Saturnův měsíc Dione - průměr, hmotnost, oběžná doba a vzdálenost měsíce od Saturnu

Ledový Saturnův měsíc Dione - vzdálenost a oběžná doba

Měsíc Dione objevil u planety Saturn prvního jarního dne roku 1684 Giovanni Domenico Cassini společně s měsícem Tethys. Dione obíhá kolem planety Saturn ve střední vzdálenosti 377 400 km, což je přibližně střední vzdálenost Měsíce od Země.

Měsíc Dione dostal jméno, jak to u těles v naší Sluneční soustavě bývá zvykem, z řecké mytologie po titánu Dione. Průměr měsíce Dione je asi 1 122 km, hmotnost 1,05×10²¹ kg. Jedná se o 15. největší měsíc ve Sluneční soustavě. Rotace měsíce Dione je vázaná, natáčí tedy k planetě Saturn stále stejnou polokouli. Doba rotace 2,736 914 dne je shodná s dobou oběhu kolem mateřské planety.

Dione má z ledových měsíců planety Saturn nejvyšší hustotu. Ta činí podle posledních měření 1,43 g/cm³. Měsíc má relativně malé skalnaté jádro tvořené převážně silikátovými horninami a silný ledový obal s převahou vodního ledu. Dione má také spolusouputníky, tzv. Trójany. Jsou to nepravidelné měsíce Helene a Polydeuceus.

Čtěte také: Čerstvý vzduch na Saturnově měsíci Dione

Měsíc Dione má kulovitý tvar a řadí se ke středně velkým Saturnovým měsícům. Povrch tohoto ledového měsíce s povrchovou teplotou pouhých -186 °C je rozryt velkým množstvím kráterů, z nichž největšími jsou krátery kráter Amata o průměru 241 km a kráter Aeneas o průměru 160 km. Na povrchu Dione nalezneme celkem 62 kráterů s průměrem větším 100 km. Rovné a světlé plochy jsou rozryty obvykle jen krátery do průměru 30 km.

Vedle kráterů je povrch Dione rozryt soustavou hlubokých brázd. Dione se podobá jinému Saturnovu měsíci Rhea a je považován za staršího sourozence měsíce Enceladus. Mají podobně formovaný reliéf i podobné albedo. Podobně jsou odlišné přední a zadní hemisféry obou měsíců. Z dalších geomorfologických tvarů vědci na Dione rozeznávají příkopy (chasma), hřebeny (dorsa), dlouhé, ale úzké deprese (fossae) a řetězce kráterů (catenae).

Měsíc Dione má místy poměrně hladký a zarovnaný povrch. Mnohé oblasti nejsou starší než 100 miliónů let, takže vědci předpokládají, že povrch Dione musel být po skončení tzv. velkého bombardování alespoň jednou přetaven. Měsíc je tudíž podezřelý z geologické aktivity a kryovulkanismu.

Narozdíl od většiny Saturnových měsíců má Dione slabou atmosféru, či spíše jen exosféru. Její hustota je ale velice nízká a odpovídá stavu zemské atmosféry ve výšce 480 km, tedy ve výšce, kde létají kosmické sondy. Tato velice řídká exosféra je tvořena volnými molekulami vodních par, CO₂ a některých dalších plynů.

Na začátku tohoto roku se podařilo kosmické sondě Cassini při těsném průletu kolem Dione potvrdit detekci molekulárního kyslíku v atmosféře (exosféře) tohoto měsíce. Molekulární kyslík může pocházet z povrchového ledu, jenž je bombardován kosmickým zářením a nebo z blíže neurčených geologických a nebo geochemických procesů.

Povrch měsíce Dione zkoumala při průletu kolem Saturnu kosmická sonda Voyager, na podrobné snímky jsme si však museli počkat až do éry kosmické sondy Cassini, která kolem Dione těsně proletěla 11.10.2005 ve vzdálenosti 500 km, 7.4.2010 v podobné vzdálenosti a na zatím nejtěsnější průlet ve výšce 99 km ze dne 12.12.2011.

Fyzické charakteristiky měsíce Dione

Použité zdroje

• http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/media/cassinif-2005-10-17.html
• http://en.wikipedia.org/wiki/Dione_%28moon%29
• http://www.solarviews.com/eng/dione.htm
• http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/multimedia/pia11141.html
• http://www.astrobio.net/pressrelease/4608/oxygen-atmosphere-detected-on-saturns-moon-dione
• http://www.astrobio.net/exclusive/541/the-rise-of-oxygen
• http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA14915
• http://planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2011/3195.html

Další související články: