Treking > Cykloturistika > Tepající El Salvador, Latinská Amerika na kole
Tepající El Salvador, Latinská Amerika na koleNa kole Střední Amerikou (6)19.2.2013 | Jan Evják
O Salvador nebo chcete-li El Salvador jsem se začal zajímat nedlouho před plánováním cesty. Někde v práci z koše jsem vytáhl noviny a tam se dočetl, jak si autorka příspěvku užívala vybrané kávy. Článek byl okořeněný několika obrázky. No proč ne, řekl jsem si. Vypadá to dobře… Tak jdeme na to…Když jsem byl na severu Guatemaly zdála se naplánovaná trasa celkem jasná a nebyl jsem na pochybách, že vše bude probíhat tak, jak jsem si to zhruba představoval. Krásné ale je to, že se vše mění. Zvykl jsem si na to a nejsem nervózní, spíš mi to dodává jakýsi adrenalin, řešit věci hned teď a rozhodovat se na místě, jestli otočit řidítka nebo pohorky na tu či onu stranu. Pořád lepší než se bezvládně nechat táhnout jak tele s davem. Právě v Guatemale mi jedni takoví davoví tahači - důchodci z Prahy dali spolehlivé reference o Salvadoru, zemi, kde vůbec nebyli. Prý se tam jenom vraždí, drog je všude dostatek a vůbec hele je to tam nějaký nebezpečný, viď že jo… Mňo. V horách Guatemaly jsem se rozhodl, že tuhle zemi projedu. La Costa del BalsamoSalvadorem vedou v podstatě tři hlavní cesty, z nich by asi nejlepší měla být jižní část kolem pobřeží Tichého oceánu. Pobřeží se jmenuje La Costa del Balsamo. Jméno dostalo podle oleje, který se zde získával ze stromu. Nicméně i dnes je tady oleje dost, hlavně oleje na opalování. Lokalita patří k surfařským záležitostem no.1 v Salvadoru. Čtěte také: Guatemala vysokohorská, na kole Střední Amerikou (5) Samotná cesta není vůbec jednoduchá a pole cukrové třtiny a porosty impozantních stromů mango poskytují jen velmi malý stín v rozpálené krajině. Stoupáky do kopců a krátké sjezdy se kombinuji téměř osmdesát kilometrů. V tom vedru žádná sranda. Naštěstí cesty jsou solidní a ubylo i střepů. Na obtíž jsou ale tunely. Ty menší se dají jakž takž zvládnout, větší a neosvětlené ale budí dojem nebezpečí. Hučení oceánu někde dole dává tušit, že vlny budou opravdové, žádné povánoční slevy. Znaven vedrem začínám praktikovat polední siesty a v největším vedru odpočívám. Dávám si pivo a pár půllitrových sklenic sody s citrónem a bylinkami. Nějak zapomínám na led a hrozbu s ním spojenou. Žízeň je neuhasitelná. Stane se mi to osudným. Znovu s JoergemBěhem odpočinku se z ničeho nic objevuje Joerg. Tak se znovu setkáváme. Téměř po tisíci kilometrech. Nálada je senzační. Překročil hranice severněji než já a večer ho do obchodu doprovázeli vojáci se samopalem. To já mám jiné zkušenosti s ubytkem. Frčí tady moto hostely. Pokoj s klimatizací, toaletou, televizí, jakousi verandu tvoří garáž pro auto, takže je vlastně jakési dvojí jištění bezpečnosti. Ceny lidové, od 160 do 300 Kč. Na to, že se tady platí doláčema a má tady být draho jsou i potraviny a pití na solidní úrovni. Jeden příklad za všechny. Volíme cestování pár dní společně, ale potřebujeme si dát den odpočinku, pohraničím se vždycky šlape na krev a rychlost. Volíme vyhlášenou plaz El Tunco. Nejznámější v Salvadoru, s všudy přítomnými surfaři. Přesto máme to štěstí, že nás nocleh vyjde 12 USD na osobu za dvě noci. Nádherné ubytováni je i s bazénem a i když je malý, tak se dá skočit do uhlopříčky šipka. Chce to ale cvičit a cvičit, první skok jsem dobržďoval hlavou o schody. Bar s obsluhou se tváří také přívětivě, k moři není co dodat, zkrátka ideální místo na odpočinek. Večer