Offroady na Hoverle, poloniny trpí pod kolyKyjevští "bohatýři" alias džípisté pokořili Hoverlu15.9.2007 | Otakar Brandos
Zakarpatská Ukrajina. Kraj, kde se tak trochu zpozdil čas. Kraj hlubokých lesů, oblých vršků a polonin. Kraj živých lidových tradic. Ale také kraj řvoucích "vytuněných" motorů nablýskaných džípů místní znuděné smetánky, která hledá vzrušení a pohlíží se po "dobrodružství". Džípů, které si běžný Ukrajinec nemůže dovolit. Zrak těchto milovníků "dobrodružství" tentokráte padl na poslední zbytky neporušené přírody v Karpatech, na poloninské hřebeny. Ještě před nedávnem byly ticho a samota ukrajinských polonin rušeny jen krokem nahodilého turisty či cinkotem zvonců pasoucího se dobytka, hvizdem pastevců a štěkotem pasteveckých psů. Cinkot zvonců dnes po likvidaci většiny družstev na poloninách již téměř nezaslechnete, přesto klid na horských loukách nenastal. Občas se tady totiž konají "závody" džípů, které pomalu kus po kuse ukusují z posledních fragmentů relativně nenarušené přírody. Jistá pýcha přiměla tyto "hrdiny" dneška "pokořit" i nejvyšší bod Ukrajiny – horu Hoverla (2 061 m) v Černohorském hřebeni. A protože šlo o událost "světového" významu, uspořádal organizátor této podívané Anatolij Burbeza v Kyjevě tiskovou konferenci. Tato opravdu ojedinělá "expedice", jejímž cílem bylo vytvoření ukrajinského rekordu, vyrazila z Kyjeva a přes řadu měst západní Ukrajiny dorazila do Karpat, kde se pak účastníci této "ojedinělé expedice" 28.8. "hrdinně" dobrali až na samotný vrchol Hoverly. Šlo o natolik "mimořádnou" událost, že tento opravdu "obdivuhodný" rekord bude zapsán do Knihy rekordů Ukrajiny. No což, řeknete si, Ukrajinci si ničí vlastní přírodu, Ukrajinu. Jenže ono touto neřestí netrpí jen Ukrajinci, ale především "osvícení" zápaďáci (mezi které se dnes počítají již i Češi), kteří jsou na poloninách možná dokonce v přesile. Někteří, především kyjevští, podnikatelé si z této neřesti udělali poměrně dobrý byznys. Ovšem není tak zle. I samotní Ukrajinci si uvědomují, že je potřeba přírodu chránit a hlas na její ochranu sílí stále více, jak se lze přesvědčit například na http://h.ua/story/. A to tak trochu i naší zásluhou, neboť se tomuto tématu k nelibosti některých příznivců "džípingu" věnujeme delší dobu na našich stránkách www.karpaty.net. Ovšem boj je to těžký, neboť ochrana přírody není v dnešní době příliš v kurzu. Navíc proti argumentům "džípistů", proč by na poloniny nemohli, když jsou hřebeny rozryty koly náklaďáků a výstavbou četných plynovodů se opravdu těžko hledají rozumná stanoviska. Na jednu stranu mají pravdu, krajina je někde skutečně hodně zničená, ale opravňuje nás to k jejímu dalšímu poškozování? Podle mého názoru NE. Třeba by se dal nalézt rozumný kompromis, zavést určitá pravidla a pro vyznavače "džípingu", který je zbytečně honosně nazýván off road, vyhradit určité trasy, kde by se svými čtyřkolými miláčky mohli. Do míst, kde by to neohrožovalo místní ekosystému a unikátní karpatskou flóru a faunu. Chce to ale trochu slevit ze svých adolescentních názorů, přestat ochránce přírody nazývat fanatiky (asi si našli vzor u našeho prezidenta, který ekologii a globálnímu oteplování rozumí asi jako neandrtálec jadernému reaktoru a jenž občas, bohužel, připomíná malé dítě, kterému dají do rukou odjištěný granát) a slevit ze svých stanovisek, že regule potřeba nejsou… Ale to je na ještě hodně dlouhou diskusi. Ono turistům se nelíbí, když jim po stezkách jezdí cyklisté. Ti řvou, že turisté se moc rozpínají. Ale cyklistům se také nelíbí, když se jim po cyklostezkách prohánějí motorkáři, kteří řvou, že cyklisté se moc rozpínají. A motorkářům by se asi také nelíbilo, kdyby … No nevím, kam až by to mohlo dojít… Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Asi brzy vyrazím na golfové hřiště. Na čtyřkolce a nebo motorce!+ Proč jezdíte, sakra, po poloninách?! |
|