Pěšky kolem České republiky - za 92 dní okolo ČRZa 92 dní kolem České republiky23.12.2006 | Otakar Brandos
Známému českému výrobci batohů Jaroslavu Dernerovi se podařilo splnit si svůj dávný sen. Za pouhých 92 dní obešel Českou republiku po hranici. Neúnavně kráčel od hraničního patníku k patníku, až se po 2 303 kilometrech dostal tam, odkud před čtvrt rokem vyšel – do Vejprt. Od hranice se odchýlil pouze v místě, kde mu neprostupné močály zahradily cestu. Překonal nejen hřebeny Rychlebských hor, Králického Sněžníku, Orlických hor či Krkonoš, ale musel také překonat hluboké šumavské hvozdy a blata Novohradských hor či Podyjí. Na veletrhu Sportprag na konci února se nám jej podařilo vyzpovídat a zařadit tento příspěvek ještě do tohoto čísla časopisu. Předcházela této zajímavé akci nějaká velká příprava a na kolik byla tato cesta původně plánována? Na tento pochod jsem se nijak zvláště nepřipravoval, přece jen se pohybuji celý život. Pokud jde o plán cesty, stanovoval jsem jednotlivé etapy odhadem a teprve v průběhu cesty jsem je korigoval. Původní plán předpokládal na cestu 100 dní. Prakticky celou dobu jste se pohyboval po hranicích. Zažil jste nějaký konflikt s pohraničníky? A na které z hranic to bylo "nejhustější"? Z tohoto hlediska byla jednoznačně nejhorší hranice s Polskem. Překročení hranice v Polsku je totiž trestný čin. Polští pohraničníci navíc využívají sítě informátorů, kterým bezmezně věří. Pokud vás někdo z nich nahlásí, s pohraničníky to neuhádáte.Jednou mne na hranici zadrželi poté, co jsem při přechodu jedné říčky vstoupil na polské území. Stále chtěli vědět, proč mám v mapách tolik poznámek. Už to vypadalo na velké problémy, ale nakonec mne náčelník pozval na kafe a nechal si vše vysvětlit. Zvědavost lze ale pochopit, neboť tady často operují převaděči nelegálních běženců. Toto zadržení mi ale také paradoxně pomohlo. Po odvolání na webové stránky, kde byla má cesta denně aktualizována, pak polští pohraničníci věděli, kde se pohybuji a nedělali mi dalších problémů. Na hranicích s Německem, Rakouskem a Slovenskem to bylo bez problémů až na nepříjemnost v Českých Velenicích. Ale opět za to mohlo působení převaděčů. Jaké byly vaše denní etapy? Především by mě zajímala ta nejdelší a na druhou stranu i nejkratší. Nejdelší etapa měřila 31,5 km a podařilo se mi ji "udělat" v Javorníkách. Naopak nejkratší etapa měřila 12 kilometrů a bylo to v oblasti Dolního Dvořiště v Novohradských horách, kde mi do cesty vstoupily přírodní překážky. Měl jste nějaký podpůrný tým? A jaký byl váš jídelníček? Takováto akce, bez podpory přátel, kteří mi během cesty přinášeli na smluvená místa zásoby, by byla jen velice těžko zvládnutelná. Spíše bych řekl, že by byla nezvládnutelná. Setkání byla naplánována jednou za 14 dní. Základní potraviny jsem si ale musel opatřovat sám, díky čemuž jsem během cesty ušel celkem 2 535 kilometrů. Speciální jídelníček jsem neměl. Ráno jsem si dal špek, salám, sýr, občas jsem si jídelníček zpestřil hrozinkami, sýrečky aj. Pokud jde o pití, věrným společníkem mi byla voda. Ale když jsem po cestě narazil na nejlepší iontový nápoj – pivo, dal jsem si jej s chutí. Jak jste nocoval? U nás volné táboření k tolerovaným zrovna nepatří. Až na jeden problém s Poláky, kdy mě vyhazovali na českém (!) území to bylo v pohodě. Asi 50 nocí jsem spal pod širákem, několikrát jsem využil autobusové čekárny, vlakového nádraží (ve Varnsdorfu) a také mysliveckého posedu. To když jsem potřeboval za nepříznivého počasí střechu nad hlavou. Během cesty jste také určitě pořizoval fotodokumentaci… Nafotil jsem celkem 19 filmů, ze kterých jsem nechal zhotovit na 200 fotek. Také videokamera nezahálela. V současnosti připravuji několik pořadů s různými tématy. Podrobně jsem zdokumentoval hraniční patníky. Těch je celkem osm druhů různých velikostí a z různých období. Poslední rozhraničení proběhlo v roce 1921, po té byla hranice upravována pouze na Náchodsku a na Těšínsku. Právě k tomuto tématu připravují jeden z pořadů. Také uvažuji napsat knihu o tomto putování. A prozradíte nám, jaké jsou vaše další turistické cíle? Chtěl bych se pokusit o zdolání stejné trasy ještě jednou. A za 80 dní. Plánů mám ovšem mnohem víc. Například uvažujeme projet podobnou trasu na kole. Co nejblíže hranici a za 20 dní. Podrobnosti si ale zatím nechávám pro sebe… Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Na kole kolem České republiky, cyklovýprava za pár korun |
|