Wolf-Rayetova hvězda HD 97950 září v otevřené hvězdokupě NGC 3603 na jižní polokouli

Wolf-Rayetova hvězda HD 97950, úžasný svět vznikajících hvězd v NGC 3603

Tento snímek byl pořízen pomocí dalekohledu MPG/ESO a kamery WFI (Wide Field Imager), které pracují na observatoři La Silla v Chile. Zachycuje pozoruhodné oblasti s probíhajícím vznikem hvězd, které jsou pozorovatelné v Mléčné dráze na jižní polokouli. Levé části snímku dominuje hvězdokupa NGC 3603 ležící 20 tisíc světelných let od nás ve spirálním rameni Galaxie, které se na obloze promítá do souhvězdí Kýlu a Střelce (Carina-Sagittarius). Vpravo pak vidíme seskupení zářících oblaků plynu známé jako NGC 3576, které je od nás vzdáleno jen asi 10 tisíc světelných let.

NGC 3603 je velmi jasná hvězdokupa známá také vysokou koncentrací velmi hmotných hvězd. Uprostřed hvězdokupy se nachází vícenásobný systém tvořený Wolf-Rayetovými hvězdami nesoucí označení HD 97950 jsou stálice v pokročilém stádiu hvězdného vývoje s počáteční hmotností 20krát převyšující Slunce. Přes svou stále značnou hmotnost vyvrhli velké množství hmoty prostřednictvím intenzivního hvězdného větru, který chrlí hmotu z povrchu hvězdy do kosmického prostoru rychlostí několika milionů kilometrů za hodinu. Je to redukční dieta hvězdných parametrů.

Hvězdokupa NGC 3603 je oblastí, ve které probíhá velmi intenzivní proces vzniku hvězd. Hvězdy se zde rodí v temných a na prach bohatých oblacích, které jsou z větší části běžnému pohledu skryty. Jakmile však velmi mladé hvězdy začnou postupně zářit a vyčistí tak své kosmické okolí, zviditelní se a přinutí zbývající plyn svítit. Vznikne tak oblast známá jako HII region. Tyto oblasti svítí díky interakci ultrafialového záření jasných horkých mladých hvězd s vodíkovými mračny. HII oblast může mít průměr několik set světelných let. Ta která obklopuje hvězdokupu NGC 3603 je považována za nejhmotnější útvar tohoto druhu v Galaxii.

Čtěte také: Drama vzniku hvězd detailním pohledem, objekty Herbig-Haro 46/47…

Hvězdokupu jako první pozoroval John Herschel 14. března 1834 z Kapského města během své tříleté expedice provádějící přehlídku jižní oblohy. Popsal ji jako nápadný objekt a domníval se, že by se mohlo jednat o kulovou hvězdokupu. Pozdější výzkumy však prokázaly, že se nejedná o starou kulovou hvězdokupu, ale mladou otevřenou hvězdokupu s nejvyšším známým počtem hvězd.

NGC 3576 v pravé části snímku se rovněž nachází ve spirálním rameni Carina-Sagittarius. Leží však pouze 9 tisíc světelných let od nás, tedy mnohem blíže než NGC 3603. Tyto objekty se do vzájemné blízkosti na obloze promítají pouze náhodou.

NGC 3576 je pozoruhodná dvojicí mohutných zakřivených útvarů připomínajících zatočené rohy berana. Tyto nápadné filamenty vznikly působením hvězdného větru mladých horkých hvězd uvnitř mlhoviny, které odfoukly plyn a prach do vzdáleností stovek světelných let. Tmavými siluetami se ve složitém vzhledu mlhoviny projevují útvary známé jako Bokovy globule. Tato temná oblaka poblíž horní části mlhoviny představují další možné oblasti pro formování hvězd v budoucnosti.

Mlhovinu NGC 3576 objevil rovněž John Herschel a dokonce ve stejném roce 1834, který se tak pro něj stal mimořádně úspěšným.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.

ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu.

ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra.

ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane "největším okem do vesmíru".

Odkazy

• snímek NGC 3603 pořízený dalekohledm VLT
• další záběr oblasti NGC 3576
• snímky dalekohledu MPG/ESO
• další snímky pořízené dalekohledm MPG/ESO
• snímky observatoře La Silla

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany?
Tel.: +49 89 3200 6655
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1425. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

Další související články: