Treking > Cykloturistika > Opět ty neastné cyklostezky na sousedním Slovensku
Opět ty neastné cyklostezky na sousedním SlovenskuOtevřený kritický dopis redakci13.6.2008 | Juraj Hlatký, predseda Slovenského cykloklubu, správca Matúovho krážovstva
Váený pán éfredaktor! Poznáme sa spolu u pomerne dlhú dobu, organizovali sme i niekožko spoločných akcií. Hlboko si váim Vá časopis, príspevky o Slovensku majú v ňom svoje pevné miesto a v časopiseckej brani patria k najlepím a najkrajím. A teraz sa mi dostalo do ruky číslo 2/2008. Po jeho benom vzhliadnutí som sa nadchol tým, aký priestor je tu venovaný Slovensku. Po začítaní vak mám dve výhrady - meniu a väčiu. Menia sa týka článku źubovnianska vrchovina. Sú tu pouité dve ilustračné fotky źubovnianskeho hradu. Hrad sa vak zásadne zmenil svoj imid tým, e má zastreenú veu, take vyzerá úplne inak. Mono je to maličkos, ale k zastreeniu vee dolo myslím pred 4 - 5 rokmi. V niektorej oblasti sa počas takej dlhej doby veža zmení, otázne je pre čitateža, či aj pouitý text a údaje sú staré takú dobu. To vak bola maličkos. Zásadnú pripomienku mám k celému článku "Kros-Kras - cez Slovenský kras na bicykli". V úvode článku je správne spomínané, e Slovenský kras je národným parkom a dokonca biosférickou rezerváciou. Na území národného parku je povolený pohyb iba po značených cyklotrasách a cestách uvedených v tatúte národného parku. Pohyb cyklistov v chránených územiach upravuje i slovenský prísny zákon o ochrane prírody. V neposlednom rade pohyb v lesnom prostredí upravil i nový lesný zákon (od septembra 2007). Samotný článok vetky tieto zákony ignoruje. Ako Slovenský cykloklub (SCK) prostredníctvom naej pobočky SCK Slovenský kras so sídlom v Gemerskej Hôrke sa snaíme na báze dodriavania platných slovenských zákonov legalizova a znači cyklotrasy na území bývalej CHKO a teraz NP Slovenský kras. Vďaka vzájomnej spolupráci a korektným vzahom bola v Slovenskom krase povolená a vyznačená Cyklomagistrála Slovenký kras v dĺke 210 km. Úseky tejto trasy sa sporadicky a anonymne spomínajú v publikovanom článku. Dobre sa píe, kadiaž by to bolo lepie alebo krajie trasu vies, ale trasa vznikla po rokovaní medzi nami, ochranou prírody a vlastníkmi nehnutežností a zariadení, kadiaž vedie. Spája krásnu prírodu a pamiatky oblasti. Okrem tejto trasy vďaka ďalej spolupráci s vedením NP sa podarilo vyznači v 2 etapách ďalie cyklotrasy v NP a jeho okolí. Musím vak podotknú, e viaceré nami navrhované cyklotrasy povolené neboli, práve kvôli ochrane prírody! Take súčasná sie je výsledkom medzi chcie a môc a vzájomnej tolerancie zúčastnených strán. Kvôli predstave, proces povožovania, značenia a údrby trás na území NP trvá u 10 rokov. Treba si uvedomi, e Slovensko je riadnym členom Európskej únie. Stava ho do polohy banánového tátu, v ktorom netreba dodriava platné zákony asi nie je najlepím príkladom. Neviem si predstavi publikovanie obdobného článku v národnom parku na území Českej republiky, alebo Rakúska, kde by a nabádalo k poruovaniu statusov národných parkov, ako i platných zákonov daného tátu a k bicyklovaniu kríom - kráom národným parkom. A to sme sa ete nedotkli problematiky vlastníckych vzahov, dávno skončila (i na Slovensku) doba, kedy patrilo vetko vetkým a nikomu. Navye takýto článok citežne pokodil miestnych žudí, ktorí sa snaia dlhé roky o legalizáciu siete cyklotrás na území bývalej CHKO a dneného národného parku. Určite im nepomohol v ďalom rozirovaní siete cyklotrás, ako i pohžadu orgánov ochrany prírody na problematiku cyklo v danom území. Najhorie sa mi píu posledné vety, začínam si pripada, e naa mravenčia, nepríčetne dlhá a náročná práca býva zbytočná, niekto ju dokáe vyriei tak rýchlo, žahko a bez problémov Máme u nás také porekadlo, e papier znesie vetko Reakce éfredaktoraAhoj