Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 3.12.2019
Fotogalerie
Treking > Cestování > Aljaška, na návštěvě největšího státu v USA aneb sedm dnů na Aljašce (1)

Aljaška, na návštěvě největšího státu v USA aneb sedm dnů na Aljašce (1)

Aljaška, návštěva největšího státu USA

9.8.2016 | Dorek Čermák

Jedeme na Aljašku! Na tuto větu jsem čekal od svých mladých let a dočkal se utvrzen vírou, že sny se plní. Prvotní plán naši velké cesty na sever byl desetidenní a z Colorada autem, přes zbývající část Ameriky, přes celou Kanadu na jih Aljašky do Anchorage a západní trasou zpět do Denveru. Vyhledávač vyznačil na mapě trasu a také spočítal, že tam i zpět je to 11 000 km.

Aljaška

Tato varianta je okamžitě zavržena. Zbývá už jenom letadlo a i tak cesta trvá šest a půl hodiny. Prostě Aljaška je daleko i když je to stát USA a je také státem rozlohou největším. Zabírá jednu třetinu celých zbývajících států USA. Ze severu na jih měří 2 240 km a ze západu na východ 3 550 km. Není to žádný drobek.

Čtěte také: Srub na Aljašce aneb splněný sen, zima pod Denali

Ještě se krátce zmíním o tom parádním kupu Aljašky Spojenými Státy od Ruska v roce 1867 za 7,2 milionů dolarů (5 centů za jeden hektar) což v přepočtu v roce 2003 cena za jeden hektar vystoupala na 90 milionů dolarů. Ale zpět na cesty.

Z Denveru v Coloradu letíme do Seatlu přes několik horských skupin a před přistáním oblétáme Mount Rainier, který vystupuje z mraků. A tato obrovská hora dominuje i nad letištní plochou v Seatlu, odkud dalším tříhodinovým letem pokračujeme do Anchorage, největšího města Aljašky, kde přistáváme po půlnoci a do světla. Slunce zapadlo před půlhodinou.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Ráno nás vítá deštěm. Nic mi neříká, že jsem na Aljašce. Vzápětí slyším hukot letadla a nad hlavou se nízko proletěl hydroplán, tak ty na Aljašce létají a štípnul mne komár, tak ty tu v jarním a letním období jsou taky. Jsem tu ve vysněné zemi.

Vzhůru na sever. Velký Ford nás veze tím směrem v propršeném dopoledni po perfektních asfaltových cestách. Výhledy žádné. Díky nízké oblačnosti i husté listnaté vegetaci, která lemuje silnici z obou stran. Tu silnici jsem přechválil. Objevují se i velké, neoznačené díry, tak na utržení kola.

Po několikahodinové jízdě se mění počasí k lepšímu i celkový ráz krajiny. Vjíždíme do kopců a listnáče vystřídaly štíhlé jehličnany, pohledy do dálek, spousty řek a říček, které přitékají z hor. Některé čiré a i ty zakalené z tajících ledovců, kterých je tu více jako sto tisíc. A těch potoků a řek je na Aljašce víc jako tři tisíce.

Souběžně se silnicí, která má označení č.3 vede i železnice z Anchorage do Fairsbanku. A jezdí po ní vyhlídkový vlak, který táhnou dvě žluté motorové lokomotivy s nápisem Alaska a obrázkem medvěda na vagónu. V příkopech se povalují bourané vraky aut, které nikdo neodklízí!!! Nechávají vše na přírodě. A nejen bouraná auta, ale i odstavené staré vraky "požírá" příroda.

Na všech cestách, které jsme projeli jsou dopředu upozornění, že se blížíme k místu, které stojí za podívání a jsou označeny vzdáleností (většinou je to 1 500 Ft) a symbolem fotoaparátu. Moje zkušenost je opačná. Ano místa jsou to k podívání se do dálek, nekonečných dálek lesů a kopců, jenom ne vhodná pro pořízení dobré fotky. Většinou jsme zastavili na jiných místech a pro fotku si zašli i kus od auta.

A na Aljašce je věru co fotit. Náš první los, kterého jsme spatřili, byl v krásné aljašské krajině. Točíme auto a los byl pryč. Vzápětí se vrátil a zapózoval na několik fotek. Ona to byla vlastně statná losice. Ti obrovští paroháči byly poschovávaní. Stalo se nám, že nám los vyběhl těsně před autem a bylo to na oboustranné prudké brždění. A míjeli jsme i místo nehody střetu auta s losem. Smutný pohled.

Mezi městy Anchorage a druhým největším městem Aljašky Fairbenksem, vlevo od silnice č. 3 se nachází největší národní park na Aljašce "Denali National Park". Z vyhlídkových míst by měla být ke spatření i nejvyšší hora Severní Ameriky Denali (Mt. McKinley 6 194 m. Avšak mraky zahalují i nejbližší kopce.

V samotném Denali navštěvujeme turistické centrum, kde je hora Denali namalovaná a doplněná kulisou soba, vlka a všelijakých drobných zvířátek. Nahlídneme i do upraveného srubu zlatokopa, vždyť jich tu v minulosti bylo desetitisíce. Nalákala je sem vidina zbohatnutí na nalezištích zlata na Yukonu a Klondajku v letech 1897 - 1899. Dnes je tu spousta lidí, pochodujících po okolních vyznačených stezkách.

