začínám slovy textu písně: Arizóna, to je pravých mužů zóna… Jasně,
Arizona patří mezi "Zápaďácké státy". Leží na jihozápadě USA, je rozlohou šestý největší
stát USA. Stala se státem USA v roce 1912 jako 48 stát v pořa
…