Cima Grande (2 999 m n. m.), výstup na horu Tre Cime di Lavaredo v Dolomitech

Výstup na věž Cima Grande (2 999 m n. m.), nejvyšší vrchol ve skupině Tre Cime di Lavaredo

Tre Cime di Lavaredo je jednou z nejznámějších a nejfotogeničtějších skupin Dolomit a popisovat ji na stránkách Trekingu je asi trochu nošení dříví do lesa. Přesto aspoň základní údaje: název Tre Cime znamená tři vrcholy a myslí se jimi tři centrální věže - Cima Ovest (2 973 m), Cima Grande (2 999) m a Cima Piccolo (2 857 m).

Ve skutečnosti je tam věžiček více. Na západní straně masív Sasso di Landro a na východní straně má Cima Piccolo ještě menší kámoše Piccolina. Ale hlavní tři věže jsou dominantní, zejména při pohledu od severu. Na severní straně jsou taky nejvýznamnější horolezecké cesty, legendární je Comiciho sólo výstup na Cimu Grande z roku 1937.

Ale co já starý "véháťák", mám šanci se na Cimu Grande ještě vydrápat? Po chvíli gůglování jsem si zjistil, odkud vede na Cimu Grande normálka, ale taky že její obtížnost je mezi II. a IV. stupněm UIAA (různé zdroje se v tom liší) a že problémem je rovněž složitá orientace.

Čtěte také: Westgratturm a Diagonale 5+, Dachstein - lezení v okolí Adamekhütte

Postupem doby se ze mě stal sólový sběratel evropských a českých vrcholů, ale měl jsem dojem, že tentokrát to sám nevylezu. Moji vrstevníci pomalu natahují bačkory, obrazně i doslovně, podstupují bypassy a výměny kloubů a mě něco z toho možná brzy čeká taky. Ale ten kopec bych rád zařadil do své sbírky. A tak jsem si řekl, že se obrátím na profíky.

Našel jsem si agenturu, která poskytuje horské vůdce v té oblasti, jenže když jsem si přečetl cenu, spadla mi čelist a myšlenku jsem zavrhl. Pak jsem ale pár nocí špatně spal, převaloval jsem se v posteli a v myšlenkách lezl na Cimu Grande, až jsem pak jednoho dne ráno vstal a jako správný "ostravak" jsem si řekl "či mě neni"? Řekl jsem svojí bábě, že letos nepojede do Varů, ale jen do Luhačovic a že mi má usmažit řízek na cestu. Vybral jsem první vhodný den s předpovědí dobrého počasí a napsal do agentury, ať mi na ten den zajistí vůdce.

Normálka vede z jižní strany, takže nejlepší východisko je chata Auronzo, která je ve výšce 2 330 m a až k ní se dá dojet autem, ovšem sehnat tam ubytování takhle narychlo v hlavní sezóně je nemožné, i když má docela slušnou kapacitu 104 lůžek. Nejlepší alternativou je kempink Alla Baita dole v Misurině na začátku serpentinové cesty vedoucí k chatě Auronzo.

Přibalil jsem stan a v pondělí ráno vyrazil. Z Ostravy to je asi 830 km, odpoledne jsem byl na místě a potvrdil agentuře, že jsem tam. Ozval se mi Christian, že druhý den v 5.30 ráno přijede pro mě do kempu. V úterý přesně na čas, ještě za tmy, byl tam. Myslel jsem, že pojedu nahoru svým autem, abych ho mohl po akci propustit a zůstat nahoře, ale když mi sdělil, že za výjezd se platí mýto 25 EUR. Popojel jsem svým autem jen asi 2 km k mýtné bráně, tam ho nechal na parkovišti a nahoru jsem jel s ním s tím, že dolů pak budu muset sejít pěšky.

Za čtvrt hodiny jsme byli nahoře a hned vyrazili. Od chaty Auronzo se zdají Tre Cime na dosah ruky, jde se pár set metrů po turistickém chodníku vedoucím k další chatě Lavaredo, jižní stěny Tre Cime jsou po levé ruce. Pak se odbočí doleva vzhůru do suťoviska a jde pod Cimou Grande až se celá obejde a vystoupá se do štěrbiny mezi Cimou Grande a Cimou Piccolo. Od chaty něco přes půl hodiny.

