Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyování |
Příroda |
Soutěe |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více
|
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 9.2.2015 |
Stráský podporuje těbu na umavě, NP jako fabrikaTěaři si za podpory Stráského opět brousí zuby na umavské dřevo25.3.2011 | Otakar Brandos
Jak dnes informoval server Aktuálně.cz připravuje se na umavě ploné kácení lesa stieného kůrovcovou kalamitou. A to nejen v II. zónách, ale rovně v I. zónách národního parku. Tedy v těch přírodně nejhodnotnějích lokalitách NP umava, ve kterých se naposledy kácelo za ministrování Miloe Kuvarta. 
Prý neexistuje jiná monost, nebo "lýkorout ohrouje přirozené funkce lesa". Nový plán počítá i s těbou v lokalitách Hraničníku a Smrčiny nad Lipenskou přehradou, kde mimo jiné starostové okolních obcí protlačují mylenku vystavět nové sjezdovky a nebo alespoň lanovku V tom je před časem podpořil i prezident Klaus, uznávaný odborník na ekonomii a v posledních letech i na klima a globální oteplování. Těit se má ale i na Chalupské slati, Tetřevské slati či v kaňonu Křemelné, nejcennějích a zranitelných umavských lokalitách. 
Bývalý ministr dopravy a zdravotnictví a současný předseda Klubu českých turistů a ředitel NP umava Stráský tak jde na ruku spíe těařům a lobbystickým zájmům úzkých zájmových skupin, místo toho, aby chránil zájmy přírody, co by člověk od postu ředitele národního parku očekával. Jetě před pár lety jsem se nedokázal přiklonit ani na jednu stranu barikády odpůrců či zastánců těby v kůrovcových oblastech. Po návtěvě bavorské či rakouské strany umavy (připojuji několik fotografií pro srovnání z kůrovcem postieného, ale nevytěeného lesa u městečka Freistaat), na které se nekácí, mám jasno. V chráněných územích se nemá co kácet, nechte les přirozenému vývoji. Tyto lesy nejsou lesy hospodářskými, jejich primárním účelem je těba dřeva a zisk. 
Takto vypadá les na bavorské straně, jen byl ponechán bez zásahu. Mrtvé stromy jsou sice jistým menentem, vimněte si ale, jak se zelená spodní patro. Objevují se mladé stromky jako smrky, buky, břízky i jeřabina, poletují tady motýli a hnízdí ptáci 
Dalí pohled na přirozeně se obnovující les na bavorské straně umavy. Vedle mladých stromků je zachovalé i bylinné patro, které v místech těby bývá jinak silně pokozeno koly lesní techniky Zásahy v chráněných územích tato území ztrácejí svůj účel a dochází k těko nahraditelným kodám na ekosystémech. Jasně, les sice zůstane po 20 let do jisté míry mrtvý, ale za tu dobu dojde k přirozené obnově lesa, vyroste přirozený a předevím mnohem zdravějí les. Jinak můeme počítat s tím, e po 20, 30 či více letech budeme kůrovce řeit nanovo. Je l épe se po 20 let dívat na stojící a padlé mrtvé stromy, které svým tlejícím dřevem poslouí rostoucím semenáčkům a nebo se kadých zhruba 30, 40 let dívat na vytěené pláně rozjeděné těkou lesní mechanizací? 
Les na bavorské straně neodumřel ploně. Zůstávají tady zachovalé fragmenty lesa, jeho druhová skladba byla relativně přirozená. Vimněte si, e se jedná o les smíený. Prokázala se tak v praxi jeho mnohem větí odolnost vůči přirozeným kůdcům Protoe podobné problémy, názorové rozepře a tenze řeí i nai východní sousedé v Tatrách, dovolím si citovat z časopisu Tatry č. 3/1982 na straně 19: " Jedno je vak jisté. Tatranské lesy dostaly charakter lehce zranitelných smrkových monokultur a někdy v polovině 19. století. Do té doby bylo nepoměrně lépe vyzbrojeny proti síle větrů " A také vůči kůrovci. Právě díky zásahům člověka a výsadbě nevhodných smrkových monokultur se lesy i u nás (a také na umavě)staly mnohem zranitelnějími. Přirozený les s bohatou dřevinnou skladbou dokáe lépe odolávat atakům počasí i kůdců. V rezervacích a parcích nelze hledět na přírodu optikou makro či mikroekonomických ukazatelů. Vdy v jiných oblastech, kde dostali volnou ruku, nám dnení euromanaeři dokazují, e by dokázali tuto planetu serat (vyplundrovat) za několik málo desetiletí. A co pak zbude pro budoucí generace? 