Na Aljašce je poskrovnu cest. A to platí i pro park Denali. Do centra velikého parku vede jediná silnice. Vyjíždíme směrem do hor a po patnácti mílích cesta pro osobní dopravu končí. Dál jenom autobusy parku a to dalších 77 mil. Cesta tam i zpět trvá dvanáct hodin.

Vracíme se zpět a jedeme se po několika serpentinách ubytovat do hotelu, který je na skále posazený jako orlí hnízdo. U drinku, který sestává ze tří druhů aljašských piv, nám Petr oznámil, že se nebudeme mačkat dvanáct hodin v autobusu a dívat se na přírodu z okna. Hned po sedmé ráno přijel k hotelu malý autobus a odvezl nás na heliport, kde jsme podepsali ani nevím co a dostali poučení psané v češtině.

Nasedáme do vrtulníku a ten nás po osmi minutách a patnácti km letu divočinou vysazuje v horském sedle a odlétá zpět. Kolem jenom horská divočina, já s bráchou a Petrem. Je s námi i průvodce, který se po odletu vrtulníku ptá, zda chceme jít někam dolu a nebo nahoru. Ukazujeme rukou, že nahoru. Je rád našemu rozhodnutí. Většina jeho klientů chce sestupovat.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Jsme nad hranicí lesa a touláme se po stezkách divokých horských koz. Chodíme po hřbetech hor, přes rokliny i zasněžené žlaby. Náš průvodce nás seznamuje s každou kytkou, kterých je v tomto období "plná zahrada". Zasvěcuje nás do dávné historie přeměny celé Ameriky.

Šlapeme po mechu i trávě nasycené vodou, vždyť jsme v jarní tundře. Podél "kozí stezky" již z dálky rozeznávám špalek dřeva. Kde by se tu nahoře vzalo kus dřeva? Stojíme u zkamenělého dřevěného kusu dřeva, starého sto milionů let. Ten strom tu stál v době, když tu tyto hory ještě nebyly.

Kolem zkamenělého špalku je rozházeno několik úlomků a náš průvodce nic nenamítá, když si dávám do kapsy jeden malý úlomek. Naopak, když zjistil, že se zajímáme o kameny, tak nám ukazuje další vzácnosti. Tentokrát kamenné Aljašky.

Když jsem se podíval na vrch toho dřeva a uviděl zkamenělá léta, tak v ten moment se mi do mysli vloudila slova a melodie písničky od Wabiho Ryvoly "Letokruhy". Vy co ji znáte, pochopíte. Vy ostatní si ji najděte a poslechněte. A taky pochopíte. Ta melodie si mi vryla pod kůži a po celou Aljašku mne oslovovala. Určitě taky znáte ten pocit s nějakou písničkou.

Aljaška

Kozí stezka nás provází po hřebenech s kruhovými výhledy v nekonečnu hor a náš průvodce z Texasu, který jezdí na Aljašku tři měsíce v roku, nás přivádí po jednom z hřebenů na místo, které zná jenom on. Jsou zde na malém místě krystaly. Od velikých kousků, po malé nepatrné kousky a samo, že pár jich mizí v kapsách. Další vzácnost z Aljašky.

Ukazuje nám, kde se pokoušeli medvědi vyhrabávat z podzemních nor jejich obyvatele. V sesuvech půdy jsou stopy po vzniku uhlí, ukazuje mech, který nemá kořeny a žije jenom z vlhkosti. Modrou kytku, podobnou naší pomněnce, která je ve znaku kytkou Aljašky a v překladu se ji říká "Nezapomeň na mne". I modrý malý zvonek nízko nad zemí, který zůstane jako poslední, když už všechny kytky uvadnou a nebo uschnou.

Hory Gran Sasso d´Italia a výstup na Pizzo Cefalone, 3denní…

Gran Sasso d´Italia. Nádherné vápencové pohoří, nejvyšší pohoří v Apeninách. Gran Sasso se zvedá nad známým městečkem…

Hory Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)

Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…

Hory Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…

Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…

Hory Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola

Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce…

Treking.cz - diskuze
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Témata našich článků…
Maroko Malá Fatra, ubytování Furkotka Domica Hazmburk Švýcárna Chata Terezka Lietava Hluboká Macocha Starý Jičín Vilcan Kadovský viklan Souhvězdí Lev Osoblažsko Bernina Bezděz Blesk Motýli Měsíc Batohy Viklany
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Skály Pravčická brána - největší skalní brána Evropy, Jetřichovické stěny
2. Skalní města Prachovské skály: Skalní město Prachovské skály aneb Český ráj ve fotografii
3. Naše vrcholy Chopok, třetí nejvyšší hora Nízkých Tater
4. Chaty Chata pod Chlebom, ubytování na Chatě pod Chlebom, Malá Fatra
5. Vesmír Černá díra: Extrémně podivný objekt, z jehož osidel neunikne ani foton
6. Tip na výlet Dinopark Ostrava (Orlová) aneb kam na výlet v Ostravě a v okolí Ostravy
7. České hrady Helfenburk: Hrad u města Úštěk, Ralská pahorkatina
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist