Žhnoucí duální kvasar z fúzujících a velice odlišných galaxiíTeleskop Gemini North pomáhá objasnit povahu systému splývajícího v obří eliptickou galaxii10.4.2023 | Otakar Brandos
Astronomové objevili těsně provázané duo zářivých kvasarů, charakteristický znak splývajících galaxií, viděných v době, kdy byl vesmír starý pouhé tři miliardy let. Tento objev vrhá světlo na vývoj galaxií v "kosmickém poledni", období vesmíru, kdy galaxii procházely bouřlivými zjasněními způsobenými živelnou hvězdotvorbou. Zkoumaný systém stojí na prahu ambice stát se obří eliptickou galaxií. Galaxie rostou a vyvíjejí se slučováním s jinými galaxiemi, mísením miliard jejich hvězd, bouřlivou hvězdotvorbou, kterou mnohdy pohání supermasivní černé díry v jejich centrech ve stádiu kvasarů, které jsou mnohdy zářivější než samotná galaxie. Některé z takovýchto galaxií se nakonec stanou obřími eliptickými galaxiemi s centrálními černými dírami, jejichž hmotnost je mnoho miliardkrát větší, než hmotnost našeho Slunce. Astronomové ve zvěřinci galaxií v našem okolí nalezli povícero takovýchto galaxií s více než jedním kvasarem, avšak ve vzdálenějším vesmíru, který má jen čtvrtinu stáří dnešního vesmíru, jsou takovéto galaxie poměrně vzácné a jejich nalezení je extrémně náročné. Předchozí objevy identifikovaly podobné systémy v raných fázích slučování, kdy bylo ještě možné pozorovat dvě oddělené entity. Nový objev odhaluje systém, kde kvasary žhnou v těsné blízkosti, pouhých 10 000 světelných let od sebe a původní hostitelské galaxie jsou na cestě vzniku jedné obří eliptické galaxie. Problém hledání párů supermasivních černých děr v raném vesmíru je ten, že většina takovýchto objektů je tak blízko u sebe, že je problém je od sebe odlišit. Aby bylo možné takovýto pár černých děr identifikovat, musí být černé díry ve fázi akrece hmoty - tedy ve stádiu kvasaru, což jsou podmínky extrémně vzácné. Statisticky by na každých 100 supermasivních černých děr měla být v daný čas aktivní pouze jedna. Avšak astronomové vědí, že vzdálený vesmír by měl být plný párů supermasivních černých děr v splývajících galaxiích. První náznaky takovéhoto systému byly nalezeny v datech z Hubbleova kosmického teleskopu. Aby tým ověřil skutečnou povahu identifikovaného systému, prohledal rozsáhlou databázi observatoře Gaia a zjistil, že systém vykazuje zjevné chvění, které by mohlo být výsledkem sporadických změn v potravní aktivitě černých děr. K potvrzení použili rovněž přístrojů GMOS (Gemini Multi-Object Spectrograph) a GNIRS, WM Keck observatory, NSF a Chandra X-ray Observatory. Líbil se vám tento článek? |