Juro. Dovolím si, tak jak tomu bylo v minulosti pouít tykání. Také věřím, e i přes tento kritický dopis a nesouhlasné stanovisko k článku spolu jetě nějakou tu akci spoluzorganizujeme. K první výtce. Autorka článku o źubovnianské vrchovině patří k naím kmenovým a troufám si tvrdit, e i nejlepím autorům. Soudím tak podle příznivých reakcí čtenářů. Na źubovnianském hradě jsem byl fotit, pokud se nepletu, před třemi lety, kdy jsem připravoval textové a foto podklady pro turistické mapy fy Shocart. A hrad byl v podobě, jak zachycují fotografie článku. Myslím si, e tato skutečnost nemůe shodit úplně celý článek, který je věnován předevím turistice a turistickým monostem v popisovaném pohoří. Pokud jde o druhou výtku, pak tu povauji za trochu neadekvátní. Opravdu, ani mezi řádky, jsem nenalezl náznak toho, e bychom ze Slovenska dělali banánovou republiku. Článek jsme nepsali my v redakci, ale autor podepsaný pod článekm, mimochodem také Slovák. A určitě ani autor nic podobného nenapsal a napsat nechtěl. My jen zveřejnili akci, cyklotúru, kterou jsme povaovali za zajímavou. Přiznám se, e mě vůbec nenapadlo, e se autor dopustil něčeho protiprávního. Nebylo to patrné ani z textu a ani z fotografií. Autor se pohyboval po zpevněných komunikacích či cestách, z nich některé sice zpevněné nebyly, ale očividně se po nich pohybovala auta. Skutečně jsem nepátral v mapě, zda-li se autor článku pohyboval po cyklostezce a nebo ne. Pokud bych u článku narazil na zcela flagrantní poruování zákonů, či na to, e se autor pohyboval zcela mimo cesty, jak je to bohuel občas vidět, pak bych podobný článek nikdy, a jetě jednou zdůrazňuji e NIKDY! nezveřejnil. Na druhou stranu se ale musím přiznat, e nechápu, proč by se cyklista nemohl pohybovat po polní či lesní cestě vyjeděné auty. Někdy mám pocit, e dnení cyklotrasy dělají z lidí nesoudné "blbečky", kteří se neumějí orientovat podle mapy a ani v terénu. Ztratím značku, jsem ztracen a musím volat záchranáře Ne, ne, u u cítím, jak mi někdo podsouvá tvrzení, e jsem zastáncem libovolného jedění po krajině. Ne to rozhodně ne. Nikoho s koly neposílám na hřebeny Fatry, Nízkých Tater, ani Starohorských vrchů, jak zachycuje druhý obrázek, který jsem pořídil vloni v květnu. A ani na hřebeny zmíněných Krkono. Právě naopak, proti takovýmto aktivitám, a ji cyklistů, motoristů či "ofroudistů" tvrdě brojíme, co dokazuje řada článků, které jsem spolu s kolegou Aleem Kučerou publikoval na tomto webu a nebo na stránkách www.karpaty.net. Přehled článků je připojen na konci této reakce. Zákony, které dávají smysl respektuji, ty, jejich význam je mi utajen, nikoliv. Ono přece v loňském roce na Slovensku proběhla hodně bouřlivá debata o tom, co je a co není lesní cesta My v redakci ochranu přírody podporujeme, opak nám můe podsouvat jen člověk ne zcela obeznámen s tím co děláme. Jsme proti tomu, aby se udělovaly výjimky novodobé "lechtě", jako je tomu například na Donovaloch, kde se kvůli nezřízené výstavbě posouvaly hranice národního parku, jsme proti těbě v přírodních rezervacích s nejvyím stupněm ochrany, jsme také proti divoké cykloturistice či "offroudismu" a prohánění se kříem kráem krajinou mimo stezek a cest Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Cesty cez národný park Slovenský kras sú poriadne rozryté kolesami ťažkých áut. Na Silickej planine v oblasti chaty Rakyta prebieha mohutná ťažba. Robia ju Štátne lesy SR, o ťažbe informujú oznamom: - V súvislosti s výchovou a obnovou porastov vykonávame na tejto lesnej ceste intenzívny odvoz dreva. Dbajte preto na zvýšenú opatrnosť - Je evidentné, že plastový oznam umiestnený na strome nie je unikátny ale univerzálny. Zdá sa, že najväčšou hrozbou národných parkov a lesov Slovenska sú samotné štátne lesy ((: Ostáva dúfať, že sa to raz zmení!
