Ekologie po ukrajinsku, Východní Karpaty trpíaneb plány developerů na rozsáhlou devastaci krajiny v Karpatech14.3.2012 | Otakar Brandos,
foto Oleksandr Rybakov, Valentyn Vološin, Karl Smutko, Oleksej Vasyljuk a Volodimir Horon
O tom, že naprostá většina Ukrajinců nemá k přírodě příliš kladný vztah asi nepochybuje nikdo, kdo tuto zemi navštívil. Hromady odpadků v potocích a řekách, za městy i vesnicemi, olej vylévaný do vodních toků, plošné kácení lesů doprovázené devastujícími povodněmi. A do toho všeho dnes ještě přišly nové plány developerů na výstavbu miniGES… Lidé si tady k přírodě nestačili vytvořit kladný vztah, ke Skandinávcům mají opravdu daleko (téměř tak daleko jako my…). Lidé na Ukrajině (v Karpatech) v minulosti přírodu víceméně extenzivně využívali bez citelných tlaků na přirozené ekosystémy. Ono pastevectví nakonec přírodě svým způsobem prospívá. Situace se ale začala dramaticky měnit s nástupem intenzivního "hospodaření". Situace se rovněž začala na Ukrajině, přesněji v ukrajinských Karpatech, dramaticky měnit s příchodem evropských těžařských firem, které začaly plošně drancovat karpatské lesy. Ne že by se v minulosti v ukrajinských Karpatech nešetrně netěžilo a lesy nebyly ničeny spádnicovými cestami pásové techniky. Ano, těžilo, ale netěžilo se tolik a netěžilo se plošně tak, jak je tomu nyní. Nejhorší je, že se dnes na vytěžených plochách nezalesňuje a těžba probíhá i v národních parcích. Kdo jste navštívili například okolí Siněvirského jezera v Siněvirském národním parku v posledních letech, určitě mi dáte za pravdu. A stejná hrůza probíhá i za hřebenem, na straně bývalé Haliče… Domácí z tohoto "byznysu" ale nemají prakticky nic, dřevo mizí obvykle za hranicemi na evropských trzích a peníze pak zase v kapsách místních úředníků a vládců… Čtěte také: MŽP schválilo dokumentaci výstavby přehrady v Nových Heřminovech Zdravý les má neuvěřitelné absorpční schopnosti. Nejenže zprvu listí a jehličí zachytí první nadílku deště, ale les odpařováním (evaporací) vrací vlhkost zpět do atmosféry. Zelený kryt stromů je takto schpen zachytit až 5 mm vodních srážek, než se první dešťová voda dostane k samotné půdě. Suchá půda dokáže absorbovat jen asi 30 - 40 mm srážek za den, což na krátký přívalový déšť stačí. S dlouhodobými dešti si však dokáží poradit jen zdravé lesa. Zdravý les nejenže vodu zadržuje, ale výrazně také zlepšuje propustnost povrchu. Na rovině dokáže vzrostlý les absorbovat a propustit (infiltrace) až 70 mm vodních srážel. Nikoliv ale za den, nýbrž za hodinu! Ano vzrostlý a zdravý les si docela hravě dokáže poradit i s dlouhodobými a přívalovými dešti… Řeknete si možná: No a co, u nás se také drancují lesy. "Nic" horšího se tam přece již stát nemůže. To je ovšem omyl. Pokud se s místními, snadno korumpovatelnými, politiky spojí tzv. "velká ekologie", rozuměj tzv. "ekologie" napojená na velký "byznys" a evropští úředníci, vznikne miniGES. Že nevíte, o co jde? Takzvaná "zelená" energieUkrajina se zavázala, že do roku 2016 zvedne podíl tzv. "zelené energie" na 12 - 15%. To je přece chvályhodné, vyrábět energii z obnovitelných zdrojů. Méně chvályhodné jsou však způsoby, kterými se takováto "zelená" energie získává. U nás je to z části špinavý kšeft se solárními panely a řepkou, které moc ekologické nejsou. Jestliže se na vypěstování jednoho litru řepkového oleje spotřebuje přes půl litru nafty (podle odhadů nezávislých odborníků, "laboratorní" přesná data jsem bohužel nenašel), tak co je na tom ekologického? Uhlíková stopa takovéhoto produktu ja pak ještě vyšší… Nehledě na to, že doslova fatálním způsobem klesá biodiverzita krajiny, mizí pestrá rostlinná i živočišná společenstva a krajina se stává jednolitě žlutou. Až oči přecházejí. No a alergici, kterých je v naší populaci čím dál tím více, si řepková pole také určitě chválit nebudou… Rozhodně ne tak, jako pan Babiš… … a Ukrajinci s úředníky vymysleli miniGESNo a na Ukrajině zase vymysleli miniGES… MiniGES neboli mini Gidroelektrostancija není nic jiného, než malá vodní elektrárna. Potud by to bylo docela vpořádku, energie vyráběná z vody představuje při dodržování rozumného přístupu jednu z nejmenších ekologických zátěží. Tedy pokud plány nepřerostou do megalomanských projektů, jako v případě brazilského Belo Monte a nebo miniprojektů "ukrajinského typu". Kompletní realizace těchto "miniprojektů" v ukrajinských Karpatech by měla totiž na svědomí výraznou plošnou devastaci krajiny. Devastace by se dotkla nejen koryt samotných řek, které by v letních měsících zůstaly prakticky bez vody, ale devastace by se dotkla celého povodí dotčených řek a říček. Řada údolí by se stala nepřístupnými, zmizely by turistické značky na trasách, které jsme v posledních letech s takovými obtížemi vyznačili a nebo pomáhali vyznačit. Zmizely by ale i lesy vyšších poloh, do nichž by se zakously pily lačných těžařů. Na vodních tocích v ukrajinských Karpatech, které z celkové rozlohy Karpat zaujímají pouhých 11%, by mělo vzniknout přes 300 miniGES (některé zdroje uvádějí více než 500 miniGES). První stavby se již nyní objevily například na řece Čeremoš, další betonové hráze vznikají pod poloninou Runa, na řece Terebla aj. Vše nejlépe dokumentují připojené fotografie řady ukrajinských autorů, kteří se dnes v řadě měst západní Ukrajiny zapojili protestů proti plánům na výstavbu předimenzované sítě malých vodních elektráren, o kterých vás budeme průběžně informovat i prostřednictvím těchto stránek. Technické podrobnosti o plánovaných miniGES si můžete přečíst na našich druhých webovkách Karpaty.net, na nichž jsme tomuto problému věnovali již dva články: Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ MŽP schválilo dokumentaci EIA výstavby přehrady v Nových Heřminovech+ Billboardy devastují tvář krajiny! + Budou Jeseníky národním parkem? + Quo vadis slovenská přírodo? |
|