Tady se začíná lézt doleva šikmým žlabem. Jenže v něm už byl nalezený jiný chlapík a vedl na špagátě dvě holky. Abychom nemuseli čekat, vzal to Christian doleva do stěny žlabu a příjemně mě rozcvičil. Obešli jsme je a pak už jsme byli celou cestu sami. Trasa je opravdu členitá, plná traverzů vlevo i vpravo, exponované svislé úseky. Ne celá cesta se ale leze, jsou tam pěší přechody, odhaduji že lezení je asi třetina cesty.

Normálka má určitě varianty, protože lezecké úseky nebyly nijak zvlášť vyhlazené, chyty dobré a drsné. Jedním místem ale asi procházejí všichni, je to asi deseti nebo patnáctimetrový komín, ten má boční stěny docela hladké. Christian znal zpaměti každý kámen, slovně mě naváděl, když jsem někdy chvíli zaváhal. V horní čtvrtině je dlouhá lavice, vlastně chodník, kterým jsme přešli po celé šířce věže doleva a odtamtud na vrchol. Bylo 8 hodin a pět minut, až z chaty pouhých dvě a čtvrt hodiny.

Nádherné počasí, kouzelné výhledy na všechny strany, nad hlavami nám přelítávali paraglidisté a hlasitě nás zdravili. Byli jsme tam sami, měli jsme čas na focení a svačinu, asi po půlhodině se objevili první lezci, tak jsme se začali spouštět. V cestě bylo docela živo, narazili jsme na několik skupinek lezců, nebyl to ale problém, protože lezecké úseky se dolů slaňují. Christian měl 60-ti metrové lano, tak jsem mohl absolvovat dva 50metrové "slaňáky" a ušetřit spoustu složitého slézání.

V dolní části jsme se odchýlili od výstupové trasy a slezli jsme nakonec do štěrbiny mezi Cimou Grande a Cimou Ovest. Bylo půl jedenácté, když jsme se spustili do suťoviska pod věžemi, pod námi turistický chodník plný lidí. Tady jsem se s Christianem vypořádal, vysypal jsem mu skoro celý důchod, a zamával mu na rozloučenou, chata Auronzo nadohled. Zval mě sice na drink, ale já jsem dal přednost samotě, totálně propocený jsem se svlíkl, opřel o Cimu Ovest a sušil se na slunku.

Po krátkém odpočinku jsem slezl suťoviskem na turistický chodník, bylo na něm živo jako u nás v Beskydech mezi Pustevnami a Radhoštěm. Byl sice všední den, ale trefil jsem se do 15. srpna a to je (jak mi řekl Christian) v Itálii velký svátek, takže šlo převážně o domácí výletníky. Bylo teprve půl dvanácté, tak jsem se rozhodl, že udělám okružní "trek" a obejdu Tre Cime dokola, abych se mrknul na severní stěny. Ale to už je jiný příběh.

Shrnutí výstupu na Cimu Grande

• Vůdce na Tre Cime se dá objednat zde: www.alpinschule-dreizinnen.com
• Pro jednu osobu to stojí hříšných 370,- EUR
• Vůdce vezme maximálně 2 osoby, pak platí každý 250,- EUR
• V požadavcích je, aby byl zájemce schopen lézt v terénu obtížnosti IV a aby byl fyzicky schopen vystoupat 400 metrů za hodinu, to jsou asi maximalistické požadavky na odrazení naprostých laiků
• Je dobré mít vlastní úvazek a přilbu, jinak vše ostatní má "guide"
• Ubytování na chatě Auronzo je třeba objednat v dostatečném předstihu, nejmenší cena v šestilůžkovém pokoji bez jídla je 22,- EUR
• Mýtné za výjezd k chatě je 25,- EUR
• Lepší alternativou je kempink Alla Baita v Misurině, cena ubytování je tam 8,- EUR za osobu, 5,- EUR za stan a 4,- EUR za osobní auto na den

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.