Jupiterův měsíc Amalthea svým vzhledem připomíná hodně šišatou bramboruMěsíc Amalthea - oběžná doba, průměr a hmotnost, rychlost rotace měsíce24.10.2012 | Otakar Brandos, foto NASA/JPL
Měsíc Amalthea patří k menším měsícům planety Jupiter, avšak k měsícům s nejpodivnějším tvarem. Svými rozměry 250 × 146 × 128 km připomíná pořádně šišatou bramboru. Měsíc je pravděpodobně ze silně porézního materiálu, neboť průměrná hustota tělesa činí pouhých 0,86 g/cm3. Amalthea byla objevena 9. září 1892 americkým astronomem Edwardem Emersonem Barnardem s pomocí 91 cm refraktoru Lickovy observatoře. Šlo o poslední měsíc planety Jupiter a vůbec Sluneční soustavy, který byl objeven přímým pozorováním. Následující objevy měsíců si připsala již jen fotografická technika a následně meziplanetární sondy. Amalthea byla také první měsíc, který byl objeven po roce 1610, kdy Galileo Galilei pozoroval čtyři velké, tzv. Galileovské, měsíce (Io, Europa, Ganymed a Callisto). Měsíc dostal v roce 1975 definitivní jméno po mytologické postavě Amalthei, která měla kozím mlékem krmit malého Jupitera (Dia). Do té domy se Amalthea označovala jen jako měsíc Jupiter V, přestože dnešní jméno navrhl již Camille Flammarion. Čtěte také: Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy Amalthea obíhá kolem Jupiteru ve střední vzdálenosti pouhých 181 000 km po téměř kruhové dráze skloněné jen o 0,37° k rovníku Jupitera v rezonanci s měsícem Io, který je znám intenzivní vulkanickou aktivitou. Povrch měsíce je silně zabarven do červena. Toto zabarvení je pravděpodobně způsobeno částicemi síry pocházejícími z měsíce Io. Na povrchu měsíce byly rovněž pozorovány zelené skvrny, o jejich povaze ale není prakticky nic známo. Bohužel z měsíce Amalthea nemáme žádné detailní fotografie, NASA neuvolnila žádné fotografie z těsného průletu kolem asteroidu v listopadu 2002 (ve vzdálenosti asi 160 km). Kosmická sonda se tehdy totiž přiblížila nejvíce k povrchu Jupiteru a byla silnou radiací v radiačním pásu poškozena. Některá data tak již nebylo možno ze sondy získat. Snad se tak dočkáme podrobnějších snímků měsíce Amalthea z příští mise - kosmické sondy Juno. U měsíce Amalthea, který má vázanou rotaci, je také znatelná velká asymetrie v barevnosti mezi přední a zadní stranou měsíce (vzhledem ke směru oběhu). Přední hemisféra je totiž asi 1,3× jasnější než hemisféra zadní. Asymetrie je pravděpodobně dána četnějšími dopady kosmických projektilů na přední hemisféru. Prsty ve zmíněné asymetrii může mít také silná radiace. Měsíc Amalthea totiž obíhá blízko planety Jupiter, jenž díky silnému magnetickému poli vytváří silné radiační pásy. Povrch Amalthey je tak vystaven velkým dávkám radiace v podobě vysokoenergetických iontů, protonů a elektronů. Povrch měsíce je hustě pokryt krátery. Největším kráterem je Pan, který dosahuje průměru asi 100 km a hloubky až 8 km. Dalším velkým kráterem je Gaea o průměru asi 80 km a hloubkou asi až 15 km. Na povrchu měsíce byly pozorovány také dvě vysoké hory - Mons Lyctas a Mons Ida. Fyzické charakteristiky měsíce Amalthea
Použité zdroje
Další související články:+ Thebe, vnitřní měsíc planety Jupiter+ Měsíce planety Jupiter + Sonda New Horizons je stále u Jupiteru + Solární konstanta - konstanta, která je proměnná |
|