že se lesní cesty do prázdnin "samy uklidí", protože bych se v krasu nerad brodil po kolena v blátě. A nejen v krasu, stejné problémy trápí i řadu dalších hor. Bohužel.
VYJADRENIE
K reakcii na článok Kros ? kras , uverejnenom v časopise Treking č.2/2008. Reakciu napísal pán Hlatký dňa 13. 6. 2008, ktorý je predsedom slovenského cykloklubu a správcom Matušového krá?ovstva. Je uverejnená na na www. treking.cz/cyklistika/cyklostezky.htm
Pán predseda, tú spomínanú trasu prechodu Kros-kras ve?mi dobre poznám. Išiel som ju obrazne povedané 100 krát. Ide ozaj po spevnených cestách, kde cyklista nemá šancu ani púpavu skrivi. Karol Mizla nie je nejaký puberák, ktorý nabáda k jazde krížom ? krážom. Ochrana prírody je jeho srdcová záležitos. Je dobre známy ako autor mnohých článkov o cyklistických a lyžiarskych túrach v rôznych kútoch Slovenska a tieto články pravidelne uverejňuje v Krásach Slovenska.
Preto mi ten útok na Karola Mizlu vadí a prekvapujú ma aj poznámky o banánovej republike a súkromných pozemkoch(čo akosi neviem pochopi prečo). To sa asi snažíte obháji to čo nie je celkom dobre v princípe. Tiež spomínate, že ste dlhé roky dojednávali cyklotrasy s ochranármi, čo vám verím, ale žia? tie trasy, ktoré ste dojednali vedú väčšinou po auto cestách pod planinou, nie sú vôbec zaujímavé a aj preto ich cyklisti ignorujú. Totiž nikdy nemôžu by tak krásne ako logicky vedená ?centrálna os - cez srdce? ktoré umožňujú spozna kraj. A takou je aj uvedená trasa v Kros-kras.
Neviem nájs jeden rozumný dôvod prečo autá s tonami dreva na spevnenej ceste môžu premáva a cyklisti nie, aj ke? je to v národnom parku. Neviem to pochopi, ale jedno viem určite, že to od ochranárov chce nové myslenie. Stále totiž pretrváva názor, že cykloturisti sú akýsi gauneri, ktorí jazdia po kvetoch, lámu stromčeky, z rámu bicykla im sná? vyteká ortu a vôbec, všemožne škodia prírode ako sa len dá. Cykloturisti nie sú hrozbou pre prírodu a ?udí, a bicykel nie je deštrukčný nástroj, je to súčas životného štýlu. Sú predlženou rukou turistiky. žia? ?udia si nás väčšinou mýlia a hádžu do jedného vreca s pretekármi, ktorí pochopite?ne jazdia rýchlo, stavajú si v teréne lávky a skoky. Ich jazda po vyznačených okruhoch ozaj zanechá stopy v lese. Toto my ale nie sme! . Myslím si, že národný park je pre ?udí a nie pre dinosaurov, ktorí po nás prídu o 500 rokov. Preto tam kam môže is traktor(ktorý zváža drevo), môže ís aj cyklista.
V podobnej pozícii ako Silická plánina sú aj Zádielská dolina a Glacká cesta v Slovenskom raji. čítam články o cyklistoch ale aj o turistoch, ktorí navštívili národné parky vo svete. Vždy to mohli, dokonca mohli aj kempova, samozrejme za určitý poplatok a s určitými obmedzeniami. Ale mohli! Je to predsa pre ?udí. U nás nie, ale paradoxne ke? túto trasu Kros- kras prejdem na starej škode 105, nikto si to nevšimne ? takých tam chodí spústa(a z nich ozaj vyteká olej).
Myslím, že aj ochranári, ale aj my ? návštevníci národných parkov , ale vlastne všetci ?udia, by sme sa mali na prírodu díva optikou, ktorou sa díval bývalý federálny, dnes už nebohý minister životného prostredia Vavroušek ? ?trvalo udržate?ný vzah?.
