Treking > Vesmír > Hladovějící supermasivní černá díra v centru naší Galaxie zvané Mléčná dráha
Hladovějící supermasivní černá díra v centru naší Galaxie zvané Mléčná dráha
Hubble datuje poslední velkou hostinu černé díry - černá díra v centru naší Galaxie
V centru Mléčné dráhy podřimuje
supermasivní černá díra s odhadovanou hmotností
asi 4,5 miliónů našich Sluncí. A to je proti jiným galaxiím
ještě docela prcek. Jenže naše galaktická černá díra pomalu omdlévá, hladoví. Naposledy
totiž vydatně hodovala před asi šesti milióny lety!
K tomuto závěru dospěla nová studie, kterou provedl tým astronomů s pomocí Hubbleova
kosmického teleskopu. Ti s jeho pomocí zkoumali ultrafialové záření 47 vzdálených
kvasarů, které prochází skrze Fermiho
bubliny, ohromné laloky plynu nad (a pod) rovinou galaxie, které vyfukuje právě
centrální černá díra a které objevil teprve v roce 2010 kosmický teleskop Fermi.
Díky světlu kvasarů, které prochází Fermiho bublinami, mohou astronomové studovat
pohyby a teplotu plynu v těchto nedávno objevených lalocích. Pozorování COS udávají
teplotu plynu na asi 10 000 K. Tento plyn je tak mnohem chladnější než plyn ve výtrysku
z černé díry, jehož teplota vychází na základě měření v paprscích gama tisíckrát vyšší.
Tedy okolo 10 000 000 K.
Čtěte také: Hladovějící
černá díra způsobuje slábnutí kdysi jasné galaxie
Chladnějším plynem, který v bublině proudí ohromnou rychlostí 3,2 miliónů kilometrů
za hodinu, může být mezihvězdný plyn z disku Mléčné dráhy, který je unášen superhorkým
proudem. Minimální hmotnost unášeného chladného plynu v obou Fermiho bublinách může být
okolo dvou miliónů Sluncí. Vnější okraj bubliny
se zvedá asi 23 000 světelných let nad diskem
Galaxie.
Fermiho bubliny jsou pozůstatkem po velice silné energetické události, ke které došlo
před asi šesti až devíti milióny lety. Mohlo jít o oblak plynu proudící do černé díry,
která následně vypálila výtrysky hmoty, které dnes tvoří dvojitý lalok horkého plynu
zářícího v rentgenových a gama paprscích. To bylo naposledy, kde centrální černá díra
v Mléčné dráze vydatně hodovala. Mezi hostinami černé díry jsou tak opravdu značně
velké prodlevy.
Údaje z HST otevírají zcela nové okno pro zkoumání Fermiho bublin. Nyní vědci vědí,
jak jsou bubliny velké, kolik plynu v nich proudí a jaké chemické prvky obsahují. Studie
HST tak poskytla nezávislé ověření existence a původu bublin, které byly objeveny
v rentgenových a gama paprscích. Toto ověření nebylo možno učinit z povrchu Země,
neboť zemská atmosféra pohlcuje UV záření, které bylo potřeba k získání "otisků prstů"
obou bublin. Studie byla publikována 10. ledna 2017 v časopise The Astrophysical Journal.
Další související články:
+ Gigantická černá díra v Arp 299, monstrum v kolidujících galaxiích
+ Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu
+ ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry
+ Předčasně vyspělá černá díra, nový objev nabourává dnešní teorie
+ VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků…
+ Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie
+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
|