Treking > Cykloturistika > Není Cimburk jako Cimburk, výlet na hrad na kole
Není Cimburk jako Cimburk, výlet na hrad na koleNa Cimburk na kole, cykloturistika19.12.2010 | Josef Hebr
Pokud vím, vyskytuje se jméno Cimburk v souvislosti s historickými objekty na území ČR třikrát (možná i vícekrát, ale o těch dalších zatím nevím). Jeden Cimburk je výšinné hradisko jižně od Kutné Hory, další dva jsou zříceniny hradů - jeden v Chřibech západně od Koryčan a ten poslední se nachází jihovýchodně od Moravské Třebové. Vzhledem k tomu, že se z něj zachovalo poměrně značné množství fragmentů zdiva a systém příkopů, poskytuje docela dobrou představu o své architektuře, takže se jej docela vyplatí navštívit. Věrný své zásadě pokud možno co nejvíce cestovat na kole a navíc s tou výhodou, že cesta vede velmi pěknou krajinou, tedy vyrážím mnohokrát najetou cestou z Prostějova přes Konici a následně krásnou Nectavskou dolinou. Protože ale i zde je stále množství cest, které neznám, volím novou variantu - přes Vrážné, asi 2,5 km severně od železniční zastávky Nectava. Kousek od něj někde v lesích se nachází slovanské hradisko, ale to budu hledat někdy jindy, dnes hned na okraji obce správnou polní cestou to zamířím na Bezděčí u Trnávky. Náhodou se mi v polích povedly výjimečné fotografie pavučin, které díky kapkám rosy vypadaly jako šňůry perel a také jejich dobře vykrmeného strážce. Z Bezděčí vede úzká okreska přes Unerázku a Plechtinec do Petrůvky a tu jsem rozšířil svou sbírku fotografií smírčích křížů o další exemplář, který jsem po konzultaci s místními docela brzo nalezl ve starém sadu. Další cesta mě vedla úzkou, dnes již pouze zemědělci používanou asfaltkou po východním úbočí zalesněného návrší Doubravice - 477 m n.m. až do Radkova, kde jsem měl v plánu nalézt další smírčí kříž. Svým zájmem o něj jsem vyvolal (jako už mnohokrát v minulosti na různých místech) zděšení domorodců, že na katastru své obce mají takovou docela vzácnost a oni o ní nevědí. Alespoň jsem se seznámil s novými lidmi, kteří mi slíbili, že jej "znovunaleznou", dají na stránky své obce a já budu mít důvod do tohoto pěkného kraje znovu přijet, abych si i tento křížek vyfotil. Tentokrát jsem Doubravici objel lesní cestou po západním úbočí, po žluté KČT, až do Městečka Trnávka, kde na strmém ostrohu nad říčkou Třebůvka se nachází můj dnešní hlavní cíl - zřícenina hradu Cimburk. Vlastní hrad je rozložen na plošině návrší vysokého 412 m n.m., bohužel dnes "přizdobené" radiokomunikačním zařízením, východně nad Městečkem Trnávka a dojde se k němu (a kolo vytlačí) po žluté KČT. Již při vstupu do areálu si můžeme uvědomit, že tento hrad byl důkladně a s rozmyslem budován s cílem kontrolovat a chránit významnou křižovatku obchodních cest - starší od Bouzova a Loštic ke slovanskému hradisku Mařín a novější od Jevíčka do Moravské Třebové. Jeho zakladatel je neznámý, ale ví se, že původní dřevěnou tvrz získal český šlechtic Ctibor z Lipnice, kolem r. 1300 ji přestavěl na hrad, zatím zvaný podle podhradní osady Trnávka. Roku 1308 je uváděn již jako Cimburk podle erbu zakladatele s cimbuřím. Ctiborův syn Bernard si vystavěl nový hrad téhož jména u Koryčan, proto se původní uváděl i jako starý Cimburk. V letech 1321 - 1365 byl tedy starý hrad majetkem známého rodu pánů z Lipé. Počátkem 15. stol. se stal majetkem Dobeše z Meziříčí, budoucího příznivce husitů, proto se také hrad stal oporou tohoto hnutí na Moravě. Následující majitelé, pánové z Boskovic, kteří jej vlastnili dalších sto let, provedli na něm další stavební úpravy, které mu daly dnes známou podobu. Dalším vlastníkem byl např. i Karel z Lichtensteinu, vlastník Moravské Třebové, během švédského vpádu zde nějakou dobu sídlila i císařská posádka. Roku 1766 byl natrvalo opuštěn a později i vyhořel. Před I. sv. válkou o něj projevil zájem Řád německých rytířů s úmyslem znovuvybudovat hrad. Byl zde proveden archeologický průzkum a nalezen poklad několika set stříbrných mincí dnes uložených v Národním muzeu, ale k realizaci projektu již nedošlo. Takže dnes je zde velmi fotogenická zřícenina, se zbytky mohutných zdí paláce, brány, bašt a dalších objektů. Objekt, v současnosti volně přístupná zřícenina, byl bohužel také v 60. letech " doplněn " stavbou letního kina, které je dnes v dost žalostném stavu. Také je škoda, že okolí hradu je zarostlé vzrostlými stromy, neboť by odsud byl nádherný výhled do údolí Třebůvky, na rozložitý Hušák 626 m n.m. jihozápadně odsud, Podorlickou pahorkatinu a Boskovickou brázdu. Pokud má někdo v oblibě velmi romantické bivaky, jsou zde také velmi pěkná místa. Zpáteční cesta v tomto případě znamená zvolit si např. trasu přes Lázy, Chornici a opět nádhernou Nectavskou dolinou, dále z Konice "jižní spojkou" přes Stražisko, Vícov a Plumlov. Nějaký ten Radegast v oblíbené restauraci nad vypuštěnou přehradou a doma potom zjistím, že má chuť projet se na pěknou zříceninu hradu obohatila můj letošní výkon o dalších 104 km. K Cimburku a vůbec do tohoto velmi pěkného kraje se dá také dostat kromě běžné silniční sítě i železniční tratí č. 262 (zastávka Městečko Trnávka). K orientaci v tomto kraji jsou vhodné mapy KČT 1:50.000 č. 50 Svitavsko nebo č. 52 Zábřežsko event. 51 Haná - Prostějovsko, Konicko a Litovelsko. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Objevování Hané v sedle bajku+ Údolí Bílé vody a Holštejn + Hřebečský hřbet s "hřívami" a "palicemi" + Hrad Bouzov, perla nejen Moravy + Moravské jeskyně, přehled zpřístupněných jeskyní |
|