Treking > Naše vrcholy > Súlovské vrchy, nejvyšší hory (vrchy) malebného pohoří na Slovensku
Súlovské vrchy, nejvyšší hory (vrchy) malebného pohoří na SlovenskuŽebříček nejvyšších vrcholů v Súlovských vrších4.6.2008 | Otakar Brandos
Již celkem pravidelně přinášíme článek o nejvyšších vrcholech slovenských pohoří. V tomto článku jsem se zaměřil na rozlehlé pásmo horských hřbetů jižně od města Žilina, které se nazývá Súľovské vrchy.
Brada (816 m)Jeden z nejvyšších vrcholů Súlovských skal, jednoho z podcelků Súlovských vrchů. Výrazný skalnatý vrchol poskytující fantastické rozhledy po okolních kopcích a skalách, který vytváří v těchto místech výraznou dominantu. Běžný turista se však musí spokojit s jednou z vyhlídek na úbočí tohoto vrcholu. Nádherný vápencový dvojvrchol viditelný i z dalekého okolí. Starší název tohoto vrcholu je Patriková. Havrania skala (835 m)Jeden z nejvyšších vrcholů Súlovských vrchů, nejvyšší kóta převážně zalesněného skalnatého hřebene Hoľazne, který se táhne zhruba v severojižním směru od obce Jablonové po Vrchteplou. Kečka (822 m)Výrazný skalní vrchol v hlavním hřebeni Súlovských skal. Nachází se mezi sedlem Patúch a Súlovským sedlem. Starší název vrcholu, který je znám jako místo výskytu chráněné rostliny dryádka osmiplátečná, je Kačka. V těsné blízkosti se nachází další vrchol podobného jména - Pyskatá Kačka. Malý Manín (813 m)Výrazný vrchol jihozápadního okraje Súlovských vrchů, který od severu "hlídá" vstup do Manínské tiesňavy. Rozložitý vápencový vrchol porostlý hustým bukovým lesem, na nějž nevede žádná turistická značka. Součást přírodní rezervace Manínska tiesňava. Na svazích je řada skalek, které slouží jako cvičné lezecké terény. Zejména ty v oblasti Slnečných sten (pod křížem dobře patrné z tiesňavy), kde je ale sezónní omezení této činnosti (vždy od 1.1. do 31.5.). Pyskatá Kačka (822 m)V mapách je často označována jen Kačka, v mapách z Harmance i Kečka. Obecně ale dlužno konstatovat, že tento vydavatel, slušně řečeno, komolí místní názvy, takže někdy se z mapy dá poměrně složitě odečítat. Leží ve skalním hřebeni obloukovitě obepínajícím Súlovskou kotlinu od východu (mezi vrcholy Roháč a Žibrid). Ve skutečnosti ale existuje jak Pyskatá Kačka tak Kečka, neboť jde o dva těsně sousedící vrcholy. Roháč (803 m)Jeden z nejvyšších vrcholů Súlovských skal. Výrazná krajinná dominanta skalního hřebene, který od severu a východu uzavírá Súlovskou kotlinu. Samotný vrchol Roháče ale neposkytuje prakticky žádné výhledy, neboť je zalesněn. Skalky (778 m)Významný skalní vrchol ležící severně od Rajeckých Teplic. Nejvyšší bod tohoto zalesněného vrcholu ale není turisticky přístupný. Na svazích leží velké množství skalek, z nichž jsou mnohé vyhledávány jako lezecké terény. Pod vrcholem skalek, na rozcestí Skalky - prameň je pramen vody. Na přelomu letopočtů se tady nacházelo opevněné sídliště lidu púchovské kultury, které bylo díky charakteru terénu velice dobře chráněno. Četné nálezy dokladují, že tehdejší obyvatelé již měli dostatek železa. Veľký Manín (891 m)Nejvyšší vrchol celých Súlovských vrchů. Mohutný vápencový masív je zcela porostlý hustými bukovými lesy. Včetně vrcholu, takže ani z této kóty nejsou možné výhledy do okolního kraje. Na samotný vrchol nevede turistická značka. Přesto je vrchol hojně navštěvován, o čemž svědčí nejen prošlapaný chodník, ale i velká kamenná pyramida. V sedle mezi jižním a severním vrcholem je umístěna vrcholová schránka. V masívu Velkého Manína je řada skal a skalních útvarů, které slouží jako cvičné lezecké terény. Součást přírodní rezervace Manínska tiesňava. V masívech obou Manínů, které jsou budovány vápencovými vrstvami mocnými až několik stovek metrů, je zdokumentováno celkem 28 jeskyní. Na úpatí nejvyššího vrcholu probíhá tektonický zlom, kterému vděčíme za existenci minerálních pramenů. Pramen Záluské kyselky, s vydatností 0,1 l/min a s vysokým obsahem vápníku a hořčíku, byl upraven již v roce 1925 členy turistického oddílu z Považské Bystrice. Teplota minerální vody se pohybuje v rozmezí 7 až 12 °C. O kousek dále existuje tzv. Horní pramen, který má vydatnost 60 l/s a teplotu 17 °C! Ve svahu Velkého Manína však existují ještě tři další minerální prameny, všechny však s velice malou vydatností. Žibrid (867 m)Druhý nejvyšší vrchol Súlovských vrchů a nejvyšší vrchol podcelku Súlovské skály. Mohutný homolovitý zalesněný vrchol s řadou skalních útvarů, bradel a věží. Na vrcholu je vrcholová schránka. Z vrcholu se otevírají fantastické rozhledy k západu a k jihu, vidět je nejen Strážov, ale i Kľak a Lysá hora v Moravskoslezských Beskydách. K severu a východu jsou výhledy zastíněny vzrostlými stromy. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Celé pohorie sa nazýva Stráľovské vrchy. Jeho podcelkom sú Súµovské skaly.
geomorfologickým celkem stejně jako sousední Stráľovské vrchy. Súlovské skály jsou pouze podcelkem Súlovských vrchů, avąak na území CHKO Stráľovské vrchy. Hranice CHKO vąak nemá nic společného s hranicemi geomorfologických celků. Viz samostatné články http://www.treking.cz/regiony/sulovske-vrchy.htm a http://www.treking.cz/regiony/strazovske-vrchy.htm.
Další související články:+ Turistický průvodce Súlovské vrchy, Strážovské vrchy a Považský Inovec+ Výstup na Veľký Manín (891 m), Súľovské vrchy + Dubnový výstup na Malý Manín (812 m), Súľovské vrchy + Žibrid, Súľovské a Strážovské vrchy + Přes Kečku ze Súlova do Súlova + Výstup na Súlovský hrad, Súlovské vrchy + Nejvyšší vrcholy Slovenska, přehled vybraných pohoří + Podrobné geomorfologické členění Slovenska |
|