Čočková galaxie NGC 4753, zobrazená teleskopem Gemini South, je skutečně
pozoruhodným objektem. Složitá síť jeho prachových pásů, které doslova tančí kolem
galaktického jádra, jsou pravděpodobným výsledkem galaktického sloučení s blízkou
trpasličí galaxií asi před 1,3 miliardami
let.
Pozorovatelný vesmír obývá ohromující počet galaxií,
přičemž nedávné odhady uvádějí tento počet mezi 100 miliardami až 2 biliony. A podobně
jako sněhové vločky, žádné dvě galaxie nejsou úplně
stejné. Ale v závislosti na jejich vizuálním vzhledu a fyzických vlastnostech je lze rozdělit
do čtyř širokých tříd: eliptické,
čočkové, nepravidelné a spirálové,
s mnoha podtřídami. Galaxie jsou však dynamické objekty, které se vyvíjejí v průběhu času,
podle toho, jak interagují s okolním prostředím. To znamená, že jednotlivá galaxie může
během svého života projít několika třídami.
Za takovýto případ je považováno i galaxie NGC 4753, o které astronomové předpokládají,
že vznikla jako normální čočková galaxie, ale po sloučení s blízkou trpasličí galaxií se
před více než miliardou let přeměnila na mnohem specifičtější, zvláštní třídu.
NGC 4753, objevená astronomem Williamem Herschelem v roce 1784, vykazuje skutečně
fascinující rysy. Na tomto snímku pořízeném teleskopem Gemini South, jednou polovinou
Mezinárodní observatoře Gemini provozované NSF NOIRLab, jsou zpbrazeny spletité prachové
pásy galaxie pohledem. NGC 4753, která se nachází asi 60 milionů světelných let
daleko ve směru souhvězdí Panny. Je členem
skupiny galaxií NGC 4753 v oblaku Virgo II - jejíž součástí je nejméně 100 kup galaxií
a jednotlivých galaxií rozprostírajících se od jižního okraje nadkupy Virgo.
Jasné prachové pásy NGC 4753, které se zdánlivě kroutí a otáčejí kolem jádra galaxie,
přitahovaly pozornost astronomů již dlouho. Jsou to nepravidelné útvary, které jí dávají
její "zvláštní" klasifikaci. Při pohledu téměř zboku ze Země může tato galaxie působit
poněkud záhadně. Ale v roce 1992 tým astronomů vedený Tomem Steimanem-Cameronem, nyní
starším vědeckým pracovníkem na Indiana University, publikoval podrobnou studii NGC 4753,
ve které zjistili, že její komplikovaný tvar je pravděpodobně výsledkem sloučení s malou
satelitní galaxií.
Ke sloučení galaxií dochází, když se dvě (nebo více) galaxií srazí, což způsobí smíchání
jejich materiálu a významně změní tvar a chování každé zúčastněné galaxie. V případě NGC
4753 se předpokládá, že kdysi standardní čočková galaxie se asi před 1,3 miliardami let
spojila s blízkou trpasličí galaxií bohatou na plyn. Plyn trpasličí galaxie, spojovaný
s bouřlivou hvězdotvorbou vyvolanou touto galaktickou srážkou, vstříkl do systému obrovské
množství prachu. Vnitřní spirála galaxie v důsledku gravitace pak způsobila, že se nahromaděný
prach rozmazal do tvaru disku. A tady začíná být příběh zajímavý.
Steiman-Cameron a jeho tým zjistili, že za propletené prachové pásy NGC 4753 je zodpovědný
jev známý jako diferenciální precese . Precese nastane, když osa rotace rotujícího objektu
změní orientaci, jako káča. Ta se různě kymácí během ztráty hybnosti. A diferenciální
znamená, že rychlost precese se mění v závislosti na poloměru. V případě zaprášeného
akrečního disku obíhajícího kolem galaktického jádra je rychlost precese rychlejší směrem
ke středu a pomalejší v blízkosti okrajů. Tento proměnlivý pohyb je výsledkem úhlu, pod
kterým se NGC 4753 a její bývalý trpasličí společník srazily, a je příčinou silně zkroucených
prachových pásů, které dnes vidíme omotané kolem jasného jádra galaxie.
Ačkoli se NGC 4753 zdá být výjimečně unikátní, může to být mylná představa. Podle
Steimana-Camerona, pokud bychom se na zkroucený prachový disk podívali shora, pravděpodobně
by nevypadal jinak než standardní spirální galaxie. Je to jen díky našemu náhodnému, téměř
bočnímu pohledu, že jsme schopni vidět celý rozsah jeho spletitých prachových pásů. To
znamená, že tyto zvláštní rysy nemusí být ve vesmíru tak vzácné, jak se dnes může zdát.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
I druhý den toulání Cerovou vrchovinou to bude docela pohodovka,
přesto našlapeme asi 23 kilometrů při 600metrovém převýšení. V reálu to bylo ještě
o fous více, protože trasy zakreslené v mapách tak úplně neodpovídají
…
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), slovensky lastovička obyčajná,
je všeobecně známý posel jara, milý ptáček z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae).
Jedna vlaštovka určitě jaro nedělá, ale v čase, kdy uslyšíme její charak
…
Skály a vyhlídky z nich, zachovalá roubená stavení rozesetá po kopcích,
pole a louky střídající se s lesy. To vše nabízí vycházka v okolí malebných Křižánek
ležících na Vysočině v okrese Žďár nad Sázavou. Dlouhou vesnicí
…
Cerová vrchovina (Cserhát) je kouzelné pohoří na slovensko-maďarských
hranicích, jižně od města Fiľakovo. Jedná se o poměrně nevysoké pohoří, nejvyšší hora
Karanč měří pouhých 725 metrů. Ale protože tyto hory vyrůstají z ní
…
Poslední květnovou sobotu se již tradičně rozezní v lesním areálu
u studánek Vitulka a Barborka ve Třech Studních - vysočinské vsi v okrese Žďár nad
Sázavou - světoznámá kantáta hudebního skladatele Bohuslava
…
Cerová vrchovina, malebné pohoří na hranicích Slovenska a Maďarska,
je doslova krajinou sopek. Vyhaslých sopek. Ale také hradů a dalších památek. Za jedněmi
z nich jsme zamířili do obce Hajnáčka (220 m), abychom
…
Rozhledna Karanč (Karancs kilátó), zvaná také Karancsova (karančská)
vyhlídka, stojí na nejvyšší hoře Cerové vrchoviny zvané Karanč (725 m), respektive malý
kousek pod vrcholem ve výšce asi 720 m, těsně při maďarsko-slo
…
Nenáročnou procházku zachovalou přírodou v těsné blízkosti takzvaného
moře Vysočiny - největšího vysočinského rybníka Velké Dářko o rozloze 206 hektarů
- slibuje naučná stezka Dářská rašeliniště. Na necelých třech kilo
…
Racek stříbřitý (Larus argentatus), slovensky čajka striebristá, je
velkým zástupce čeledi rackovití (Laridae) u nás. Jde o statného, klidného ptáka s nápadně
silným zobákem, který dosahuje hmotnosti 0,7 až 1,5 kg, s
…
Začínám slovy textu písně: Arizóna, to je pravých mužů zóna… Jasně,
Arizona patří mezi "Zápaďácké státy". Leží na jihozápadě USA, je rozlohou šestý největší
stát USA. Stala se státem USA v roce 1912 jako 48 stát v pořa
…