Treking > Vesmír > Voda na planetě Zemi asi nemá kometární původ, překvapivá zjištění kosmické sondy Rosetta
Voda na planetě Zemi asi nemá kometární původ, překvapivá zjištění kosmické sondy Rosetta
Voda na planetě Zemi má jiný původ, než se dosud soudilo
Otázku původu vody v pozemských oceánech řeší řada teorií. Dosud
nejpodporovanější z nich předpokládala, že vodu dopravily na Zemi
komety. Avšak nová data získaná spektrometrem
kosmické sondy Rosetta, která operuje u komety 67P / Čurjumov-Gerasimenko však tuto
teorii vyvrací. Výsledky se objevily včera v časopise Science.
Tento kompozitní snímek byl složen ze čtyř samostatných snímků
aparatury NAVCAM pořízených ze vzdálenosti 31 km od komety 67P / Čurjumov-Gerasimenko
dne 20. listopadu 2014. Rozlišení snímku činí asi 3 m na pixel.
Vědci zabývající se výzkumem Země se shodují, že voda byla na Zemi "doručena"
menšími tělesy. Není však jasné, kterou rodinou malých těles. Zda planetkami z pásma
mezi Marsem a Jupiterem,
tělesy Kuiperova pásu a nebo tělesy z Oortova mračna.
Čtěte také: Komety. Stáří, struktura,
charakter a velikost komet
Klíčem k určení původu pozemské vody je její izotopové složení, množství deuteria
a tritia. Spektrometr ROSINA kosmické sondy Rosetta však zjistil, že izotopové složení
vody komety 67P / Čurjumov-Gerasimenko je odlišné od složení pozemské vody. Koncentrace
těžké vody je na kometě asi 3× vyšší než na Zemi. Je tak nepravděpodobné, že by komety
typu 67P / Čurjumov-Gerasimenko byly zodpovědné za původ vody v našich oceánech.
Poprvé představy o původu pozemské vody nabourala před 28 lety (1986) kosmická sonda
Giotto, která při průletu kolem Halleyovy komety měřila s pomocí hmotnostního spektrometru
poměr izotopů D / H. A ten byl v případě Halleyovy komety dvakrát vyšší než na Zemi. Na
rozřešení této otázky si tak budeme muset ještě počkat…
Další související články:
+ Voda ve vesmíru. Stopy vody na vzdálené planetě v souhvězdí Lištičky
+ Kometa ISON se rozpadla. Rozpad kometárního jádra v přímém přenosu
+ Kometa ISON kvapem míří ke Slunci. Čeká nás v prosinci podívaná století?
+ Bláznivý asteroid P/2013 P5 má šest kometárních ohonů
+ Meteor nad Čeljabinskem, jaká byla síla exploze meteoru nad uralským Čeljabinskem?
+ Vesta, planetka - krátery, voda a geologie; sonda Dawn naprosto zásadně změnila naše znalosti
+ Eros najdeme i ve vesmíru
+ Ceres, první a největší planetka - trpasličí planeta
+ Ida a Dactyl bizarní binární systém
+ Planetka Mathilda
|