se osazenstvo dřevených domků schází v baru a rozebírá se odkud kdo je, co život, proč je v Rusku Putin a podobně. Jsou tady nezbytní Američané, jeden z nich Nathan navštívil Prahu a kromě památek a piva vzpomíná ještě na nějakou Martinu Korapikovou. Umí česky pár vět a mám děsnou radost, když pouští na netu naše písničky od Nohavicy. Zvláštní potěšení mu, ale i mně, působí Ladovská zima. Jana a HanPo Guatemale mam opět nové jméno, přítomní Amíci nějak neumí vyslovit Jan, tak jsem Jana a hotovo. Jeden z nich, starší pán upozorňuje svou manželku, že tady Jana jede na kole do Panamy a že by bylo záhodno něco si poslechnout o cestě. Tak s Joergem vyprávíme. Večer pomalu utíká. Pivo je vychlazené na 3 °C a je celkem chutné. Prodává se buď po jednom nebo je speciální akce: Plechový kýbl s ledem a v něm 8 lahváčků. Tak to sem dones. Co se týká místních, tak pro ně jsem jednoznačně Han. Není o tom pochyb, dokonce i ve městě na druhý den po mně pokřikují. Co se dá dělat. S většinou z nich se potkáváme u moře na druhý den, je krásně teplé, na Ticháč až podezřele. Vlny mají grády a koupání se stává opravdu zážitkovým. Surfy naštěstí sviští v bezpečné vzdálenosti a těch několik potápěčů na nádech s harpunami kolem návnady je v bezpečné vzdálenosti na otevřeném moři. Koupání v moři bez vln je jak lízat zmrzlinu přes sklo. KomplikaceTéměř rajská pohoda je ale narušena. Průjem z ledu je tady a neúprosně se hlásí o slovo. Vyrážím tedy sólo, ještě zkouším dát snídani, ale není to ono. Nakupuji dva galony vody a džusu, ředím a vyrazím na cestu. Vedro je k zbláznění, žízeň téměř neustale. Poznávám místní benzínky a jejich sortiment pitiva. Všude ozbrojenci s brokovnicemi, v oblibě jsou tady pumpy, tak na deset ran, tu a tam doplňuje ještě výzbroj revolver. U jedné benzínky hlídá bezzubý děda a soudě podle dvou děr ve střeše nad čerpacími stojany, už se tady někdy střílelo. Broky v nábojích jsou pěkně hrubé. No snad vidí dobře na blízko, nerad bych, aby si mně spletl s potenciálním zákazníkem jeho odřené brokovnice. Záchody má ale zavřené. Zobrazit místo Salvador na větší mapě To je další komplikace. Kolem cest je totiž všude ostnatý drát a není jaksi kam se podít… Nacházím nepoužívanou cestu a po dvou zatáčkách slézám a tlačím kolo. Ale co to. Za další zatáčkou stoji vedle sebe dvě terénní auta a na můj vkus celkem dost lidi na této opuštěné cestě. Po špičkách mizím. Kluci se určitě nebavili o cenách kávy… Salvador spolu s Hondurasem a Guatemalou tvoří jakousi Unii a hranice jsou většinou bez problémů. Osobně můžu říct, že mně Salvador překvapil. Nezažil jsem tady žádná rizika, lidé jsou přátelští a nestalo se, že by odmítli poradit, naopak když nevěděli, okamžitě zainteresovali kolemjdoucí a nakonec vám radilo osm lidí. Určitě větší města jsou o něčem jiném a hlavní, San Salvador bude specialitka, ale cizinců je tady hodně a země není ani zdaleka tak drahá, jak se vypráví doma u piva. Takže pokud máte surf a náladu si užít pěkné vlny v zemi kávy a sopek, či si jen tak zahrát fotbálek na pláži, volte El Salvador. Další související články:+ Severní Guatemala, na kole Střední Amerikou (4)+ Ráj zvaný Kostarika, turistika a příroda + K magickému zelenému oku sopky Irazú + Cesta do Mexika + Přes hory a doly Jižní Ameriky (1) + Napříč Amerikou na kole aneb z komunismu do kapitalismu (1) + Včil v Chile aneb jak jsem potil kšandy v horách jménem Andy + Torres del Paine - perla chilské Patagonie Líbil se vám tento článek? |
|