Spomínam si na zlé časy košického horolezectva. Vtedy, ešte za hlbokého komunizmu, nám ochranári zakázali horolezeckú činnos v Zádielskej doline na základe nového zákona o ochrane prírody. Zádielska dolina bola pre košických horolezcov nie len kolískou ale aj rodinným krbom. Nevedeli sme si predstavi, že sa toho klenotu a srdcovej záležitosti máme vzda.
Bola to výzva do boja, nasledovali schôdze, rokovania a obhliadky skalných útvarov priamo v teréne. Až konečne po dlhšej dobe sme dospeli k vzájomnej dohode, ktorá bola aj pre nás aj pre ochranárov prijate?ná. V tom čase bol predsedom Mestského horolezeckého zväzu Róbert Kubín ? úžasná morálna a horolezecká autorita na Slovensku. Keby nie, možno by dodnes horolezci obdivovali skalné útvary iba zdola, z cesty. Vtedy svojím neohrozeným a aktívnym prístupom k tejto problematike, zanechal budúcim generáciám krásny odkaz ? V Zádielskej doline môžete liez, síce s obmedzeniami, ale môžete.
Preto snívam o chvíli, ke? raz príde na Silickú planinu indián, priloží ucho k zemi a nepovie Audi quatro, ale CYKLISTA a nezabudne doda - v?aka jednaniam rozumných ?udí.
Júl 2008 Vlado Kováč
Tak aby bylo připomínkám k ?ubovnianskému hradu učiněno zadost, přidal jsem na net článek o hradu s aktuálními fotkami z prvního prázdninového víkendu.
Dobrý den. Chtěl bych jen něco podotknout k zobrazování renovovaných památek. Slavný kastelolog M.Plaček (mimo jiné) spoluautor skvělé nové knihy Slovenské hrady (nakl. Libri, 2007) v tomto díle uvádí zcela záměrně úplně stará vyobrazení ?ubovnianskeho hradu - z roku 1770, z 19. stol, a dvakrát z poloviny 20. stol. Je to záměr odborníka "hradologa",který by se také mohl pokoušet o jakousi aktuálnost, nicméně ta je marná, protože (často až puristické) úpravy chátrajících památek (by zhusta potřebné a chvályhodné) mnohdy stírají původní vzhled staveb a znesnadňují práci stavebním historikům a archeologům (např. moravský Helfštýn). Netvrdím, že je to případ tohoto hradu (,i přes to, že střecha věže v 18. století vypadal dosti jinak), ale zobrazování památek bez střech a různých nových příkras je více autentické, by ne aktuální a co je důležitější? Myslím, že to první i přes potřebu podávat v turistických časopisech aktuální informace, jejich těžiště však spatřuji v něčem zcela jiném (otevírací doby,vstupné, www odkazy,občerstvení, přístup, kontakty atd.). Vždy mnohé turistické časopisy (vzpomeňme Krásy Slovenska) své články o současných památkách záměrně bohatě doprovázejí ( i pouze) starými pohlednicemi a fotkami. Hezký den přeje všem Theo.
Ještě doplňuji přesný název knihy - Bóna M., Plaček M.(2007): Encyklopedie slovenských hradů. Libri.Praha.
Tak nazor p. Hlatkeho ma doslova dorazil. Pokial toto bude zmysel ochrany prirody a pojde to takto dalej, tak je len otazkou casu, kedy zacne niekto "verejne" nabadat k porusovaniu tychto nezmyselnych a pre beznych ludi nepochopitelnych zakazov, prikazov a podobnych nezmyslov. Neviem, neviem, ale ochrana prirody na Slovensku sa mina ucinku a je to tu vsetko akosi naruby. Ja tiez mam rad situacie, ked vas zastavia na "zaprdenej S120" a pytaju od vas pokutu. Je to vrchol, nehoraznost. Presviedca ma o tom aj situacia so zatvaranim chodnikov v TANAPe. Niet k tomu viac co dodat, ale je to smutne a divne
Tuto fotografii jsem pořídila v roce 2000 či 2001 při mé první návštěvě pohoří a tehdy se zastřešení věže teprve připravovalo. Když jsem tu bylo později v roce 2007, byla již věž zastřešená, ale nebylo příliš dobré počasí a nefotografovala jsem, tudíž jsem pro ilustraci neměla jinou novější fotku. Navíc se mi zdál původní vzhled zříceniny bez zastřešené věže romantičtější, i když pro záchranu věže je nový stav jistě důležitý. Jinak u článku chybí nedopatřením redakce popisky některých fotek - například Jarabinského prielomu, panorama Vysokých skalek a Pienin ze sedla Razdiel, Vysoké Tatry z Obidzy, ale myslím si, že kdo článek četl, i tak zjistil, co zobrazují, takže bych v tom neviděla problém.
