Podpovrchové vrstvy Marsu čínským vozítkem, pojízdnou laboratoří ZhurongNa rudé planetě pracuje i čínská pojízdná laboratoř21.2.2023 | Otakar Brandos, foto CNSA
V článku zveřejněném v časopise Geology se objevily snímky marťanského povrchu, které pořídila čínská pojízdná laboratoř Zhurong. Pozemní radar tohoto vozítka odhaluje mělké krátery a další geologické struktury do hloubky pěti metrů pod povrchem rudé planety. |
|
Vozítko Zhurong bylo k Marsu vypraveno v červenci 2020 a již 15. května následujícího roku přistálo na severní polokouli Marsu na planině Utopia Planitia, kousek od hranice planiny s jižněji položenými vysočinami. Oblast byla pro přistání vybrána záměrně, protože se nachází v blízkosti předpokládaných břehů pradávných vodních ploch, které před miliardami let pokrývaly povrch, dnes vyprahlého, Marsu. Vozítko tak může hledat důkazy po přítomnosti vody a nebo ledu. Velké těleso podzemního ledu nalezl pod planinou radar kosmické sondy Mars Reconnaissance Orbiter v roce 2016. Po přistání se čínské vozítko vydalo na jih, přičemž pořizovalo snímky skal, písečných dun a impaktních kráterů. Sbíralo i data o podpovrchových vrstvách. Pozemní radar na vozítku Zhurong pracuje na dvou frekvencích. Na delších vlnových délkách "vidí" radar až do hloubky okolo 80 metrů, na kratších vlnových délkách jen do hloubky 4,5 až 5 metrů. Výzkumníci doufají, že získaná data pomohou objasnit geologickou historii planety a dřívější klimatické podmínky. A nebo vodu či led. V horních vrstvách půdy však dosud nenalezli žádné stopy po přítomnosti vody nebo ledu. Radarové snímky z laboratoře Zhurong odkalily hlubší vrstvy sedimentů, které za sebou zanechaly záplavy v minulosti, avšak žádné důkazy vody v současnosti. To však nevylučuje možnost, že se voda nenachází hlouběji, než kam dohlédne Zhurong s pomocí svého radaru. Výzkumníci také srovnali data z Marsu a z Měsíce, které pořídili dříve. To ukazuje v mnohém odlišné struktury povrchových vrstev na obou kosmických tělesech. Tam kde je na povrchu Marsu registrováno několik odlišných vrstev, u Měsíce má horních 10 metrů stejnou a jemnou strukturu. Rozdíl může být dán neexistencí atmosféry u Měsíce, kdy je jeho povrch neustále bombardován mikrometeority, které přepracovávají povrch, zatímco v řídké atmosféře Marsu, která dosahuje asi jen 1 % hustoty atmosféry planety Země, tyto drobné objekty shoří. Líbil se vám tento článek? |