Kometární globule CG 4 zvaná jako Boží ruka

Asi 1 300 světelných let daleko, v souhvězdí Lodní záď (Puppis), se z mezihvězdného prostředí vynořuje strašidelná ruka a natahuje se do vesmíru. Tato zlověstná struktura nese označení CG 4, kometární globule, která dostala přezdívku 'Boží ruka'. CG 4 je jednou z mnoha kometárních globulí přítomných v Mléčné dráze. Jak tyto objekty získávají svou charakteristickou podobu, je stále předmětem debat mezi astronomy.

Kometární globule jsou podtřídou tmavých mlhovin známých jako Bokovy globule - izolovaná mračna hustého kosmického plynu a prachu obklopená horkým ionizovaným materiálem. Když tato oblaka vykazují ztrátu materiálu, která má za následek vznik prodlouženého ohonu, označují se jako kometární globule. Prvky, které klasifikují CG 4 jako kometární globuli, jsou na tomto snímku pořízeném kamerou DECam (Department of Energy-Fricated Dark Energy Camera) namontované na 4metrovém dalekohledu US National Science Foundation Víctor M. Blanco na Cerro Tololo Inter těžko přehlédnutelné. Průměr CG 4 je asi 1,5 světelného roku, a její dlouhý, slabý ocas, který je dlouhý asi osm světelných let, činí z CG 4 poměrně malou Bokovu globuli.

Kometární globule, které byly poprvé rozpoznány v roce 1976 na snímcích pořízených britským Schmidtovým dalekohledem v Austrálii, zůstaly astronomy dlouhou dobu neobjeveny, protože jsou příliš slabé. Jejich ohony, zahalené v temném hvězdném prachu, brání průchodu většiny světla. Ale díky speciálnímu filtru pracujícímu v pásmu záření vodíku-alfa dokáže DECam zachytit slabou červenou záři ionizovaného vodíku přítomného v hlavě CG 4 a kolem jejího vnějšího okraje. Toto světlo vzniká excitaci neutrálního vodíku zářením blízkých horkých hmotných hvězd.

Intenzivní záření generované těmito sousedními hmotnými hvězdami však postupně ničí hlavu globule a smetá drobné částice, které rozptylují světlo hvězd. Prachový mrak CG 4 přesto obsahuje dostatek plynu, aby napájel aktivní formaci několika nových hvězd o velikosti Slunce.

Zatímco astronomové pozorovali tyto struktury v celé Mléčné dráze, naprostá většina z nich, včetně CG 4, se nachází v obrovském kousku zářícího plynu zvaného Gum Nebula. O mlhovině Gum, která se považuje za rozpínající se pozůstatky supernovy, která se odehrála asi před milionem let, je v současné době známo, že kromě CG 4 obsahuje nejméně 31 kometárních globulí.

Mechanismus, díky němuž tyto kometám podobné objekty získávají svůj odlišný tvar, není zcela znám, ale astronomové diskutují o dvou možnostech jejich původu. První z diskutovaných možností je, že to původně mohly být kulové mlhoviny - třeba jako známá Prstencová mlhovina - které byly poté narušeny blízkou explozí supernovy, možná původní explozí, která vytvořila mlhovinu Gum.

Druhou z možností je, že kometární globule jsou tvarovány kombinací hvězdných větrů a radiačního tlaku blízkých horkých hmotných hvězd. Ve skutečnosti se zdá, že všechny kometární globule nalezené v mlhovině Gum mají ohony směřující pryč od středu mlhoviny, což je místo, kde se nachází zbytek po supernově Vela a pulsar Vela . Vela Pulsar je rychle rotující neutronová hvězda, která vznikla kolapsem hmotné hvězdy a je možné, že její hvězdné větry a radiační tlak formují také blízké globule.

Také na tomto snímku to vypadá, jako by se CG 4 chystala pohltit okrajovou spirální galaxii ESO 257-19 (PGC 21338), která se zdá být umístěna tak bezbranně před ní. Ale ve skutečnosti je tato galaxie více než sto milionů světelných let za CG 4 a je blízko jen kvůli náhodné projekci.

• Zdroj: Dark Energy Camera Spies Cometary Globule Reaching for the Stars