A takto se oetřuje les u nás, na české straně umavy. Ve vykáceno, půda rozjeděná, pustá a vysuená pláň prakticky bez ivota. Stromy se odkorní, ale nějak nerozumín tomu, proč se sloupaná kůra s kůrovcem nespálí? Snad aby mohl brouk volně přelétnout a pustit se do dalích, zatím zdravých stromů? Snad na toto povídání narazí nějaký lesní technik, jen toto dokáe zodpovědět Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Diskuze kolem kůrovce se řadu let točí v kruhu. Lesníci stále nechtějí slyšet, že les může existovat i bez nich a tak nás straší, že to bude trvat mnoho generací, než se vzpamatuje. To je čistá manipulace. V horské smrčině vždy živoří malé smrčky (nejraději "sedí" na tlejícím dřevě a v opadance) a čekají, až staré stromy umřou. Jakmile k tomu dojde, začnou růst. Prvních pár let jsou nižší než okolní borůvky a třtina (to je ta vysoká tráva) a zdánlivě to vypadá, že je les skutečně "mrtvý". Výsadby se předpěstovávají ve školce, kde rychle narostou a tak to výsadbě vypadá plocha zeleněji. Do dvaceti let však přirozené zmlazení dožene výsadby, které prožily šok z přesazení ze školky do drsných hor. Nebude to tedy trvat generace, než se les obnoví - sami se toho dožijeme i bez lesnických zásahů.
Na druhou stranu je třeba vyvrátit mýtus, že by byly přirozené porosty zcela imunní proti kůrovci - kůrovcové kalamity k horskému smrkovému lesu prostě patří a pravidelně se opakovaly i bez přispění člověka zhruba jednou za dvě století.
Úsměvné je, že dnes odpůrci argumentují, že prvních zón je 135 a kvůli tomu je třeba v nich těžit. Právě rozdrobení kompaktních prvních zón bylo vysvětlováno potřebou boje s kůrovcem a nyní je tomu boji na překážku? Zdá se, že zastánci těžeb mají krátkou paměť. Problém, jak kůrovce zastavit v ochranném pásmu je seriózní, zničit předmět ochrany (horskou smrčinu) kvůli ochraně ochranného pásma by bylo jednání vskutku absurdní.
A k tomu spalování kůry - když je kůra oloupaná, tak již neposkytuje příliš vhodné útočiště pro kůrovce. Počet jedinců, kteří dokončí vývoj v oloupané kůře je mnohem menší. Proto se ne vždy pálí.
Problém Šumavy nelze dnes zaměnit za problém kácení, či nekácení v I.zónách NP, kde již dřevo většinou leží a není co řešit. To, čeho se lze obávat a k čemu směřuje vývoj, je úplná likvidace lesů po celé Šumavě. Pokud píšete o kaňonu Křemelné a zásazích v cenné lokalitě, kdy by se tím měl zastavit postup kůrovce, musíte si uvědomit situaci po úplném požrání lesů. Ty jsou zde smrkové, nepůvodní a proto jim hrozí jednoznačně likvidace. Neumím si sice zásah v údolí Křemelné mezi Stodůleckým mostem a Čeňkovou pilou představit, ale to jak dopadne zdejší kraj, ano.
Pokud se podíváte na nové letecké snímky okolí Smrčiny a Trojmezné, uvidíte pokácené stromy ne na české, nýbrž na rakouské a německé straně. Stejné je to i v případě Falkenšteinu v NP Bavorský park, kde se snaží kácením zachránit co se dá.
Důsledky, kdy se zbytečně kůrovec nechal namnožit, místo šetrného zásahu na minimálním území okolo hranic, jsou ještě dnes nejasné. Docela by mě zajímalo, jak by se tvářili obyvatelé Beskyd, kdyby během několika let nadlouho zmizely veškeré lesy a stromy v širém okolí. Jak by se dívali na hřebeny podobné jeřčím břbetům oni?
A právě to hrozí Šumavě, proto nepřirozené zásahy, velká těžba, záseky, rozvrat ekosystému, nevzhledná krajina plná smutku. Společně s lesy mohou zmizet i ti chránění tetřevi a rysové.
míry rozumím. Bude-li se kácet a nebo nebude, les stejně půjde do háje. Co bude následovat (a následuje) po těžbě? Opětovná výsadba smrkových monokultur. A za dalších 30 či 50 let další kalamita a holiny či kácení. Pokud ale necháme kůrovcem sežrat stejně nepůvodní les, vznikne (sice za dlouho, my se toho možná nedožijeme) les s přirozenou skladbou a s větší odlnosti vůči kůrovci i větrným polomům. Jasně, pohled na Šumavu bude v tu chvíli velice smutný, ale postihne to "jen" naši turistickou generaci, ty další by již mohly užívat zdravého, či alespoň zdravějšího lesa. Pokud by ale byla těžba šetrná, část ošetřeného dřeva (zbaveného kůrovce) by se ponechala na místě aby se zabránilo nadměrnému vysoušení půdy a po těžbě bylo zaručeno, že se vysází něco jiného než smrková monokultura (tedy hospodářský les), pak bych nic nenamítal. Jenže co jsem viděl na vykácených plochách (beru, viděl jsem jich jen několik) - opět samé smrky (jasně v nejvyšších partiích Šumavy je typická horská smrčina) a tedy zárodek budoucích a naprosto stejných problémů. Takže asi máme pravdu oba :-)).