Nedá mi nereagova na článok pána Hlatkého-správcu " Matúšovho krá?ovstva". Myslím, že banánovú republiku robia zo slovenska práve takéto typy úradníkov, ktorí vyvýjajú dlhoročnú mravenčiu činnos ukytí niekde v kancelárii, len aby si nikoho mocného nepohnevali. Výsledky síce nevidno, aspoň u nás na východe, ale to predsa nieje dôležité. To si rovno možu založi stranu " Mírneho pokroku v mezích zákona"!
Je tragédiou Slovenska že na ňom žijú Slováci. Nerád to píšem, ale často mám pocit že slušní ?udia sa u nás dostali na čiernu listinu, najlepšie by bolo aby chodili kanálmi. Treba uvo?ni miesto rozdrapencom na džípoch a štvorkolkách. Autora článku Kros Kras dobre poznám a radím ho k slušným ?u?om, má rád prírodu a cit pre spravodlivos. To že sa snaží propagova naše, najmä východné Slovensko publikovaním svojich článkov považujem za ve?kú vec, ktorú robí pre nás cyklistov. Myslím že takéto aktivity sú u nás ve?mi zriedkavé. Aj to že články uverejňuje český časopis je príznačné.
Trasu som viackrát prešiel na bicykli a môžem potvrdi že je celá vedená po lesných cestách. Priatelia z iných častí Slovenska boli prekvapení ke? videli fotky, ihne? sa zaujímali kde to je. Pripájam sa k názoru že to treba vyznači ako cyklotrasu a rád pri tom pomôžem.
Cestou z Ukrsjiny, ze které jsem se právě vrátil, jsem se zastavil ve Slovenském krasu. A nikdo z domorodců nás nekamenoval, by zaregistrovali Treking :-)). Vidím tady několik reakcí, pokusím se ještě jednou pourgovat Juru Hlatkého o reakci na Vaše připomínky
Celá cyklotúra KROS-KRAS (cez Slovenský kras) vedie výhradne cestami, po ktorých jazdia aj autá. V zmysle návštevného poriadku Národného parku Slovenský kras (?alej len NPNPSK) sa možno bicyklom pohybova po vyznačených cyklotrasách a iných miestach, určených prílohou č.3 tejto vyhlášky. Vyhláška však neuvádza, že pohybova sa možno LEN po vyznačených trasách, čo možno hodnoti ako právnu nedokonalos (pretože malo by plati: čo nie je zakázané, to je dovolené). Navyše: medzi inými miestami sú v NPNPSK uvedené aj všetky účelové komunikácie vedúce k viniciam a záhradám a chatovým osadám. Všetky cesty KROS-KRAS tieto parametre v podstate sp?ňajú...Teda nie je vôbec pravdou, že trasa KROS-KRAS vedie krížom krážom cez národný park, ako pán Hlatký uvádza, i ke? názov tento dojem môže evokova.
Prejdením uvedenej trasy sa vôbec nenarušuje príroda. Na Slovensku máme značené cyklocesty v národných parkoch, vedúce po turistických chodníkoch (t.j. nie po cestách ako v tomto prípade) a v citlivejších oblastiach (napr. vo Vysokých Tatrách na Chatu pri Zelenom plese, na hrebeni Ve?kej Fatry v úseku Smrekovica-Ružomberok). Okrem iného, trasa KROS-KRAS je navrhovaná ako cyklotrasa aj v Genereli cyklotrás a cyklodopravy Košického samosprávneho kraja (kde Slovenský kras územne patrí) z 20.7.2005 na str.6 (http://kosice.regionet.sk/KSKWeb/Cinnosti/RegionalnyRozvoj/200572616148325.htm ). Po cestách KROS-KRAS-u však jazdia aj ažké autá a mechanizmy - toto je ozaj na zamyslenie a protest!
