Zrušení železniční trati do Dolní Lipky

Reportáž psaná "na lokálce"

Když jsem se 10. prosince celodenním ježděním "motoráčkem" loučil spolu s mnoha dalšími lidmi s lokálkami do Hanušovic a Štítů, přemýšlel jsem nad tím, kdy či zda vůbec ještě přijde doba, která by přála takovým lokálním železnicím. Lokální železnice překonaly během své obvykle více než sto let trvající existence několik krizí, které se pro řadu z nich staly osudnými.

Nepřáli jim normalizátoři doby reálného socialismu (v 70. letech bylo zrušeno a postupně rozebráno několik tratí a hlavně všechny zbývající lesní úzkorozchodné železnice, dřevo již tenkrát začaly svážet těžké náklaďáky). Nepřeje jim ani současná "normalizace" kapitalismu (asi ne úplně náhodou opět zhruba 20 let po změně režimu).

Lokální dráhy byly budovány "za císaře pána" na základě zákona o místních drahách z roku 1880. Tento zákon otevřel novou kapitolu v dějinách našich železnic. Díky němu vybudované tratě doplnily hlavní železniční tahy a umožnily rozvoj dalších oblastí. Zákon poskytoval místním drahám různé úlevy při stavbě, vystrojování a provozování, třeba lehčí kolejnice, slabší pražce či menší poloměry oblouků. Tratě se díky tomu mohly co nejvíce přimknout k terénu a vyhnout se nákladným zemním stavbám a mostům. Další, tentokrát již pouze český zemský zákon z roku 1892 pak přímo podporoval zřizování doplňkových tratí v hospodářsky málo rozvinutých oblastech.

Čtěte také: Oslavy storočnice prvej elektrickej železnice v Strážovských vrchoch

Z těch dvou, o kterých píši, je ovšem klasickou lokálkou pouze trať štítská. Železnice z Hanušovic do Dolní Lipky byla otevřena již v říjnu 1873, aby navázala na právě budovanou trať z Ústí nad Orlicí přes Letohrad a Lichkov (s odbočkou do Lipky) do Kladska a Vratislavi. Šlo tedy tenkrát vlastně o trať hlavní (jak o tom svědčí i mohutná staniční budova v Dolní Lipce). Stavbu několika tratí z Čech do Slezska si vymínili Prusové po vítězství nad Rakouskem roku 1866, zároveň s požadavkem, aby jim Rakousko otevřelo svůj trh.

Trať z Dolní Lipky do Štítů pak přibyla v prosinci roku 1899. Pro život ve zdejší odlehlém kraji (a to zdaleka ne jen pro rozvoj hospodářství) měla železnice obrovský význam. A zachovávala si ho až do neslavného 10. prosince roku 2011. Že se zdejší lidé loučí se "svojí" železnicí těžce, bylo onoho zamračeného prosincového dne dobře vidět. Na kolejích již ležel tady v horách sníh a nedaleký masiv Králického Sněžníku byl zahalen v mracích.

Ve vlaku se tísnili místní i přespolní, lidé všech věkových kategorií (od mladých dvojic po dědečky s vnoučaty, a k tomu ještě jeden pes). A to nám v Hanušovicích museli k vlaku do Lipky a Králík s pravidelným odjezdem ve 12:08 mimořádně připojit ještě jeden vagon (běžně jezdíval jen jeden vůz motoráčku). Paní tak kolem padesátky vzpomínala, jak jako mladá jezdívala do Lipky na zábavy. Vlak právě projížděl někdejší stanicí Podlesí. Několik let opuštěná staniční budova se zatlučenými okny jako by žalovala na znevažování práce předků.

Stařečkové smutně sledovali za vlakem ubíhající koleje a ve vsích kolem trati postávaly desítky lidí (v tomto odlehlém kraji věc nevídaná). V ruce s fotoaparátem, láhví něčeho ostřejšího, s kočárky, nebo prostě jen tak. Těm dnešním dětem v peřince možná budou za pár let jejich rodiče vyprávět, jak byly u toho, když tudy projížděl poslední osobní vlak.

Osobní doprava na trati Hanušovice - Dolní Lipka byla zrušena na celé trati, na štítské dráze v úseku z Moravského Karlova do Štítů. Stejně dopadly i některé další tratě či jejich úseky v různých koutech republiky (např. Rumburk - Panský či Moravská Třebová - Chornice - Dzbel).

A co z toho plyne pro čtenáře Trekingu? Vydáte-li se někdy na přechod Králického Sněžníku, tak pokud se tam rozhodnete dostat vlakem, budete mít delší a "asfaltový" nástup. Z Dolní Lipky to můžete vzít na Klepý (1 144 m), ze kterého teče voda rovnou do tří moří. A pak můžete "hřebenovkou" přes Malý Sněžník a polské Schronisko pod Sniežnikem dojít až na vrchol Králického Sněžníku (1 424 m). A pak dál, kolem pramene Moravy, třeba do Starého Města. Z něj totiž pořád ještě jezdí vlak. Tedy aspoň zatím.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.