zabere svojí plochou velikou část jižních a západních Čech. Nemůžete přeci říkat "ať si kůrovec sežere co chce, za pár desítek let vyroste ten správný les. Šumava má délku přes 100km, šířku od 5 do 25km, není to jen I.zóna, přece nikdo nemůže chtít aby tahle obrovská plocha lesů zcela zmizela během deseti let. Zeptejte se lidí, co v ní žijí, jestli se jim bude líbit žít mezi mrtvými lesy. Experimentovat se dá na menších plochách, tak to bylo i myšleno bezzásahovostí v I. zónách, tady ale vznikly bohužel důsledky hrůzné pro celou Šumavu.
Takhle dnes vypadá rakouská strana za hranicemi u vrcholu nejvyšší české hory Plechýho, Nekácí se u nás, nýbrž v Rakousku.
http://www.mapy.cz/#mm=TtTcFP@x=131708032@y=131278656@z=14
Možná jsem to nenapsal zřetelně, musím přeformulovat první odstavec. Já nezavrhuji těžbu mimo I. zóny, jasně, že nelze nechat sežrat Šumavu celou. Jednalo se mně o I. zóny, tedy tzv. "bezzásahová" území. Plochy mimo lze skutečně považovat spíše za hospodářské lesy.
bohužel skutečně hrozí i úplný rozvrat lesů. Já myslím, že v I.zónách většinou už je nesmysl jakkoliv zasahovat, často není již co kácet a příroda si v nich skutečně pomůže sama. Těch I.zón je ale 135 a jsou to i prťavé plácky rozrseté po celém NP, nezasáhnete v nich, ale okolo? To nevím jestl je lepší. Jinak jsem před chvílí ze záznamu sledoval debatu Veselovského z ČR (z Modravy), ve které problematiku, která je dnes tak složitá a akutní, probíral p.Stráský, p.Bláha z Hnutí Duha, starosta Modravy a vědec z fakulty v Č.B. Pokud to někoho zajímá, zde je odkaz: http://www.rozhlas.cz/iradio/archiv/?p_po=3169
znicej co mohou, Sumava uz nikdy nebude takova jako byla. meli by Sumavu nechat tak jak je. priroda si tisice olet poradila sama a ted by to jiste zvladla take jde jen o to ze nekterym se opet zalesklo v ocich a uvideli mozne zisky z tezby dreva a neznaj bratra jen aby si nahrabali... Unikatni priroda Sumavy, jeji lesy, mokrady, zver ktera tam zije od rysa ostrovida az po tetreva hlusce ktery zde hnizdi a rozmnozuje se jako v jedne z mala lokalit v Evrope ( u Modreho sloupu) to vse bude nenavratne zniceno a nebo poskozeno do te miry ze jiz nebude mozno prirodu vratit do puvodniho stavu. Nasi vnuci a pravnuci uz nebudou mit kam jezdit za klidem a nerusenou prirodou, obdivovat puvodni pralesy a monokultury ktere zde jsou.... zver ktera zde zije bude nenavratne pryc ... a co my s tim nadelame ? bohuzel asi nic panove si potrebuji k jiz nakradenym milionum nahrabat dalsi a dalsi aby nam chudinky nahodou nestradaly...... a ja budu jako starecek smutne ukazovat fotky z vandru a vypravet jak jsem sluychaval troubit jelena v riji. videl tertreva nebo se prochazel lesy ktere jiz dnes 25. 3 2011 vlastne neexistuji ac tezba jeste nezacla.......
že neumětelové ve vedení parku nezůstanou dlouho a že místo konečně obsadí odborník na ekologii a nikoliv na ekonomii. Měnit koncepci ochrany přírody každých pět let je stejná volovina, jako měnit ekonomické koncepce každou chvíli a s každou vládou. Takovéto experimenty nikam nevedou, leda jen k dalším problémům
Dalí související články:+ Tichá správa z Tichej doliny+ Státní lesy TANAPu ohroují Tichou dolinu! + umava - zelená střecha Evropy, ubytování a turistické chaty na umavě, nouzová nocovitě |
|
||||
Podpořte tento web, třeba peněitým darem, který bude vyuit k dalímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můete bankovním převodem na účet
