Pieris bryoniae (bělásek horský), slovensky mlynárik horský. Atlas motýlů České republiky

Bělásek horský (Pieris bryoniae; Hübner, 1806) - motýl vystupující až do alpínského pásma

Bělásek horský (Pieris bryoniae), slovensky mlynárik horský, je poměrně velký druh běláska s rozpětím křídel 40 až 50 mm. V České republice se s běláskem horským můžeme setkat pouze v Bílých Karpatech, dále na východ je hojnější. Pozoroval jsem jej nejen na Fatrách či v Tatrách, ale např. i na Vihorlatě. Areál rozšíření bělásků horských je však mnohem větší a zasahuje od Alp přes Karpaty, Kavkaz až po Altaj.

Taxonomické zařazení běláska horského je poněkud problematické. Někteří autoři se domnívají, že bělásek horský je pouze poddruh běláska řepkového (Pieris napi), jiní jej považují za samostatný druh. Osobně se přikláním k druhé variantě, neboť biotopové nároky jakož i nadmořská výška, do které areál rozšíření běláska horského zasahuje, jsou přece jen jiné. Jiný je i tvar šupinek pokrývajících křídla motýla. Ovšem kategoricky vyloučit nemohu ani první variantu…

Bělásek horský je velice zvláštní denní druh motýla. Je velice proměnlivý, vytváří velkou řadu geografických ras. Exempláře žijící v horských polohách jsou nápadné silným tmavým poprášením bílého podkladu. Zejména u samiček. Samečci jsou mnohem více podobní bělásku řepkovému. Exempláře, které žijí ve výškách od 1 500 až 2 000 metrů nad mořem jsou ještě tmavší, podklad jejich křídel mívá tmavě hnědý až šedohnědý odstín. Někdy na zadních křídlech prosvítá žlutavé zbarvení.

Bělásek horský si oblíbil nejen horské lesy, ale také horské louky. Lze jej zahlédnout na rozkvetlých alpínských loukách s tuhou smilkovou trávou, ale i na lesních pasekách a světlinách, podél světlých okrajů lesních cest i dalších podobných lokalitách.

Bělásek horský se v našich geografických polohách objevuje od dubna do září. V horských polohách je jeho vývoj pouze jednogenerační a omezen zpravidla na období od května / června do srpna, v nižších polohách se objevují dvě generace a v příhodných podmínkách se může objevit i generace třetí. Samička po oplození klade vajíčka jednotlivě na listy žírných rostlin. Především na listy brukvovitých rostlin, na huseník a dvojštítek, ale i na kyčelnici a další druhy rostlin.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.