Holubinka podmračná (Russula parazurea), slovensky plávka
modrozelená, je středně velký druh houby z čeledi holubinkovité (Russulaceae).
Holubinka podmračná patří mezi jedlá houby avšak nepříliš valné chuti, takže
se hodí spíše do směsí s jinými druhy jedlých hub.
Masitý klobouk holubinky podmračné o průměru 50 až 100 mm je zpočátku polokulovitý,
později plochý a uprostřed nápadně vmáčklý a na okraji krátce rýhovaný, matný a suchý,
ojíněný až plstnatý, má olivově šedou, špinavě modrozelenou až zelenomodrou barvu,
uprostřed šedofialový, pokožka jde sloupnout asi do třetiny klobouku.
4 až 10 mm vysoké, ke třeni úzce připojené lupeny jsou zprvu bílé, husté,
později prořídlé s oranžovým nádechem, často s rezavými skvrnami. Zpočátku jsou
pružné, později křehké a snadno se odlamující. Válcovitý třeň je 20 až 65 mm vysoký,
poměrně silný, v průměru dosahuje 10 až 20 mm, hladký, bílý, později světle okrový.
Zpočátku tuhá dužnina je bílá, nevýrazné vůně a průměrné chuti, později má slabě
palčivou chuť (lupeny) a zápach po sýru, křehká, na řezu stálá. Elipsoidní výtrusy
mají rozměry 5,5 až 9 × 5 až 6,5 µm, výtrusný prach má krémovou barvu.
S holubinkou podmračnou se v naší přírodě můžeme setkat od června / července
do září / října, tedy v létě a během časného podzimu. Obvykle v listnatých lesích
pod duby, habry, břízami apod. Dává přednost sušším a kyselejším půdám. Holubinka
podmračná je zaměnitelná s jinými podobnými druhy hub, např. s holubinkou Turkovou
(Russula turci), která roste v jehličnatých lesích pod borovicemi,
za holubinku doupňákovou (Russula grisea) a nebo holubinku namodralou
(Russula cyanoxantha).
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
S těžkým srdcem začínám zrát k poznání, že po dvaceti letech
téměř pravidelných cest ztrácím vhodné destinace na mém oblíbeném Balkánském
poloostrově. Jistě, ještě nemám pořádně zpracované Řecko, Makedonii a ani
…
Volavka bílá (Ardea alba) je velký brodivý pták z čeledi
volavkovití (Ardeidae), která je vzrůstem podobná příbuzné volavce popelavé
(Ardea cinerea), ale zbarvením je zaměnitelná za volavku stříbřitou (Egretta garzetta)
…
Je to dva roky dozadu, co jsem navštívil zříceninu hradu
Libštejn. Pro mne bylo největším překvapením, že jsem celou cestu šel k hradu
z kopce. Tato romantická zřícenina spadá pod obec Němčice v Západočeském
…
Slovenské pohoří Považský Inovec je sice nevysoké, nejvyšší
hora Inovec má "pouhých" 1 042 metrů, ale je to pohoří mimořádně malebné. Já si
jej před léty doslova zamiloval a při každé možné příležitosti se do něj velice
…
Stoupání v podobě bezmála čtyř stovek výškových metrů na
šesti kilometrech se dá zvládnout i na Vysočině, konkrétně se startem ve Víru,
v hlubokém údolí řeky Svratky. Pohodlně zaparkovat je možné pod přehrad
…
Zkamenělý zámek je skupina skal, přírodní památka a významná
archeologická lokalita ve Žďárských vrších v geomorfologickém okrsku Borovský
les. Zkamenělý zámek nalezneme v katastrálním území České Cikánky jen malý
…
Kombinaci zachovalé přírody s architektonickými památkami
nabízí naučná stezka kolem Zelené hory ve Žďáře nad Sázavou. Zahrnuje dva okruhy
a výhodou je, že právě v této lokalitě jsou soustředěny nejvýz
…
Ráno bylo jako malované, chtělo by se napsat k poslednímu
dni treku. Ale nebylo. V Tatrách se honily mraky a po východu Slunce nebylo
vůbec jasné, na kterou stranu se počasí překlopí. Nakonec ale převládá modrá oblo
…
Keď som sa v r. 1971 vrátil z vojny, zostali mi spomienky
na kamaráta Juriho, s ktorým sme spolu slúžili v Hodoníne u delostreleckej batérie
a s ktorým sme spolu zažili naozaj správne vandrácke chvíle pri vojenských cvičeniach
…