Banánová republika?! Áno, Slovensko je v EÚ a ostáva veri, že nielen deiure. Slovensko má mimoriadne parametre, aby sa stalo turistickou ve?mocou. Cykloturistika môže k tomu značne prispie. KROS-KRAS by bol v ?starých? krajinách EÚ už dávno značenou cyklotrasou. (o tom som hlboko presvedčený) . V EÚ je však nepredstavite?né, aby vo vzácnych prírodných lokalitách sa pripravovala napr. ažba uránu (ako je to v prímestskom parku Jahodná pri Košiciach, a to napriek mohutnej občianskej petícii proti ažbe!). Toto je robenie Slovenska ako banánového štátu defacto aj deiure. časopis Treking venuje Slovensku mimoriadny priestor propagáciou jeho prírodných krás, zo Slovenska robí turistickú a nie banánovú krajinu. Tie pomyslené banány sú v rukách niektorých politikov a úradníkov, ktorí na jednej strane povo?ujú drancovanie krajiny vyššie spomenutou ažbou a na druhej strane neumožnia zdravý rozvoj turistického ruchu?
A že článok poškodil miestnych ?udí?! Pokia? by to bola pravda, ve?mi by ma to mrzelo. Skôr som myslel, že sa tak spropagujú nevšedné turistické možnosti kraja (kde je takmer najvyššia nezamestnanos na Slovensku) a ekologická turistika, ktorá môže pomôc aj rozvoju lokálnej ekonomiky. A vôbec nechápem, prečo by článok mal zhorši pozíciu miestnych aktivistov pri budovaní cyklotrás. V EÚ by im takýto článok možno skôr pomohol ako inšpirácia?
Záverom: na uvedený člínok KROS-KRAS by ma neprekvapila negatívna reakcia nejakého ?ochranára?. To, že negatívna reakcia je od predsedu cykloklubu ma však prekvapilo (a to ve?mi)?
Karol Mizla, autor článku
Děkuji autorovi za upřesnění a věcné vyjádření k uvedenému článku. Jsem rád, že se názorově shodujeme :-)). Těší mě to p to více, nebo autor je skutečně domácím cykloturistou a že potvrzuje i mou domněnku, že jsme domácí nijak nepoškodili. Do Slovenského krasu jezdím pravidelně, byl jsem tam snad 30× a zažil tam spoustu skvělého a spatřil mnoho nádherného. Určitě bych domácím, kteří se potýkají s mnoha problémy, škodit nechtěl.
Pán Hlatký pochybujem že ste dostatočne pozorne čítal článok Karola Mizlu o cykloture cez slovenský kras. Túto trasu poznám ve?mi dobre a môžem vás ubezpeči,že po celej svojej d?žke vedie po spevnených štrkových,hlinených a miestami aj asfaltových cestách a nikde neprechádza cez súkromné pozemky,ktoré to deklarujú svojím označením. Pritom po väčšine týchto ciest bežne jazdia nákladné automobily zvážajúce drevo, alebo terénne autá po?ovníkov. Takže nechápem akým spôsobom naruší prírodu cyklista ktorý tade prejde na horskom bicykli. Skôr je to o tom ako podotkol aj p. Brandos, že zmysel majú iba zákony,ktoré majú logické opodstatnenie a zdvôvodnenie. Inak sa zákon stáva iba nástrojom pre buzeráciu slušných občanov. Milujem situácie ak ma v NP zastaví strážca prírody,ktorý vystúpi z terénneho auta,alebo rozheganého favoritu a chce mi da pokutu pretože idem na bicykli po tej istej ceste ako on. To sú otázky o ktorých by sa malo otvorene diskutova a konečne si ujasni či prírodné krásy Slovenska budú vo?ne prístupné čo najširšej verejnosti,alebo ich budeme uztvára pre nieko?kých vyvolených a prekrýva to ochranou prírody.
Rovněž díky za podporu. Mám stejný názor - tam kde vede asfaltová cesta a vesele se tam pohybují auta či těžaři, není asi rozumného důvodu nepovolit cykloturistiku či turistiku. Bu?me rádi, že se u nás můžeme (mimo rezervací, NP atd.) volně pohybovat třeba po lesích. Jak nám to závidí například Američané (konkrétně Florida), kteří jsou ve svých městech doslova uvězněni, nebo za městem je vše privat a není kam jít?
Dalí související články:+ TV Nova slibovala dobrý start aneb rallye na poloninách pokračuje+ Kyjevtí "bohatýři" alias dípisté pokořili Hoverlu + Blokáda Tiché a Kôprové doliny, přijeďte pomoci + Skútry na Babí hoře + Zlomyslnost a arogance motorkářů + Cyklotrasy a jejich současná podoba |
|